Fantomas

Frantomas? :-) Sic komedie, přec místy mrazivá. Jakého skupenství je Fantomas, se nedozvíme. Ani jak umí padělat daktyloskopii. O plastické chirurgii nemluvě. Z filmu mám dvě ponaučení - honit se v životě za bohatstvím je stejné jako honit Fantomase. A nikdy se nesnaž porozumět ženám. Někdy mám dojem, že Fantomas, ten gumoxichtej ledvinokamennej bastard nosí i moji tvář, jak jinak si vysvětlit, že mi doma vyčítají vyjedenou ledničku a prázdnou spíž, když jsem byl týden pryč??? A geniální hudební motiv od Michela Magneho jsem si dal, když mi volá fantoMÁMAs. (01.11.2006)

Přeceňovaná klasika, která se mi po novém zhlédnutí po letech jeví jako přiblblá komedie s celou řadou slabých míst. Psychologie postav je více než mizerná a samotná titulní postava je představena velice povrchně - kromě toho, že je to ješitný narcis s nezměrnou sebedůvěrou, který si pěstuje svůj mediální obraz, se o něm zde v podstatě nic dalšího neříká, a motivace jeho kriminálního jednání si můžeme jen domýšlet. Používáním převleků a neúctou k představitelům zákona může vzdáleně připomenout postavu tehdejšího veřejného nepřítele č. 1, Jacquesa Mesrina, ale to je tak všechno - osobně si myslím, že potenciál této nádherně vymyšlené postavy zde není využit ani z desetiny. Film pro mě však dojíždí hlavně na tom, že upřednostňuje komickou rovinu před tou kriminální - osobně by mě Fantomas asi víc bavil jako čistokrevná žánrová kriminálka. Ve filmu totiž třeba vůbec není přítomno žádné napětí a vše, co se zde děje, je obaleno v bezpečném kontextu komediální nadsázky, v níž i hrůzostrašně vypadající kaskadérské kousky vyznívají jako komické prvky. Co tedy na tom, že se některé postavy chovají jako naprostí idioti nebo že zde vlastně nic nejde brát vážně - už samotný představitel ústřední dvojrole, letitý Jean Marais, má viditelné problémy s pohyblivostí v akčních scénách, v nichž mu překvapivě dává na frak živelný Louis de Funès, a jejich honičky postrádají jakékoli napětí a vlastně i smysl - celý ten film je vlastně téměř jedna velká honička, která je slepencem samoúčelných kaskadérských kousků a komediálních výstupů, které po letech notně ztratily na vtipu. Osobně mi tak na tomto filmu dnes přijde nezajímavější výskyt celé řady nádherných aut, v nichž se filmové hrdinové prohánějí, jakož i pěkné filmové lokace, v nichž se natáčelo. Dál je Fantomas zajímavý i jako dobová sonda z časů, kdy bezstarostně kouřil každý a kouřilo se všude, a kdy noviny měly náklad i vliv, o jakém se jim dnes v době končícího printu může jen zdát. Jinak si myslím, že už tento film dnes moc za vidění nestojí, a třeba jeho český dabing mě vážně moc nebere - Miroslav Moravec mi coby Fantomas přijde nekonečně trapný. Vysoké hodnocení zde na ČSFD si vysvětluji tím, že většina lidí tento film viděla už dávno před lety a hodnotí ho zpaměti (v níž jsem i já měl tento film zafixovaný jako lepší než ve skutečnosti je) a na základě vysokého hodnocení ostatních. Po novém zhlédnutí a při důkladnějším rozboru Fantomas už neobstojí - občas neuškodí kácet tyhle modly z dětství, to vám tedy řeknu. (08.07.2013)

Můj věčný favorit na poli zábavy, slovní přestřelky Marais-Funés mi budou poškozovat brániční svaly ještě hodně dlouho. Pouze u toho Maraisova avantgardního řízení z kopce a zpátečkou si občas říkám "slabota, chlapče, slabota," protože mě kdysi otec povozil v plném provozu po ledě, mezi ostatními beznadějně kličkujícími auty a v otáčkách tempem tři sta šedesát stupňů za dvě vteřiny, takže to, že jsme posledních zhruba šedesát metrů letěli už jen pozadu a já jsem pohledem do zpětného zrcátka navigovala výkřiky typu "doleva, doleva, to je moc doleva, doprava, teď to mastíme na tirák, doleva," než jsme se konečně zarazili o svodidla, byla docela úlevná změna. Když jsme kupodivu bez úhony dorazili na místo určení, byli jsme uvítáni slovy: "To je dneska hrůza, co? Představte si, že jsme udělali ráno na dálnici hodiny!" Podívali jsme se po sobě a beze slov se shodli, že nemá cenu něco říkat. Z toho všeho vyplývá, že já a můj rodič jsme akčnější dvojka než Marais a Demongeotová - kdo by to byl řekl... (18.11.2007)

Nemám najmenšie pochybnosti o tom, že Fantomas je hlúpučký a nepodarený film. Stretol sa však s priaznivou odozvou a má dodnes neuveriteľných 85 % od 28 tisíc užívateľov. Dá sa to vysvetliť pohodlnosťou užívateľov, ktorí v mladosti, v iných konkurenčných podmienkach, film videli a pochopiteľne ich zaujal. Po pár desaťročiach sa už k nemu nevrátili a tak tie percentá ostali ako pripomienka inej doby a iných kritérií. Mne ostala iba nezodpovedaná otázka, či Myléne Demongeot mala vo filme tak šikovne ušité šaty alebo sa už v tej dobe odvážila ísť na pľac bez podprsenky. Ale netrvám na odpovedi. (18.03.2022)

Těžká nostalgie:-). Dnes bych tyhle francouzské krimi sci-fi komedie pravděpodobně nevydýchala, ale v dětství to byl absolutní kult - napínavé, vtipné, k tomu ty různé technické vychytávky (létající auta, střílející cigarety atd.)... Jean Marais byl můj idol (což s odstupem času nechápu, děti jsou holt divné:-)) a z Funése smíchy plesala má infantilní dušička. Vážně bych měla někdy zkusit, nakolik čas a dospělost ubraly této kdysi fantastické podívané, ale bojím se, že bych šla nejméně o 3* dolů, zůstanu tedy raději u vzpomínek z dětství a ty jsou ohledně všech dílů "Fantomase" jen ty nejlepší. (15.05.2009)