Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Anny Ondráková, Otto Rubík, Olga Augustová, Jan Sviták, Eman Fiala, Jindřich Plachta, Josef Rovenský, Přemysl Pražský, Theodor Pištěk (více)Obsahy(1)
Listonoš Brabec je pro svůj smysl pro humor vítaným hostem revuálního divadla, jehož řediteli Holtovi každý den nosí psaníčka od ctitelek. Mezi Holtovy fanynky patří také Brabcova sestra Anny. Dívka by chtěla k divadlu, ale zatím pracuje jako panská u herečky Veldenové. Právě se zkouší nová revue, jméno autora je tajné. Veldenová vrátí těsně před premiérou roli, protože se jí nezamlouvá. Pohotový Brabec představí řediteli sestru, která umí všechny úlohy nazpaměť. Anny je přijata, jen je třeba svolení autora. Brabec zjistí, že jím je ministr pošt, který se zúčastnil jedné pošťácké zábavy a jemuž se sestřino ochotnické vystoupení velmi líbilo... (ČSFD)
(více)Recenze (48)
Anny Ondráková a Vlasta Burian jako sourozenci na plátně fungují skvěle, ona se chce dostat na divadelní prkna a on jí pomáhá, to jsem se nasmála.. Roztomilá taškařice se spoustou povedených vtípků, hezkých písniček a tanečních čísel, s přimhouřením oka dávám čtyři hvězdičky, mám příjemně naladěno a takový ten přiblblý úsměv na rtech.. ()
Do třetice všeho dobrého se setkala Anny s Vlastou, po třech letech se vrátila na skok do českého filmu, debutovala jako zpěvačka dvěma hity Ach, kdo rty má jako ty... a Růžové psaníčko a poprvé si zkusila také dvoujazyčnou koprodukci. Koprodukce ji bavily ještě v roce 1937, kdy se rozloučila s Lamačem, mužem své kariéry č. 1. Tehdy ovšem, v 31. roce začala svůj vlastní žánr zvukových filmů, ve kterých sama vystupuje na první pohled až v druhé roli, ale opak je pravdou. Tento model po té ladila až do roku 1936 a po roce 1950 dala souhlas k otočení tohoto mustru, aby se jedinkráte přehrála do role "té starší". On a jeho sestra je fantastická komedie pro milovníky backstage muzikálů a přelomu zvukového filmu. Účast Otto Rubíka a Olgy Augustové je pak už jen třešničkou na už tak výborném projektu, ze kterého je možné se tolik naučit o spolupráci česko-německého filmu. Otto Rubík je navíc ideálnější milec, nežli André Pilot, za to Olga Augustová je s Berthe Ostyn na remízu. ()
Milá groteskní nadsázka. 1) Dobová naivita, ale i nadšení tvůrců doslova tryská z každé minuty díla. On mně políbil ruku! Ukaž!_____ 2) Roztomilé je dobové divadelní silné přehrávání stejně jako němé akční scény rvaček bez ruchů. Inu, druhý rok zvukového filmu..._____ 3) Film má pomalý rozjezd, ale jakmile se objeví 40letý Vlasta Burian (pošťák)... Vy fizule jedna! 29letá Anny Ondráková, diblík bez poskvrny, předvádí roztomilé taneční kreace._____ 4) Za pozornost stojí i způsob, jak Burian podává pivo._____ 5) Film má pěkný vrchol, ale chybí závěrečná katarze._____ 6) Zvláštní pozornost si zaslouží písničky 34letého Járy Beneše. Na rozdíl od mnoha komentátorů zde se mi Růžové psaníčko velmi líbí právě z těch důvodů, pro které je někteří komentátoři odsuzují - vlezlo mi do hlavy a nechce pryč._____ 7) Takže si zazpíváme? Zní trubka do kraje hurá to pošta je / a lístek či psaní snad nese ti / jen spatříš obálku a poznáš na dálku / co skryto pečetí. A pozor, teď to přijde: Růžové psaníčko znamená randíčko / nebo: mé zlatíčko jak mám tě rád / modré však heleď se holčičko nepleť se / to už ti jistě chce kluk kvinde dát / když žluté je to žárlivost / a bílé toť nevinnost / lila až z Jablonce bez známky dokonce / to je kus lakomce neber si ho. ()
Snímek z pomezí němého a zvukového filmu. Tady už se sice mluví (a zpívá), ale estetika je ještě víceméně z dob snímků bez zvuku (což ho dělá mírně zajímavým)... Jinak spíš podprůměrný kus, který funguje jen ve scénách s Vlastou Burianem, mající slaboučký scénář a velebící pokleslý žánr operety a odrhovačky typu Růžové psaníčko. Nic, na co by se nedalo rychle zapomenout (narozdíl od Burianových pozdějších veseloher) ... ()
Povedená taškařice stojí na výkonu Vlasty Buriana, který ve zvukovém filmu znásobil své možnosti komika. Odhlédneme-li od roku vzniku filmu, pak musíme hodnotit čtyřmi hvězdičkami, třebaže zvláště závěr filmu utrpěl některými slabšími místy, zvláště kolem stávky herců po přestávce. Anny Ondráková se ke své roli dokonale hodila stejně jako Olga Augustová v roli operetní divy. ()
Galerie (33)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (5)
- V tanečním čísle je nafilmována spodní polovina těla tehdy slavného tanečníka Scherriera. (lausik)
- Film původně vznikal jako Ona a Oni, Anny Ondráková a V+W. (NinadeL)
- Původní citát a postava postiliona z Lonjumeau (závěrečná Burianova maska) se později u Lamače transformovala do samostatného filmu Postilion z Lonjumeau (1936). (NinadeL)
Reklama