Dobrodinec chudých psů
Paradise Road
Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
E. F. BurianHrají:
Hugo Haas, Vladimír Jedlička, Zdeněk Štěpánek, Světla Svozilová, Hana Vítová, Jiří Dohnal, Bedřich Vrbský, Zita Kabátová, Theodor Pištěk, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Samotářský a nerudný pohodný se ujme sirotka Petříčka a jeho psa Punti. Pod jejich vlivem se natolik změní, že už nemůže vykonávat svoje povolání. Sentimentální komedie - nadhled, o který se autoři pokoušeli, není vždy jasně rozeznatelný. V německé verzi "Das Gässchen zum Paradies" hrál hlavní roli Hans Moser. Použité stavby pocházejí velmi pravděpodobně z natáčení koprodukčního filmu "Golem". (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Pro úplné pochopení doporučuji shlédnout také německou verzi s Hansem Moserem. Jedná se totiž o vzácnou zrcadlovou verzi, které vznikali vždy jen za předpokladu, že se všech jazykových verzí ujal týž režisér. V české můžeme stejnou měrou obdivovat Haase, Jedličku, Štěpánka, Svozilovou, Vítovou, Dohnala, ale i Kabátovou a Oličovou. Na jejich malých - velkých dramatech stojí poučené melodrama reagující na téma světového filmu, které už navždy bude spojováno především s Chaplinovým Kidem. ()
V popisu žánrů mi chybí komedie. Jelikož byl Haas spoluautorem scénáře a výtečným hercem, určitě svoji postavu zamýšlel jako tragikomickou. Navíc i závěrečná blátivá bitva jako kdyby z oka vypadla němým groteskám. Příběh je poněkud naivní a hodně zromantizovaný, ale Haasovi jeho rasa věřím od A do Z. Až na jedno zaváhání (když Petřík sedí poprvé Tobiášovi na klíně, je naprosto mimo roli), je mu Jedlička dobrým parťákem. Vítová s Dohnalem tvoří velmi sympatickou dvojici. Vlastně jediným opravdu nesympatickým je Gustav Zdeňka Štěpánka. Je vidět, že Štěpánek si svoji zápornou roli opravdu užívá. Já jsem si užívala především Fričovo kouzlení v exteriéru. Bitva s bahnem by bez mrknutí oka obstála i jako samostatné dílko, perfektní choreografie, nasvícení, nasnímání i střih z ní činí nejlepší sekvenci filmu. ()
Před válkou se točila řada komedií. Důraz byl kladen na komediálnost, film měl především pobavit. Dramat se točilo poskrovnu, většinou šlo o zpracování historirćkých událostí. V dramatických tématech, jako zde, se objevují humorné scény, které často korespondují s němou groteskou (klukovská bitka, cvičený pes). Většina humorných scén je postavena právě na postavě hlavního hrdiny skvěle zahrané Hugo Hassem. (Zdá se že, zde a ve filmu Svět kde se žebrá našel Hugo Hass inspiraci ke svému pozdějšímu filmu Jednou nohou v pekle) ()
Ulička v ráji je v podstatě sociální drama. Stárnoucí pohodný neboli ras Hugo Haas bydlí stranou města v rasovně, chytá zatoulané psy, je protivný starý chlap, nikdo ho nemá rád. Je sám, starý mrzout. Jednoho dne mu osud přihraje opuštěného chlapce a jeho život se změní. Začne se starat o kluka, radovat se ze života, lidi ho začnou mít rádi. Ztratí ale zaměstnání a věci se zkomplikují. Film je sice dramatem, ale nebyl by to slavný Haas, aby neopepřil situaci svými obvyklými vtipy. Jeho humor je velmi zvláštní, směju se mu jenom když mám náladu, ale nemůžu říct, že by mne nebavil. Haas má mnoho lepších filmů, ale tenhle je přece jiný a zvláštní, nelze mu prostě dát jen tři hvězdičky. Má zvláštní poezii, je vlastně romantický a nerealistický, ale to vůbec nevadí. 70% ()
Zajímavosti (2)
- Použité stavby pocházejí velmi pravděpodobně z natáčení filmu Golem (1936). Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
- Film bol uvádzaný aj pod názvom Dobrodinec chudých psů. (Raccoon.city)
Upraveno v květnu 2020. Ulička v ráji si za své poslání vybrala sociální humanismus. Martin Frič vytvořil z představ hřejivé náruče lidství a společenské soudržnosti pánů Otakara Vávry a Hugo Haase poetizující nástup formace vězňů té sociální mizérie. Jde o upozornění na důležitost děti a způsoby výchovy, jde o podmínky na trhu práce, všímá si drobných absurdit všedního dne, ve kterých spatřuje osobnostní výzvy. Základem je zde dobrosrdečnost, kterou intelektuální klaun maskuje mrzoutstvím a zdánlivou přísností. Ulička v ráji není dramatem, ale tragikomedií klauna, pozorujícího tu nerovnoprávnost lidského bytí kolem jeho osamělého světa. Sociální nerovnoměrnost je kolbištěm lítých střetů, zneužívání a zastrašování. Melancholií nečekaně zaskočený klaun dokáže zaznamenat i krásu života, rozdává úsměv a pouze v přítmí si někdy tiše zapláče. Výchozím místem elementární energie sociální smířlivosti je Tobiáš (velmi příjemný Hugo Haas), spolehlivý ras. Osamělost byla vytvořena zejména společenskou ostrakizací díky nepopulárnímu zaměstnání. Osamělost se brání bolesti maskou zatvrzelosti, ale v přímé konfrontaci s dětskou bezelstností nedokáže nadále v osamělosti pokračovat. Důležitou postavou humanistického poslání je Petříček (pozoruhodný Vladimír Jedlička), maličký sirotek s věrným psím kamarádem Punťou. Náhodné setkání s brumlajícím mrzoutem se stává nejdůležitější událostí jeho života. Nakonec, jde tu především o dobro dětí, které jsou osudu a lidské zlovůli bezbrannými kořistmi. Hlavní ženskou postavou je Anička (zajímavá Hana Vítová), neustále honěná obsluha pouťové střelnice. Láska si žádá o prostor a čas i v místech životní existenční mizérie. Významnou postavou je Gustav (velmi dobrý Zdeněk Štěpánek), hlavní článek putovních cirkusových artistů. Malý sirotek může být finanční zátěží, nebo zdrojem nových příjmů, pokud cirkusově zábavě dokáže nabídnout nový a atraktivní prvek. Lidskost není a ani nemůže být v jeho zájmu. Výraznou postavou je Emil Růžička (příjemný Jiří Dohnal), nezaměstnaný malíř. Okolnosti ho nutí k vytrvalosti při hledání cestiček k zajištěnější formě zaměstnání. Byť jeho úkolem je tu především melodramatické uchvácení prostoru. K výraznějším zde patří také František Brož (velmi příjemný Bedřich Vrbský), bohatý nakladatel a standardním přístupem nedostupný generální ředitel. On je tím nabízeným prostředníkem sociálního smíru. Z dalších rolí: Brožova tragicky bezdětná manželka s podávající laskavou rukou Luisa (Zita Kabátová), Gustova nešťastná ženuška a výstavní mořská panna Soňa (Světla Svozilová), Gustův cirkusový pomocník Franta i zápasník s chobotnicí Mr. Salkovič (Stanislav Neumann), zodpovědná správkyně sirotčince (Marta Májová), na pohodné dohlížející městský úředník (Jaroslav Marvan), či úsečný majitel pouťové střelnice (Václav Trégl). Film Ulička v ráji, to je svět klauna, jehož již omrzel smutný pohled na život a stává se proto poslem sociálního humanismu. Neschází odlehčení, ani vzletné podnebí tepotu poetizujících obrazů. () (méně) (více)