Královský víkend

Během oscarového šílenství postává v koutě nenápadný malý film o jednom dávném víkendu na americkém venkově, který svedl dohromady Roosevelta a koktavého krále. Označil bych ho za takovou milou prskavku a svoje hodnocení povyšuji na nadprůměrné, protože lehkost Královského víkendu bych přál všem těžkotonážním kládám dychtivě lačnících po úspěchu. (25.02.2013)

Koktající anglický král na návštěvě u záletníka na vozíku, v předvečer II. světové války. Roger Michell, režisér skvělého Notting Hill, pravděpodobně začal hulit. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak se mu povedlo natočit nejdivnější film roku, který vás svými znepokojivými výjevy a pseudouměleckými záběry bude děsit v nočních můrách. Už nikdy nechci vidět Billa Murrayho pod vodou v bazénu. Ani Lauru Linney, kterak navléká stařence punčochy. A už vůbec ne tancující indiány a obrovské hotdogy. (06.02.2013)

Pohybující se obrázky mapující dny amerických prezidentů mám ráda. Byla jsem nadšená ze Spielbergova Lincolna, líbí se mi miniseriál o Johnu Adamsovi, bavilo mě Warm Springs zaměřené, stejně jako Hyde Park on Hudson, na osobu Franklina Delana Roosevelta. Tak kde je problém? Asi v tom, že tenhle film je teoreticky i prakticky o ničem. Naprosto, absolutně o ničem. To, že si někdo píše deník o tom, jak s prezidentem Spojených států jezdil po lesních cestách, neznamená, že natočit o tom film je skvělý nápad. A už ani náhodou není ideální postavit drama zobrazující setkání dvou významných státníků na tak extrémně důležité zápletce jako: "Dá si hot dog, nebo nedá?" Příště prosím více politiky, více one-to-one momentů mezi králem a prezidentem a méně voiceoverů postavy, která po půl hodině z příběhu téměř vymizí. A ano, ten poměrně realistický pohled na významnou historickou postavu, který se nebojí ukázat i stinné stránky její osobnosti, můžete zanechat. (07.02.2013)

Tuhle látku se dalo uchopit mnoha způsoby. Režisér Roger Michell to ale neudělal moc šťastným způsobem. V momentě, kdy se zajímavým způsobem začal rozvíjet romantický vztah mezi Franklinem a jeho sestřenicí z pátého kolene Daisy, najednou do hry vstupuje politika a nudné konstituční tlachy britských monarchů. Z bláta unylosti do trochu živějšího příběhu se dostáváme až skoro na samém konci filmu, kdy pro konzervativního panovníka a jeho choť je připravena veselá americká zahradní párty, na které se netradičně podávají hot dogy. Závěr je hravý, ale bohužel uspěchaný a bez většího vyvrcholení je finální zápletka velice diskrétně zametena pod koberec. Je to trochu škoda, protože herecké obsazení, v čele s hvězdným Billem Murrayem, vůbec nebylo špatné. Rozhodně bych si dokázala představit dynamičtější průběh celého snímku. Celkově by neškodilo, kdyby se především herečkám (kromě perfektně zahrané hystericky afektované královny Alžběty v podání Olivie Colman) vlilo více elánu do žil. Sympatická Laura Linney tak zapadá do jednolité šedi bez jakéhokoliv výraznějšího charakterového rysu. Polovina filmu je výborná, druhá velmi slabá. Celkem se to střídá, snímek tak nabízí průměrnou podívanou. (30.05.2013)

Tohle je opravdu zvláštní film. Historické setkání na nejvyšší úrovni se tu proměnilo v červenou knihovnu, která je vyprávěná z pohledu objektivně vzato nejméně zajímavé postavy. A funguje to z velké části díky soustředěnému, byť nenápadnému, hereckému výkonu Laury Linney. Jasně, výraznější je tu Bill Murray, a to je pro film také v pořádku, přesně tak to mělo být. A vzhledem k důvodu návštěvy anglického královského páru v Americe je film až překvapivě apolitický. (15.01.2016)