Transcendence

// Film, kterej se snažil být chytřejší, než všichni ostatní. Snaha pěkná, realita je ale trochu jinde. Za plus považuji téma, kameru a herce, proto víceméně aspoň ty dvě hvězdy. Teď k tomu zbytku: A) počet postav - really guys? Kate Mara je jedna z nejvíc sexy sympatických hereček současnosti a zde hraje suchou krávu s blbou parukou, která nemá žádnej význam. Cillian Murphy - awesome herec, který si zde zahraje agenta FBI spolupracujicího s Morganem Freemanem. Pět minut na plátně, nulová podstata. Cole Hauser, dont get me started on him. Morgan Freeman, oukej, nechte ho naratovat mojí ranní potřebu a budete jásat, jak je to cool. V tomhle příběhu ale opět, minimální význam pro jeho postavu. B) posouvání děje - postavíme deset charakterů do půlkruhu, jeden bude pitomě vysvětlovat, co se zrovna děje zatímco těch zbylých devět na něj bude civět, pak ukážeme, co se děje na druhé straně, vrátíme se zpět, nasednem do kamionů a jedem. Jako vážně? a za C) logika příběhu - respektive, celou dobu budujeme anti-hrdinu s deus ex machinou k jeho plné dispozici, víceméně z něj uděláme nefalšovaného záporáka a pak, jelikož jsou lidi zjevně zaostalí hlupáci neschopní studia, komunikace, výzkumu (aneb hlavních pilířů vědy, o kterou se snímek TAK MOC opírá) zjistíme, že jsme se vlastně mýlili. Že nám fešák vlastně zachraňoval planetu. Oh well, nevermind. Vypnem internet, vypnem proud, strčíme klávesnice pod dveře a jdem žebrat na ulici o jídlo. Finální tečka byl ten otevřený pohled na kaluž vody, fakt někdo skočil na ten trapný pokus vyvolat cliffhanger? Takže abych to shrnul, dobře natočená (a snad i ne úplně špatně myšlená) sračka, která stojí za podívání, protože si vyzkoušíte, co všechno jste schopní u filmu ignorovat aby se vám eventuelně líbil. Moje hranice byly tímto vytyčeny. 2/5 (18.07.2014)

Vůbec nechápu ten všeobecný hate od lidí, kteří tématu nerozumí a dovolují si polemizovat nad tím, co je v rámci sci-fi možné a co ne. Transcendence se jevila jako letošní černý kůň s velmi zajímavým obsazením, velkolepostí typu Inception a producentskou záštitou velkého Chrise Nolana. To vše fungovalo v kampani a je samozřejmě pravda, že očekávání se naplnit nedokázalo. Film se vcelku drží při zemi, místy až nudí a Johnny Depp hraje v podstatě druhé housle. Ovšem stále se na to dá koukat, jakmile se to rozjede, Wally Pfister dokáže udržet tempo a zvládne divákovi předvést, že se od Nolana něco naučil. Abych to shrnul, o velkolepé sci-fi se nejedná, ale jako jednohubka to obstojí. „Nejdůležitější je vyprávění. Je úplně jedno, co s kamerou vyvádíte, pokud nepodporuje vyprávění příběhu. Třeba Avengers mi přišli odporní. Natáčeli to z divných úhlů a já si říkal, proč je ta kamera tady? Aha, protože utratili půl miliardy za kulisy a musí je ukázat. Naprosto mě to vytrhlo ze sledování a úplně jsem z té podivné formy šílel.“ (Wally Pfister, překlad Brousitch)...70% (17.07.2014)

Podle mého jde o kritický obraz nízké sociální inteligence vědců, kteří, i když dostanou neomezené prostředky na realizaci svých vizí, ztroskotávají na mizerném PR. Ale možná jsem to špatně pochopil. Každopádně už mi dlouho nedalo v kině tolik práce netranscendovat do světa spících. Wally, nedělej z nás voly. [40%] (17.04.2014)

Paní učitelko, paní učitelko, Novák se hlásí. Asi má nějaký dotaz! Možná něčemu nerozumí! A sakra, odpověď nějak nepřichází. Johnny Depp mě bohužel za posledních pět let v žádném svém filmovém výletu (Cizinec, Alenka v říši divů, Rumový deník, Osamělý jezdec) nebavil. Po letech pitvoření se zřejmě vrací k civilnímu herectví. Bohužel je to sakra nudný projev. Své představy umělé inteligence nám filmaři předhazují poměrně často. Teď se (mnou úplně tak nemilovaný) Christopher Nolan rozhodl, že dá s předstihem pod stromeček možnost debutovat svému dvornímu kameramanovi Wallymu Pfisterovi. Geniální a nutno podotknout dosti kontroverzní vědec se tu znelíbí technoteroristům, ze škrábance po kulce je pořádný problém, a tak přichází na scénu možnost uchovat vědátora naživu. Velikášské s rádoby hlubokým přesahem. Výsledkem je prázdné tlachání, které naplno odkrývá tvůrčí impotenci. Bylo mi jedno, kdo dostane klávesnicí přes hubu, jednoduše jsem se ztrácel a troufám si tvrdit, že moje chyba to nebyla. Nezbývá mi, než se holt vrátit ke svému prachobyčejnému životu. (08.07.2014)

Technologie jsou dobrý sluha, ale špatný pán kradoucí duše, áno? Působí to dojmem, že Pfister je senilním starcem (přitom je to takový mladík), který by „všechny ty internety zakázal!“. A tento svůj světonázor se rozhodl světu sdělit skrze rádoby uvědomělý „techno“-thriller, kde o každodenních technologiích vládne představa, jakou by si vytvořil váš prapraprapředek, kdybyste se vrátili časem a snažili se mu vysvětlit, co že to vlastně je ten internet, cloudové úložiště, nahrávání/stahování apod. To vše je sice nechtěně směšné málokdy vídaným způsobem, ale jde paradoxně o ten vůbec nejmenší problém, kterým Transcendence trpí. Mnohem horší je, že Pfister v druhé polovině chytí poučovací slinu a tak navíc začne kázat i ohledně stavu společnosti, světa, obsahu vaší ledničky, všehomíra… Prostě všeho co mu zrovna během natáčení přišlo na mysl či přelétlo přes nos. Akorát je echt tupý v tom co říká i jak to říká. Když do tohoto „kvazimalickovského“ konceptu navíc naroubujete scény à la vyskakování po zuby ozbrojených ajťáků ve službách FBI z tunelů uprostřed pouště, aby udělali nějaké to ratatata směrem k nanozombíkům a deklamovali přitom moudra ve stylu "nepřibližuj se k němu nebo tě nakazí virem a uploaduje vědomí do svého cloudu" (to vše samozřejmě smrtelně vážně), tak nezbývá než si hlavu nevěřícně ukroutit a o stůl omlátit či se škodolibě pobavit na účet tvůrců. A to je ostatně jediná rovina, ve které Pfisterova prvotina funguje na výtečnou. (28.08.2014)