Divergence

Koukatelné sci-fi, které je pro mě díky očekávání srágory příjemným překvapením. Nemůžu říct, že jde o nějakou pecku, ale i přes tučnou stopáž mě divergenti dokázali pohodlně zaujmout a udržet si mou pozornost. Neil Burger vzbudí v divákovi šikovně zvědavost hned v začátku, z čehož potom těží po zbytek filmu, čímž bych zhodnotil více než první půlku filmu jako lepší. Zbytečné obavy jsem měl z neznámých tváří, protože hlavní dvojce, resp. hlavní hrdinka, je velice sympatická, takže jsem neměl problém jí fandit a nechat se místy i lehce napnout. Ale abych jen nechválil, tak celý film je zbytečně light množstvím krve počínaje, přes žádné zvraty, až po pár logických kiksů. Celkově je to tak na 3,5*, přičemž z milého překvapení dávám čtverec, ale například Enderova hra se mi líbila z této přizdiseroucí sorty o kousek víc. 70% (27.07.2014)

Těžko říct, jestli je to tím, že Neil Burger očividně zraje pro režisérskou špičku, ale z velmi vydařené předlohy se mu na každý pád povedlo udělat nejpřekvapivější film roku. V přímém srovnání mi dokonce blednou i první díly žánrově podobných Hunger Games, které se sice mohou opřít o pevnější literární základ, ale v adaptaci jim chybělo větší sepětí a nenápadné vysvětlovačky. Ty umí Divergence dokonale, přerod hlavní hrdinky pointuje do poslední věty a ze Shailene Woodley tak dělá asi nejatraktivnější hollywoodské zboží 20+. Možná za to může sál plný dvanáctiletých dívenek, které si nadšeně skáčou do náruče radostí, že se na tolik očekávanou předpremiéru vážně dostaly, ale atmosféra pěti frakcí mě sežvýkala daleko drtivěji, než jsem mohl čekat. I don't want to be just one thing. (01.05.2014)

Fikční svět vachrlatý jako sen čerstvě menstruující puberťačky (podobný režim by nevydržel ani týden), psychologicky bohaté asi jako tělíčko Maggie Q na podkožní tuk a přesto docela sympatické ve svých tématech (Chápu dobře, že je to celé metafora toho, že humanisti jsou nejlepší, protože neumí jen jedno, že jo? Hehe.), soběstačnosti hrdinů (plus za to, že Shailene do konce filmu neroztáhne prvoplánově nohy a naopak těm stopořenejm údům celkem nakládá po držkách) a režijním vedení pana Hambáče, který by měl okamžitě narukovat na místo Marca Webba a odrežírovat dalšího Spider-Mana. Protože když dokázal udělat relativně snesitelnou a místy dokonce vtahující a podnětnou zábavu z tohohle 140 minut dlouhého vývaru všeho možného, ze scénářů, které plodí zfetovaní roboti u Sony, by mohly konečně být alespoň koherentní bijáky pro všechny. Nejen bezmozky. (02.05.2014)

Žánrově to není tak čisté a zdravě systémově nekorektní jako Hunger Games, ačkoliv jisté paralely tam jsou. Hrdinka je však podobně atraktivní a vitální. Zároveň je tady mnohem méně politického podtextu a mnohem více survival a lovestory - mimochodem v pořádku, dá se to přežít. Mimořádně dobře trefení hlavní protagonisté, řádně prosvícený a načechraný vizuál a uvědomělé akorátní dialogy - bavilo mne to a to i přesto, že je tam plno klišé a dost nevyrovnaná akce, která je místy strhující (full contact souboje) a místy nepřehledná (střelba). Pro širší publikum ale dobrá jednohubka. U Hunger Games lidi uchcávali z něčeho nového, tady to bude takový ten "twister od KFC". Není to nejlepší jídlo světa, ani převratná novinka, ale chutná to vesměs všem. (01.05.2014)

Pochopil jsem doufám správně, že to je příběh dvou robotů, kterým se to celé zdá při formátování paměti? Taková Enderova hra pro konzumenty Bravíčka, nebo co to ty děcka teď vlastně čtou, já nevím, ztratil jsem kontakt s trendy podobně jako tenhle film s logikou a smyslem. Nebejt těch pár solidních halucinogenních burgerů, byla to otřesná redukční dieta. (28.04.2014)