Kristian

Narozdíl od Krále Komiků, který mě nikdy nerozesmál, obdivuju Nového, protože byl narozdíl od úporného krále komiků přirozeně vtipnej, ironickej a sebeironickej, takže pro mě byl král Olda. Američani mají Casablancu, Češi maj Kristiána. Vlastně češi maj spíš Jágra, ale ve filmovym světě by to byl ten Kristián. (13.04.2009)

Na první pohled obyčejný člověk vedoucí obyčejný život. Ve skutečnosti osoba dvou tváří, z nichž ani jedna není tou ideální. Pan Alois Novák musí svést nejtěžší souboj svého života, souboj s vlastní identitou. Režisér Martin Frič se roku 1939 rozhodl zpracovat na český film poměrně nezvyklé téma. Svou strukturou připomíná Kristián klasický film-noir. Hlavní hrdina postupně propadá stále většímu zoufalství a přibližuje se k pomyslné hraniční čáře, jejímž překročením již navždy zpečetí svůj osud. O věrohodnost tohoto psychického rozkladu se postaral výborný Oldřich Nový v hlavní roli. Nechybí samozřejmě ani svůdná femme fatale, zde v podání Adiny Mandlové. Kristián je působivým zástupcem u nás velmi vzácného žánru, jehož husté atmosféře neškodí ani několik odlehčujících prvků. Pouze závěr vyznívá příliš pozitivně a tudíž atypicky. (psáno 1.4.) 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Oskar, Zloděj kol (01.04.2007)

Dnes již legendární a i pro mě překvapivě snesitelný film por pamětníky (v tomto ohledu přijímám jen legendární komedie mistra Buriana) o šarmantním úředníčkovi, který se po večerech vydává za Velké zvíře a svým šarmem okouzluje krásné ženy z vyšších společenských kruhů. Vše se změní ve chvíli, kdy zaujme ženu, která o něm chce vědět více. (07.10.2012)

Je pro mě osobně až neuvěřitelné, že až do Štědrého večera 2013 jsem neviděl Oldřicha Nového v jeho nejslavnější roli. Situační komedie plné zmatků, nedorozumění, záměn a lhaní mi sedí jak ve filmu, tak na divadle, takže mě Kristian nemohl zklamat. Asi bych jen přivítal, kdyby větší prostor dostala moje oblíbená Gollová. (25.12.2013)

Otevřete oči, přicházejí. Kdo? No přece Oldřich Nový a Adina Mandlová. A ta ... no, jak se jen jmenuje .... Gollová ... Nataša Gollová přece! Asi tak lze popsat pocity toho, kdo si tento film pouští nebo ze stříbrného plátna zhlíží, poučen už předcházejícími zhlédnutími. Jistota, s níž se herci i tvůrci pohybují v souhrnu všech prostředí, zobrazovaných filmem, i nápaditost, kterou k tomu přidávají, berou dech i přes desetiletí, jež uplynula od jeho uvedení. Doplníme-li toto hvězdné trio o pověstné MELODY BOYS Rudolfa Antonína Dvorského, mění se naše nadšení v bezbřehé se kochání. Prvorepubliková noblesa, jejíž idealizovaný tvar je zpozemštěn invenční veseloherní nadsázkou, i po letech hladí duši i srdce. Zavřete oči ... končím. (20.10.2007)