Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHrají:
Charlotte Gainsbourg, Stellan Skarsgård, Shia LaBeouf, Stacy Martin, Jamie Bell, Connie Nielsen, Mia Goth, Sophie Kennedy Clark, Christian Slater (více)Obsahy(3)
Otevřená studie ženské sexuality, prostřednictvím hlavní postavy. Hlavní hrdinku Joe najde zmlácenou v parku, starší muž jménem Seligman. Nymfomanka Joe odhaluje samotářskému intelektuálovi tajemství svého pokrouceného životního osudu, plného sexuálních prožitků. Vyprávění Joe je rozděleno do osmi kapitol, ve kterých se postupně dostáváme od jejího mládí a dospívání až k dospělosti. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (763)
Nejzábavnější, nejnormálnější, a tím i nejpřístupnější Trier. Kinoverze je paradoxně šokující svou cudností, takže avizované nymfomanické čuňačinky neuvidíte./// Etuda s Umu Thurman coby podvedenou manželkou je vynikající, protože je hrozivá i nesmírně komická zároveň. Humor, který je možná až málo cynický a černý, je podstatnou složkou obou snímků. Zůstává však otázkou, zda to nebrání většímu ponoru do života hlavní postavy, který je vlastně velmi nešťastný až tragický, což je ideální premisa pro řádně depresivní a hloubavý film. Každopádně Nymfomanka je vlak, do kterého bez váhaní nastoupím (bez vstupenky) znovu, ale zajímá mě už jen režisérská verze obou částí zároveň, nikoliv tento sestřihaný coitus interruptus. P.S. První film, ve kterém má Shia LaBeouf sexappeal, a to pořádný. "3+5" [Kino] ()
Trier tak dlouho poslouchal řeči o tom, jak moc je geniální, až tomu nakonec uvěřil a pokusil se stvořit nejkomplexnější film všech dob, kde si to vyříká se všemi a vyjádří se absolutně ke všemu, takže servíruje neskutečnou nálož motivů, obrazů, metafor a podprahových sdělení, která je v jádru levnější, než jednorázový placený sex... (Část II.) ()
Kult, ktorý sa vytvoril okolo Nymfomanky von Triera je podľa mňa dosť zvrátený. Po prvé, ak chcete vidieť film, ktorý zobrazuje sexuálny nátlak úchvatným a presvedčivým spôsobom, pozrite si Shame. Tento film nie je porno, nie je ani nijak obzvlášť šialený, a nie ani najmenej sexy, či šokujúci. To, čo je, je únavný, nesúrodý a totálne pedantský kúsok umenia, mnou však nepochopiteľný a nepochopený. Dialógom nepomohli ani filozofické pontifikálie a vo filme ma veľakrát psychicky ubíjali. Je to akýsi druh predstavenia, ktoré nepripadá na úroveň náročnejšieho umenia, ale na úroveň amatérskych, vysokoškolských filmov. Prečo je tento film dlhý 4 hodiny? Pretože Von Trier bol príliš lenivý, aby to zostrihal na znesiteľnú stopáž? Je to ako keď váš priateľ uverejní na svojej webovej stránke 300 fotiek svojho umeleckého projektu a očakáva, že vyberiete svojich obľúbených 10, pretože sa mu jednoducho nechce spraviť vlastnú editáciu. Mohol to byť zaujímavý, intelektuálny príbeh o podstate sexu, lásky, závislostí a morálky. Je škoda, že Von Trier chcel akoby nasilu včleniť explicitný sex do svojej práce, pretože ten poväčšine docielil odcudzenie diváka, a tým aj celý odkaz tohto diela vyšiel nazmar. Ako odpoveď pre tých, ktorí ho nazývajú pornografom, nemôžem nesúhlasiť viac. Za snahu a námet dávam palec hore, za herecké odhodlanie druhý. Byť toto v réžii kohosi menej artovo miereného a produkčne rozpolteného, mohlo to dopadnúť lepšie. 60%. ()
Netradiční komedie pro hipstery, jejíž hlavní hrdinka vypadá jako starší verze Christiane ze známého filmu My děti ze stanice Zoo. O šukání zde jde spíše až v druhé řadě, mnohem spíše si prostě Trier zase jede v tom, co ho baví, a chodí na to lidi, který to baví též - takhle simple to je. Soudě dle dnešní premiérové projekce v totálně natřískaném Aeru takových lidí není málo, ale osobně se k nim moc nepočítám. ()
Vyjdu-li z axiómu, že podpětihvězdičkový Trierův film je nerealizovatelný, je Nymfomanička vol. I, přestože mi dává slabší divácký zážitek než všech pět dosud viděných, epochálním dílem: Už od první minuty (pravda, i vlivem nezrušitelné před-pojatosti) se mi zdá, že zde Lars Veliký dává zcela otevřeně najevo to, co třeba v Melancholii bylo ještě možno nevidět, popřít nebo aspoň odsunout do pozadí, čemu tady však nelze uniknout, a co se dá shrnout úsměškem „diváku, koukej, jak s tebou vyjebávám – a jak s tebou vždycky vyjebu“. Trier chce, abych se jakýmkoli pochopením, přijetím či nepřijetím jeho filmu blamoval. Ukazuje, že není možnost rozhodnout, zda sleduji umělecky rafinované dílo nebo kýčovitý slepenec, zda jeho účelem je výpověď nebo výdělek (přičemž není žádná korelace mezi první a třetí, resp. druhou a čtvrtou variantou), zda mám právo prostě přijímat to hezké a primárně prodivácké (ať už erotickou nebo komickou složku, vztah s otcem, komunikaci Joe se Seligmanem nebo třeba hned úvodní úchvatný labyrint zdí, myšlenky jako "revolta proti lásce" aj.), nebo mám v tom všem odkrývat kontroverzní parodičnost, nebo onu parodičnost odhalovat jako účelovou plytkost, nebo… Mimořádně kvalitní film nebo kýčovitá sračka? „Hádej“, směje se Trier. Klopotná snaha zakrýt letitou tvůrčí krizi, jak tady někdfo píše? I kdyby, tohle vám k vypořádání se s Trierovou Nymfomaničkou prostě nepomůže. To ale není všechno, on ten účelový reklamní humbuk totiž není jen širší součásti díla (spolu s dílotvorným záměrem dostat do kina co nejvíc platících diváků) – i samotné tělo filmu s tímto humbukem očividně pracuje. I to úvodní nasrávací sdělení o cenzurované verzi se jeví jako součást hry – a opět si můžete vybrat, zda jde o hru tvůrčí nebo výdělečnou – já myslím, že obojí, koneckonců i ta manipulace za účelem vytřískat z toho co nejvíc, je součástí uměleckého záměru. Stručně k tématu: Tvrzení, že má jít o film o ženské sexualitě, je ještě větší marketingově tvůrčí fligna než vše ostatní (snad jen "cantus firmus" lze považovat za povrchní, ale pěkný příspěvek k tomuto tématu) a dokonce ani sexualita samotné Joe zde není něčím, co by se dalo konzistentně uchopit. Nymfomaniac Joe zde nefunguje jako sexuální subjekt, nýbrž jako aktivní sexuální objekt - a o kom se vypovídá, jsou muži, s nimiž se setkává. Joe jako subjek, jako osobnost, nese témata jiná: osamocenost, problematiku libovolného jedince jakožto latentně „asociálního“, problém viny a kulturu "viny". Všechno to ovšem Trier opracovává a kloubí způsobem hodným obdivu, byť způsobem lehkým, jakoby rozvíjením volných variací na titulní zadání. Samotný závěr „Nic necítím“ – tma, s ramsteinským nášupem a upoutávkami na vol. II, je ve všech ohledech tohoto komentáře naprosto epesní tečkou (vlastně pomlčkou). ()
Galerie (73)
Zajímavosti (18)
- Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg si spolu zahrali už vo filme Antikrist (2009), ktorý tiež režíroval Lars von Trier. (Johnny.ARN)
- Ve scéně, kdy Joe (Charlotte Gainsbourg) přirovnává svoji vagínu ke dveřím se senzorem, objeví se jako příklad takových dveří i záběr na dveře ze seriálu Království (od r. 1994), který také režíroval Lars von Trier. (leBIGmac)
- Shia LaBeouf byl při natáčení filmu nucen ke skutečnému sexu před kamerou. (johhny007)
Reklama