Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Co si současní francouzští důchodci v posledních desetiletí uvařili, to si teď taky snědí. Nicméně kulinářský um, navzdory výraznému obohacení chutí z celého světa, jde trochu z kopce a tak se nedivím, že sáhli po lehce nelegálních, nicméně chuť podporujících, ingrediencích. I tak je výsledek poněkud nemastný-neslaný a Jérome měl svého otce v kuchyni sledovat ještě trochu pečlivěji. ()
Pohodova francuzska komedia, ktora mi svojim prostredim velmi pripominala nase socialisticke sidliska. Prijemny humor vobec nie je sileny a je asi sto krat realnejsi ako ten v americkych komediach. Akurat na pobavilo, ze babicka sa utapala v dlhoch a nemala ani na zaplatenie elektriny, lebo dostavala "biedny" dochodok 600 eur :))) [31/2013]. ()
Vkusné intro, výborná scénka s Tarasem v limuzíně a krásná hudba film skoro vytáhly až na čtyři hvězdy. Objektivně ale kvalita filmu tak vysoko není. Jako oddechovka nebo rozptýlení může Paulette alias Hašišbába leckoho potěšit, ale humoru mohlo být víc, přeci jen filmu zařazenému do žánru komedie by více smíchu v sálu slušelo. ()
Ne ne. Viděl jsem spoustu francouzských komedií, které měly daleko větší jiskru. Alfou a Omegou téhle sázky na jistotu (stará bába - drogy - rasismus) je právě francouzská lehkost vyprávění, díky které se párkrát pobavíte, ale upřímně - že bych se smíchy zrovna předřel, to říct nemůžu... Ono je to tak, že kdo viděl trailer víckrát než jednou (což v posledním měsíci nebyl zas takový problém), může si do kina klidně vzít omalovánky. P.S: Jestli si babky ve Francii stěžují na důchod 600 éček, chtěl bych je vidět u nás... ()
Standart francouzské komedie. Po pár dobrých nápadech v úvodních minutách se to brzy přelomí pouze do otravnosti a trapnosti. Amsterodamské vypointování považuji za vyloženě slabé. Navíc velmi nemám rád filmy s přihlouplými mafiány, drogovými dealery a jinou podobnou rádobydrsnou havětí se kterou si nakonec vytře řiť ten největší lulan. 40% ()
Reklama