Divergence

Očekával jsem cokoliv, ale osobitou variaci na postapokaliptický svět teda fakt ne. A udělalo mi to radost. Ten příběh mě fakt bavil a mám takový tušení, že na druhý díl určitě dorazím do kina. Sice mi ten příběh ze začátku připomínal příchod žáčků do Bradavic a jejich rozřazení do jednotlivých vrstev. Pak pro změnu trošku Hunger Games. Ale ve výsledku si to pořád udrželo svůj vlastní svět, který má na to, aby se dál rozvíjel a já jsem na to do dalšího příběhu dost zvědavý. Stejně tak mi udělal radost i Junkie XL, který připravil dobrý elektronický soundtrack i když ne úplně z jeho pera. Také se mi ale líbilo i to, že tvůrcům vyšla taktika nabídnout neokoukané tváře. No, prostě to u mě prošlo a teď je otázka, jak na tom budou další díly. (15.08.2014)

|83%| Nějak tyhle teenegerské záležitosti nevyhledávám, ale přesto jsem momentálně rozhodnut dát jim šanci. Holt, některé mi nesednou, další třeba jo. Jsem velký žánr akčního žánru, který už bohužel zaniká – alespoň tak to vidím já. Takže nyní k tomuhle. Divergence je rozhodně zajímavý a vydařený snímek, který mě zaujal a bavil po celý čas. Příběh a nápady to má dobrý – rozdělení lidí na 5 frakcí podle povah, to se jen tak nevidí. Akce, efekty – to vše je tu rozloženo tak nějak v rozumné a nepřehnané míře. Herci jsou v pohodě. Hlavní hrdinka Shailene Woodley byla taková svá, na nic si nehrála a tak to mám nejradši. Theo James jako hrdina hned po boku Shailene mi také celkem sednul. Ostatní – bez kritických připomínek. Líbilo se mi, jak film nenáročně plynul, mnoho zajímavých scén to obnášelo. Hudba byla docela vydařená. Abych mohl dát plný počet hvězd, tak bych ještě trochu obohatil scénář, zreálněl akci ve finále, která byla místy úsměvná. A celkově se v tomto žánru mladých začínám nově pohybovat, ale přesto jsem hodně spokojen, těším se na další díly. (12.03.2016)

„Nechci nikam spěchat.“ – „To je v pořádku. Už mám místo na podlaze.“ Dle obsahu filmu a jistých recenzí jsem čekal (i navzdory ne tak špatnému hodnocení) strašnou blbost, do jejíž cílové skupiny asi tak „trochu“ nebudu zapadat. Druhé očekávání se vyplnilo, to první překvapivě zas až tolik ne. Divergence kupodivu není vůbec tak hloupý film, jak možná na první pohled vypadá, ale je třeba zmínit jeho 2 roviny, tedy „sci-fi“ a „romantickou“. Zatímco svět filmu mě (alespoň ze začátku) docela dost nadchl (než jsem mu postupně přestal věřit), stejně tak většina tréninku a boje s vlastními „strašáky“ (což byly asi vůbec nejlepší pasáže snímku), vztah Tris a jejího cvičitele mě vcelku pravidelně rozesmával, a nejen on, ale vlastně vše, co se odehrálo od chvíle, kdy se Odhodlaní probudili v „trochu jiném rozpoložení“ (ale je mi jasné, že řada divaček se s hlavní hrdinkou zcela ztotožní a bude hltat každou sekundu jejího „neohroženého“ boje). A když už jsem u postav, casting při jejich výběru samozřejmě hrál svoji důležitou roli, i když zpočátku mě trochu pobavilo spojení dvojice Woodley-Elgort, kteří si pro tentokrát vyzkoušeli sourozence (jako milenci se už loni v TFiOS zřejmě osvědčili), nicméně doufám, že se mi první jmenovanou podaří uvidět i v nějakém jiném, než jen průměrném filmu. Takový je totiž co do kvality i tento. A na závěr si sem připíšu závazek, že musím překonat svůj odpor a konečně se někdy podívat na Hunger Games, v poslední době je to díky současnému trendu až příliš často zmiňovaný film. „Odkud je ovládají?“ – „Proč bych ti to říkal? Stejně mě nezastřelíš.“ – „Proč to každý tvrdí?“ (26.01.2015)

Divergentní jablko nepadá daleko od stromu, aneb romantický, leč sexuprostý postapo příběh o tom, že divergentní diverzantce není lehké se dostat pod sukně, natož do hlavy. Akční story o mírumilovném lidstvu, jehož mírumilovné frakce se vesele vyvražďují v boji o to, která z nich to s tím mírem myslí upřímněji. Též zábavný dokumentární pořad o výcviku mládežníků z kasty Neohrožených, s trestuhodně nevyužitým potenciálem společných sprch kadetů a kadetek! Plus poučný příběh špinavého rodinného prádla předsedy vlády Marcuse Eatona, aneb jak týráním a mlácením pánví Wok vychovat z divergentního synáčka statečného správňáka, kterému ani sebesilnější chemický roztok nevymyje mozek dočista do čista. Bohužel, Eaton junior byl sice kompetentní instruktor výcviku, ale též neschopný sexuální loudil, který ani za 140 minut filmu nezjistil, že dva divergentní jedinci opačného pohlaví, navíc k sobě konvergující, mohou být i tělesně kompatibilní, pročež Beátku ani neprubnul, což bylo frustrující. Nicméně to apokalypsou zplundrované, pošahaným způsobem „mírumilovně“ fungující velkoměsto, stejně jako výcvikový trenažér se sny a nočními můrami, to byly pětihvězdičkové zážitky, které si určitě brzo zopakuji! (22.05.2014)