Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (159)

corpsy 

všechny recenze uživatele

William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90% ()

Reklama

curunir 

všechny recenze uživatele

,,NIKTO NEMÔŽE BYŤ LEN ,NIČ VIAC´ ." __ K tomuto filmu som sa dostal vďaka výbornému soundtracku od Tangerine Dream, ktorý by som pre jeho silne elektronický a nemelodický, zato však úžasne atmosferický základ radil skôr do sci-fi žánru a až o niečo neskôr som sa dozvedel k akému filmu bola v skutočnosti táto hudba zložená. Po jeho pozretí môžem konštatovať, že hudba mi prišla lepšia na samotnom albume, vo filme sa miestami stráca akoby ju nebolo počuť. Pôvodný francúzsky film sa mi zatiaľ nepodarilo vidieť, no podľa všetkého je ešte lepšie spracovaný ako tento vydarený remake. ,,Čarodej" je snáď po všetkých stránkach parádny film, či už sa to týka hereckých výkonov, technických dispozícií, spomínanej nervy drásajúcej atmosféry (a to nielen v scéne prechodu mosta) bezpochyby dosiahnutej za podpory režiséra, pre ktorého však paradoxne znamenal odchod do ,,druhej ligy". Začiatok filmu sa môže zdať byť rozťahaným, rozhodne však nenudí (ako aj film celý) a je potrebným ako pre zoznámenie s postavami, tak aj pre úplný pesimistický záver. Drobne prilepšených 5* je tak v tomto prípade na mieste. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Friedkinův remake, který je určitě o něco svižnější, než francouzský originál z roku 1953. Seznámení s postavami tentokrát proběhne rychleji a je nám naservírováno poněkud akčnější a tudíž zábavnější formou. Prostředí nehostinné džungle přidává slušnou atmosféru a je zde také několik scén, které se určitě vryjí divákovi do paměti (např. přejíždění náklaďáku přes most, výbuch první posádky). Chybí sice atmosféra původního filmu, ale skvělý výkon Roye Scheidera to na čtyři hvězdy v pohodě vytáhne. ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Americká verze francouzské klasiky z 50. let není tak zlá, jak jsem očekával. Ve vypjatých momentech se dokonce vyrovnává původnímu králi thrilleru. Postavy jsou celkem fajn, jen postrádám onen prvek skutečného strachu, které tak naturalisticky hýbe dějem kupředu v původním filmu. Vybrané lokace jsou dokonce lepší, než ty z 50. let a přejezd přes most byl skutečným adrenalinovým zážitkem. I proto jdu s hodnocením o jednu třídu výše, než jsem původně plánoval. Přesto ale černobílá francouzská verze je u mě i nadále králem. 75% ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Mzda strachu patrí medzi 12 najobľúbenejších filmov Quentina Tarantina. Uviedol to pre britský filmový magazín Sight and Sound. (dom1niq)
  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)

Reklama

Reklama