Stopy

Křehká a čistá dobrodružná road movie napříč Austrálií s velbloudy. Stopy nejsou tak monumentální drama jako předchozí Curranův Barevný závoj, ale pro cílovou skupinu, která miluje dobrodružství na vážno s vnímáním světa a krásné přírody, představuje nádherný očistný zážitek, včetně závěrečné katarze. 75 % (30.04.2022)

Mělo to potenciál být o dost lepší. Nejvíc mi vadí. že Robyn většinu filmu vypadá, jako by tu cestu úplně v pohodě zvládala, čemuž se mi nechce věřit. Jo, v poslední čtvrtině je znát, že už to sotva zvládá a že je to na ni moc, ale jinak se tváří, jako by to byl obyčejný výlet, žádná extra námaha, celkem i pohoda... Nevím, jestli tohle je ten hlavní důvod pro to, že mi ten film nepřipadal silný, protože on mi ten film fakt silný nepřišel. Čekal jsem, že většinu času půjde sama se zvířaty, jenže on za ní pořád jezdí fotograf, co tu její cestu dokumentuje, a těch náhodných setkání s obyvateli pouště (aboriginci, postarší pár farmářů) je tu málo. Rád bych jich tu viděl víc, jelikož to patří mezi to nejlepší z toho, co ve filmu je. Vadí mi i první čtvrtina, kterou jsem musel přetrpět, abych se dočkal toho, že vůbec vyrazí na tu cestu. Jakousi poetiku to má, pár záběrů na přírodu je přímo úchvatných, ale i tak si myslím, že to mohlo být poetičtější. Dívat se na to dá, pár scén je fakt dobrých (u mě vede návštěva toho starého páru na farmě) a závěr je fascinující, ale i tak to na víc než na průměr fakt nevidím. Taková Divočina mě bavila víc. 3* (09.06.2019)

Dobrodružná story, ktorej silu násobí fakt, že sa skutočne odohrala. Ja osobne navyše zdieľam veľké sympatie k podobných „dobrodruhom z ľudu“, ktorý sa snažia aspoň na chvíľu utiecť z tejto skazenej spoločnosti. Takže Robyn Davidson nemusí ani raz vysvetliť prečo sa na cestu vlastne vydala a napriek tomu plne chápem jej rozhodnutie. Jednoduchý, nenásilný film o putovaní Austráliou plný pozitívnej atmosféry a dokresľovaný krásnymi zábermi prírody. V tomto prípade viac nepotrebujem. Ticho, ťavy, pes, púšť, domorodci a decentne hrajúca Mia Wasikowska. Neskutočne nenáročná oddychovka, ktorá zalahodí ako oku tak aj na duši. Malý film, ale s veľkým srdcom. A že v tom nie je nič viac, no a?! Určite z toho išlo vyťažiť viac hlavne po emocionálnej stránke, ale na druhej strane potrebuje sa takýto film zbytočne tlačiť do dramatickej roviny. Myslím, že to by nechcela ani samotná Robyn. Curran z toho urobil film po ktorom sa divák bude cítiť podobne zrelaxovaný ako samotná hrdinka. Tá priamočiarosť určite nesadne každému, nakoľko na to je Tracks až príliš obyčajný film, ale mne ako zarytému „enviromentalistovi“ to sadlo ako uliate. Tých cca 100 minút solídne utieklo a teraz už len zobrať do ruky knihu, pustiť si k tomu nejakú new age hudbu a ešte raz si takto príjemne zavegetiť. CELKOVO: 4* (8/10) (17.07.2014)

Na Stopy jsem byl hodně zvědavý. Příběh v rámci cestování mi je hodně blízký a tak jsem byl opravdu dost zvědavý, jak mi ho tvůrci představí ve filmové podobě. No a výsledek je takový, že zlý tento film rozhodně není. Krásně představuje vztah cestovatelky Robyn s fotografem z National Geographic, který radši fotí, než aby Robyn pomohl vytáhnout velblouda z močálu. Vztah k tomu fotografovi, kterého hraje Adam Driver, mi byl protivný ve stejných chvílích, kdy byl protivný i pro Robyn a ušel v momentě, kdy i Robyn jeho excesy zvládala. Mimochodem Mia Wasikowska v roli Robyn byla parádní. Horší už to bylo s režií jako takovou, která z celé té cesty dělá něco neuvěřitelně mýtického a k tomu zbytečně přidává hudební éterické vsuvky v momentě, kdy by je přidávat vůbec nemusela. Další věc je i cesta, kterou se Robyn rozhodla vydat. Její přístup k velbloudům byl jistě spravedlivý (tedy pro ní), ale vzít s sebou i psa byla čistá sobeckost a s tím se těžko Robyn fandí na sto procent. Každopádně film určitě zajímavý a rozhodně stojí za to ho shlédnout. (21.07.2015)

Jinakost jako přednost. Tracks je film zvláštní, v mnohém jiný. Stejně jako hlavní hrdinka Robyn (Mia Wasikowska), která se rozhodla se čtyřmi velbloudy a fenkou Diggity přejít australskou poušť. Robynino putování tak nějak automaticky, až osudově, plyne, za tónů opět zvláštně jiné filmové hudby a ržání velbloudů, jen chvilkami je přerušováno záblesky z minulosti hrdinky. Tyto flashbacky doplňují mozaiku Robynina nitra, které má prostě problém s lidmi. Má fobii z masy, z její senzacechtivosti a vlezlosti, z nedodržování daných pravidel a zvyků (například Aboriginů) apod. Tracks je nepatetické dobrodružství, mimochodem natočené podle skutečné události, o nezdolné vůli a touze dokázat, co jsem si předsevzal a co cítím, že je správné. O potřebě dotknout se svobody a uniknout… Věřím, že když uváznete na příliš dlouhou dobu v jednom bodě, nejlepší je hodit granát tam, kde stojíte, a skočit a modlit se. (05.10.2014)