Odpad město smrt

Na divadle jsem sice Odpad město smrt neviděl, ale protože mám Fassbindera slušně přečteného, rozumím tomu, že si to chtěl vyřídit s německými měšťáky, establishmentem, který se nikdy za Fassbinderova krátkého života s válečnou minulostí důkladně nerozešel, se všemi konformisty, proti kterým se levičácký bouřlivák vymezoval, když o tom tak přemýšlím, tak ho štvalo kde co a kde kdo. Se znalostí německých dějin chápou asi všichni, proč se objevil ve hře velký Žid, a s povědomím o Fassbinderově sexuální orientaci pochopíte, proč jeho postavy mají tak komplikovanou sexualitu. Přenesením hry do českého prostředí se ale tenhle kontext ztrácí a zbyde těžkopádná snaha o velké umění. Zásadní problém mám i s Gabrielou Míčovou. Její prostitutka Romi, aspoň jak ji chápu, měla být uprostřed těch sobeckých zrůdiček, jedinou lidskou bytostí, která se nechá ostatními zneužívat, a člověk k ní měl cítit přinejmenším soucit. Míčová, netuším, jestli je to jejím herectvím, nebo na mě tak působí její osobnost, mi ale přijde stejně odpudivá, resp. nesympatická, jako celý zbytek té podivné sešlosti. Celkový dojem: 25 %. (23.03.2015)

Není to hezký film a není jednoduchý na sledování, přece jen to má spíše proporce divadelní, což mi ve filmu obecně spíše vadí, ale herecké výkony jsou zde tak dobré, že jsem prostě jen sledoval ty jejich promluvy, které nejsou bez myšlenky, stejně jako vztahy jsou zachyceny dobře, i když to vypadá, že jsou přehrávané. Dobrý film. (06.01.2017)

Ak by ste pred sledovaním Odpad mesto smrť nevedeli, že sa jedná o adaptáciu Fassbinderovej divadelnej hry, tak by vás to v jeho priebehu určite napadlo. Hřebějk si zobral veľké sústo a myslím, že ho úplne nestrávil. Pocit ťažšej stráviteľnosti bude mať aj divák. Nie však ani tak z deja, ako skôr z režisérovej neistoty. Fassbinder občas natočil film televízny, ja som však pri takej Marthe pocit strádania filmových prostriedkov nemal. Hřebejk natočil skôr materiál do televízie, vyžadoval však návštevu kina. Za snahu vytvoriť vo svojej kariére (konečne) aj experiment, mi je ale sympatický. (17.11.2014)

Odpad, město, smrt může posloužit jako exemplární ukázka toho, jaký jedinečný filmařský talent má v Janu Hřebejkovi naše kinematografie. A jak byly jeho možnosti dlouhá léta spoutávány neinspirativními scénáři Jarchovského či adaptacemi M. Viewegha. Tento snímek však na rozdíl od většiny Hřebejkových filmů získal nespornou jistotu v silné předloze, byť se jedná o divadelní inscenaci. Fassbinderova divadelní hra se může jevit jako artefakt minulé doby a již včerejších myšlenkových proudů, ale Hřebejk-režisér v ní nalezl překvapivě silné souznění, jež se plně otisklo do kongeniální režijní realizace. Každý záběr se v ní stává vizuálním skvostem a důvěrně známá pražská metropole je přetvořena v až perverzní symbol úpadku díky geniálně zvoleným lokacím. V opravdu silné stylizaci a nejryzejších filmových postupech téměř zanikají divadelní kořeny, i když se řada situací odehrává v místech, které mají jevištnímu prostoru velmi blízko. I hercům se podařilo úspěšně přetvořit své výkony, aby byly pro filmové plátno únosné a nerušily. Především Gabriele Míčové a Stanislavu Majerovi se podařilo vytvořit živé a civilní postavy navzdory myšlenkově přetěžkaným dialogům. Odpad město smrt je především poctou dnes již neexistující divadelní scéně, skutečně upřímným a láskyplným zvěčněním její poetiky, herecké souhry a myšlenkové náročnosti. Díky tomu, že se Hřebejk dokázal oprostit od pietního převodu, získal tento netradiční počin skutečné opodstatnění a snad i nadčasovou působivost. (30.06.2013)

Odpad město nuda smrt. Libreto je hodně fajn, herce mám rád. Chybí mi minimalismus scény Komedie a větší zapojení opulentní scény Filmu. Pár nápaditých momentů, vybroušená kamera, manýrismus. Ale hlavně slova, slova, slova - pěkná, sprostá, skličující, zcizená. Film k nim dodává lesklé málo, Fassbinder plave ve světlech a v proměnlivé civilnosti / stylizaci jistých hlasů. Divné divadlo nakonec vítězí nad záměrem najít ve hře, která byla filmovým scénářem, vzrušující filmový rozměr. Prostě dobrá inscenace přesazená do stylizovaných pražských exteriérů / interiérů, které jsou někdy hodně do počtu a spíš tříští pozornost určenou hercům a replikám. Nic víc. (21.11.2012)