Francouzská spojka

Realistický neo-noirový thriller, na kterém lze výborně zkoumat evropské vlivy na Nový Hollywood. Stejně jako Godard v U konce s dechem nebo Costa-Gavras v Z (dva filmy zmíněné v režisérově audiokomentáři), také Friedkin uplatňuje dokumentárně veristický styl. Kamera budí dojem, že nezná trajektorii postav a musí spontánně reagovat na to, co se před ní odehrává. Vzdálenost kamery od postav a její pozice někdy věrně kopíruje způsob, jakým jsou tajně sledované podezřelé osoby (scéna v autobazaru). Mnohé scény jsou snímány z ruky a pouze s přirozeným osvětlením. Většina z nich se natáčela s kontaktním zvukem v reálných lokacích, často přímo na ulicích za plného provozu (což částečně platí i pro slavnou sebevražednou honičku) a bez zvláštního povolení. Věrnost reálným událostem, z nichž film vychází, šla tak daleko, že tvůrci použili skutečný heroin (a ve filmu ukazují tehdy používaný test jeho kvality) nebo policejní autodílnu, ve které se běžně demontovaly podezřelé vozy. K věrohodnosti přispívá také rozvolněná struktura vyprávění - čekací a sledovací prodlevy mezi akcí a reakcí jsou mnohem delší, než je zvykem v konvenčních kriminálkách, úspěch může záležet na náhodě, nebo se taky nikdy nemusí dostavit (tyhle prvky si o mnoho let později přisvojil srovnatelně realistický seriál The Wire). Výsledkem je procedurální dokudrama napěchované autentickou energií, díky níž vzniká dojem téměř fyzické časoprostorové blízkosti. Sázka na syrovost přitom nijak neumenšuje symbolické kvality vyprávění, které v souladu s dobovou skepsí není postavené na zřetelné opozici absolutního dobra a zla. Doyle možná má obdivuhodné detektivní instinkty, ale také je to frustrovaný rasistický zmetek, který si štvavým honem za zločinci kompenzuje, že zatímco on s kelímkem hnědé břečky mrzne na ulici, mocní sedí v teple a pohodlí luxusní restaurace. Nedostižitelný Charnier je oproti tomu uhlazený, zdvořilý a rozvážný a jeho chladná racionalita v něčem předznamenává nástup nového typu zloduchů, kteří jsou jen o trochu chamtivější než společnost, ve které žijí. Nestačí tedy, aby dobro bylo stejně nekompromisní jako zlo. Musí být ještě horší. Žádný film nevyjadřuje lépe oxymorón "špatné dobro". 85% Zajímavé komentáře: Visáč, rochelka (09.01.2006)

Francouzskou spojku jsem sice viděl (a dokonce asi i několikrát), ale zatim jsem to nechával bez hodnocení. Abych pravdu řek, tak mi nějak tyhle 70's kriminálky typu Drsný Harry, 7 a víc, Přes 110. ulici nebo právě Francouzská spojka trochu splývaj dohromady. Zmiňovaný filmy sice zrovna neoplývaj nějakou originalitou a jsou si v mnoha ohledech dost podobný, ale všechny je mam rád. Nicméně musel jsem si Francouzskou spojku trochu oživit, než jsem udělil hodnocení. Poctivý 4 hvězdy za poctivou oldskool kriminálku. Jinak asi zkusim i nějaký další filmy od Friedkina. (07.05.2014)

Cože? 85%? Na imdb 7,9 z 10? 5 Oscarů? A ještě ke všemu v knize 1001 filmů, které musíte vidět než umřete. Buď je něco v nepořádku se mnou, nebo s Vámi tady a nebo s filmovými kritiky, protože já v tomto filmu nevidím nic světoborného. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak nemůžu najít nic, co by Francouzkou spojku mohlo vyhodit mezi nejlepší kriminální filmy. Prostě nic. Přes hodinu a půl jsem sledoval policajta, který se snaží dopadnou fancouzského drogového dealera, který z Francie do New Yorku převáží heroin. A co jako? Mám se z toho podělat? Ani náhodou. Ještě ke všemu je to docela nudné. Přiznám se, že jsem si to musel rozděli na dvě části. Abych jen nekritizoval, tak snímek se může (alespoň, že něco) pochlubit pár legendárními scénami. Například rozebrání auto do posledního šroubu bylo opravdu výborné. Potom nastupování a vystupování v metru bylo docela i napínavé a zábavné. A pochopitělně scéna kdy hlavní hrdina honí snipera. Tyto scény mají dohromady asi tak 10 minut a to je sakra krátká doba na to, abych se bavil u 100 minutového filmu. Gene Hackman ve své roli je skvělý, ale dostat za to Oscara? Nemyslím si, že to byl tak úžasný výkon. To už se mi možná líbil víc herecký výkon Roye Scheidera. Obyčejná a průměnrá kriminálka, která je hodně přeceňovaná! (24.05.2009)

Jak někde někdo napsal, Friedkin opravdu dokonale snoubí temný poválečný film-noir s atmosférou násilí a společenskou úzkostí éry války ve Vietnamu. Výsledek je perfektní krimi thriller, který budí velmi realistický, až semi-dokumentární dojem, místy zlověstný jak známe z Vymítače, a kde krásně vyniká dnes již zmizelý, špinavý a chladný starý New York. Scény sledování / stíhání zde jsou bezkonkurenční. Konečně jsem dohnal klasiku, 50 let poté nemá chybu. (30.08.2022)

Drsný Harry i Bullitův případ se mi líbili víc,ale i tahle klasika má styl a hlavně atmosféru.A taky skvostného Gena Hackmana v asi nejlepší roli jeho kariéry.Honička s nadzemkou je skvělá a zajímavý konec se mi moc líbil.Tak moc,že se mi ani nechce do pokračování,které je podle mě zbytečné.Takhle je to hodně působivé.80 % (16.01.2010)