Temný případ - Série 3

Jakožto člověka, který si druhou řadu velmi užil, mě trošku zklamalo, že se poněkud zpátečnicky vrátili ke způsobu vyprávění z první série, ale chápu, že to po neúspěchu předchozí řady muselo být produkční peklo a byl jsem rád, že se True Detective vrátil, navíc s Alim. Jenomže, HBO odvysílalo první dva díly za sebou, hned po prvním jsem měl chuť si dát další, a tím to skončilo. Dál se to neskutečně táhlo, scénař a zvraty (ani v posledním díle) mě nikterak nebavily ani nepřekvapily a do druhé půlky série jsem se musel vyloženě nutit. Nejen z mé zásady dokoukávání, ale ten příběh prostě chtěl uzavřít. Až na dva díly, kde jsem se poměrně dobře bavil, velké zklamání, po tomto už čtvrtou řadu nechci (a vzhledem ke sledovanosti jí nejspíš nedostane nikdo; disclaimer, nakonec to trvalo pět let). (28.02.2019)

,,I thought it took God seven days to make the world." ,,He rests on the seventh. I always thought he should have put the extra day in, instead of half-assing it.” Po čtyřech dlouhých letech se vrací jeden z nejtemnějších kriminálních serošů, který mi svou neuvěřitelně nadupanou první sérií vyloženě blew my mind. Druhá série zariskovala a místo vyšetřování vraždy se zaměřila na korupci a finanční podvody, což obecně divákům moc nevonělo. Pizzolatto se pro svou třetí řádu vrátil do starých známých vod, kde dvojce sympatických detektivů vyšetřuje zapeklitý případ únosu a vraždy, přičemž ty staré známé aspekty, co jsme milovali v sérii první, jsou zas zpět. Je to pomalé, plíživé, z určité části velmi depresivní a se setsakramentsky vynikající atmosférou. Hraje v tom roli zejména opět velice precizní práce s kamerou, dekadentní a znepokojivá hudba, plus suprové herecké výkony od obou hlavních představitelů. Ovšem i když se mi převážná část celé série líbila, bohužel jsem byl vcelku zklamán se samotným závěrem. Působí uspěchaně a nekonzistentně, jako kdyby vám ho seriál prostě vrazil před nos místo toho, aby vám ho naservíroval postupně a systematicky. Plus některé sekce utahané, marný platný. Ale sakra... ta atmosféra! Dialogy, napětí, herecké výkony, bizarnost... Pizzolatto to prostě umí. Návrat k duchu první série se evidentně vyplatil. A i když je ona první série stále naprostý top, třetí je velice obstojný a silný přídavek, který bude diváka bavit pravděpodobně více než složitá a překomplikovaná série druhá. (02.03.2019)

"True Alzheimer aneb detektivové, u nichž byste nikdy nechtěli, aby vyšetřovali zmizení členů vaší rodiny". Tak se správně měla jmenovat třetí série seriálu True Detective. OBSAHUJE SPOILERY! Wayne Hays má problém - byl ve válce, je černoch v USA, nemá charisma, má jeden jediný výraz obličeje, na stáří dostane Alzheimera a k tomu má na krku nepříjemnou manželku, která ho každodenně otravuje hovadinama. Roland West má asi taky problém, jenomže se nikdy pořádně nedozvíme jaký, protože je mu věnováno minimum prostoru a je tam jenom proto, aby měl Wayne Hays bílýho parťáka. Amelia Reardonová má rovněž problém - je tak trochu šílená. Místo rodiny a dětí neustále řeší manželovo vyšetřování, plete se do něj, píše o něm knihu a uměle vyvolává hádky. No, nemilujte ty hlavní postavy! :O Pak je tu jeden případ zmizelých dětí, který zabírá maximálně 10% série, a to jen jako výplň přeskakování mezi třemi časovými liniemi, jejichž převážná část se zaměřuje na hádky manželů Haysových, interview o nevyřešeném případu "po letech", neustálé zapomínání starého Wayna Hayse a jeho halucinace. Nakonec díky "příkladné" detektivní práci (opomíjení detailů, ledabylé zpovídání svědků, stupidní eskapáda s bývalým policistou) "věhlasní" detektivové Wayne Hays a Roland West za celých !25 let! vlastně do případu nijak nezasáhnou, nikomu z obětí nepomůžou a vše podstatné se odehraje bez nich. A to už ani nemluvím o stupidním závěrečném rozuzlení... Vraťte zpátky Rusta Cohlea a Martyho Harta coby hlavní postavy. Vraťte seriálu bývalou temnotu a syrovost skvělé první série. Vraťte na post režiséra Caryho Jojiho Fukunagu, nebo v tom už nepokračujte. Díky, Eleanor05. (04.03.2019)

Tak překvapivě mě to dost bavilo... ale totálně chápu proč Cervenaka ne. On má rád detektivní příběhy, a tím toto vlastně ani moc není - True Detective je příběh detektiva, vyprávění o obsesi, o tom jak utváří a mění vztahy a životy lidí. Žánrová klišé se tu nádherně bourají a ignorují, a paradoxně linka o hlavním hrdinovi a jeho ženě, a jeho rozporuplné osobnosti, je tu mnohem důležitější než případ který řeší (rozhodně bych neřekl že se ta linka rozplyne do nicoty) Už první série mi hodně připomínala Zodiaca (k první sérii jsem btw měl své výhrady, druhá určitě nebyla horší), série třetí jde v této podobnosti ještě dál. Případ bez řešení, ba přímo prakticky bez možnosti rozřešení, šance nějak ovlivnit události. Jen marné točení se v kruhu přehlédnutých stop a falešných teorií, které snad někam zavedou. Tak pozdě, že už na tom vlastně vůbec nezáleží a nic to neznamená. A s tou finální tečkou, dovádějící toto až absurdum... to už bylo až jako didaktická variace na Zvětšenínu od Antonioniho. The Truth is not out there. 9/10 (05.06.2019)

Třetí série definitivě potvrzuje, že za podobu nepřekonatelné série první nemůže zdaleka samotný Pizzolatto, ale hlavně Cary Fukunaga, jež ji celou urežíroval. Scénář se tentokrát samosebou snaží brnkat na podobné struny - proměna policejní práce v průběhu doby, úpadek amerického venkova, zkorumpované rodinné klany v pozadí či neschopnost být zároveň plnohodnotným člověkem a plnohodnotným detektivem. Nicméně tentokrát to nevyšlo snad na všech úrovních a nejvíce je na vině mdlá, nudná režie, která valnou většinu záběrů točí v polocelcích, ve kterých se spolu většinou staticky baví dvě postavy, které nijak neinteragují s okolím. Téměř vše, co po nás seriál chce, abychom věděli, nám musí vyloženě říct, odmítá pracovat s obrazy. Co se týče samotného scénáře, jedná se o prvotřídní Pizzolattův trolling, kdy detektivní práci sleduje v třech obdobích, kdy v prvním se ústřední detektiv zamiluje do učitelky, ve druhé spolu řeší manželskou krizi a ve třetím, již bez ženy, trpí senilitou. Jestli si říkáte, zdali zrovna tohle nejsou od počátku detektivních příběhů ty nejhorší situace, které může divák, jež si pustil seriál o vyšetřování zločinů, zažít, tak bingo. Vztahové peripetie jsou ještě ošperkované naprostou neschopností postav spolu mluvit a dostávat alespoň trochu smysluplné odpovědi na své otázky. Poslední díl je pak skutečně vrcholem flustrace, kdy musíme sledovat, jak hrdinova manželka se pořád dokola na něco ptá a on jí na to ani jednou nedá žádnou smysluplnou responsi. Trvá to nekonečně dlouho a celou dobu sledujeme jenom jejich zaostřené tváře. A co se týče případu? Vlastně žádný ve výsledku není. Jak totiž říkám, ten scénář je prostě trolling. Dokážu si představit, že se schopnějším a jediným režisérem, by Pizzolattova vize mohla zasáhnou správná místa, ale takto, pokud ji nikdo nedokže představit v nějakém vizuálním kontextu, je to jen nabubřelá nuda k posrání. Spousta kritiků třetí sérii chválí, že oproti rozdivočelé a nihilistické sérii první konečně True Detective dospěl. Je to pravda, dospěl. A jako všechno, co je označováno většinou za dospělé, je to zaprdlé, nudné a neinspirativní. (08.04.2019)