Dalších deset minut

Ťažko sa mi hodnotí film, zložený z poviedok, ktoré na seba nenadväzujú, ako celok. Preto berte celkove hodnotenie ako priemer všetkých poviedok (3,43x*). ||| Dogs Have no Hell (**) od Akiho Kaurismakiho ma nezaujalo vôbec, nenašiel som tam žiadny zmysel a herecké výkony mi pripadali maximálne amatérske. ||| Lifeline (****) od Victora Erice pekne vykresľuje život prostej vidieckej rodiny počas 2. svetovej vojny, miestami nudný, miestami namáhavý, miestami vlečúci sa a v pripade deti hrajúcich sa v aute aj zábavný. ||| Ten Thousand Years Older (*****) Wernera Herzoga je dokumentom o kmeni, ktorý bol zničený pričinením moderného človeka. Kmeň vymiera, nova generácia žije nový, moderný život. Maximálne reálne a vôbec nie optimistické zamyslenie sa nad osudom ľudstva. ||| Int. Trailer. Night. (***) Jima Jarmuscha je 10-minútovým výsekom zo života filmovej hviezdy, ktorý odhaľuje to, že sláva a úspech &nemusia znamenať absolútne šťastie. ||| Príspevok Wima Wendersa, Twelve Miles to Trona (*****) ma zaujal najviac zo všetkých poviedok. Vizuálne pôsobivý a vzrušujúci. Možno úplne nesedí k ostatným poviedkam, ale predsa sa mi páčil najviac. ||| Dokument Spika Leeho We Wuz Robbed (***) je politickým dokumentom, ktorý je síce na slušnej úrovni, ale pripadal mi príliš subjektívny. ||| Námet záverečnej poviedky od Chena Kaiga, 100 Flowers Hidden Deep (**), je veľmi zaujímavý, ale spôsob, akým je spracovaný sa mi nepáči. Potenciál námetu zostal nevyužitý. (05.02.2007)

Příjemné překvapení, přičemž se mi na mysl vkrádá myšlenka, že ty desetiminutovky jsou mnohem výživnější, než když se ta myšlenka roztáhne do povinných devadesáti minut, jak je to v nezávislé filmařině často zvykem. Vrcholem byl pro mě Victor Erice, který dokázal přirozeně propojit obrazově-sluchovou báseň s politickým poselstvím (začíná válka, národ bude krvácet a všichni spí), výborný byl jak Jarmusch se svou studií samoty a odcizenosti, Wenders se svou akční desetiminutovkou, tak Aki se svým hodinovým rytmem. Herzog a Chen bohužel sklouzli do prvoplánovosti a svořili jen agitky ve stylu vládních zakázek typu BESIP, nu a u Lee jsem nepoznal, zda to myslí vážně, či nám jen demonstruje, jak emoční náboj zpravodajství manipuluje s veřejným míněním. (23.09.2010)

Poviedkový film nezávislých režisérskych hviezd dumajúci nad záhadami času a tým čo sa môže stať za desať minút. Käurismakiho poviedka rozpráva o rýchlych životných rozhodnutiach, podobne ako surrealistická Ericova poviedka ma však nezaujala. Od Herzogovej púoviedky však nastáva cinefilský raj. Herzog sa zamýšľa nad tým, či je dobré posunúť vývoj o niekoľkotisíc rokov vpred, keď to môže znamenať zánik kmeňa, ktorého vývoj sa urýchľuje. Jarmusch alegoricky využíva desať minút voľna herečky aby ukázal, že i cez túto prestávku je neustále rušená a nemá čas sama na seba, aby poukázal na uponáhľanosť doby. Wendersova poviedka je jedna zbesilá jazda po „dospelých koláčikoch“. Spike Lee zas za desať minút v zbesilom strihu povie inteligentne to, čo Moore rozvláčne a porpagandisticky v dvojhodinovom Fahrenheite a napokon Chen typicky ázijským spôsobom vyrozpráva svoj príbeh o neviditeľnom sťahovaní, ktoré vlastne nie je až tak neviditeľné. 9/10 (22.09.2005)

Nutno říct, že žádná z povídek - s výjimkou zblbnuvšího Spikea Lee - není špatná a líbí se mi i střídání barených a černobílých povídek. Celkově jsou však všechny ty povídky natolik různé, že těžko hodnotit jako celek. Různé poetikou, tím, co si kdo myslí o tom, že je důležité pro těch 10 minut života (někdo prkotiny, jiný velké a nadčasové věci). Takže nakonec dávám jen tři hvězdy pro celkový mírný nadprůměr. Navíc mne štve, že to DVD má tak hnusný přepis - širokoúhlý formát v letterboxu? Ale no tak. :-( A také mám pocit, že občas ulítne časování českých podtitulků. Jednotlivé povídky: Psi nemají peklo (Aki Kaurismäki) za 3*, protože mi to přišlo jako klasický Kaurismäkiho standard bez nosnějšího přesahu. Čára života (Victor Erice) za 2*, protože se mi neustále vkrádalo na mysl z Cimrmanů úsloví "vidím jen výjevy", i když samozřejmě ta paralela záchrany dítěte těsně před válkou a nacistickými zhůvěřilostmi je silná - jenže mne tentokrát nedostala. Dalších deset tisíc let (Werner Herzog) za 4*, protože myšlenka je silná (každý národ by si měl žít po svém, bez toho, aby mu jiné názory kecaly do toho, jak to má vypadat - což platí ostatně i o lidech -,pokud tím nikoho nijak neomezují). Int., přívěs, noc (Jim Jarmusch) za 2-3*, protože mi téma "chudák hérečka nemá ani deset minut klid na sebe a k jídlu jí přinesou maso, i když je vegetariánka" přijde poměrně slabé a jednostranné. Dvanáct mil do Trony (Wim Wenders) jednoznačně za 5*, protože to má vše, co má film, byť krátký mít: nosný příběh, postupně odhalovanou zápletku, těch deset minut je zde osudových, a osobně se mi líbí i ta jemná křesťanská narace (a to hned dvakrát) a jemný vtípek na závěr. Navíc je tenhle film nesmírně lidský, což mi u všech ostatních, včetně kupodivu Kaurismäkiho, hodně chybělo. Vokradli nás (Spike Lee) je jasný odpad, protože tohle brečení, jak nevyhrál můj kandidát a kolik hlasů kde chybělo, se v poslední době rozléhá všude moc často (fanoušci Hillary, Drahoše a jiní), a navíc Spike Lee byl dobrý, když se věnoval problémům afroamerické komunity bez politických přesahů, ale od té doby, co vše zpolitizoval, stojí jeho filmy za prd. A konečně Chen Kaige a jeho 100 neviditelných květin ohodnotím 4*, protože takovou kombinaci hořko-sladkých pocitů jsem dlouhou dobu tak dobře namixovanou neviděl (rozbitá váza!), jen mi tady chybě nosnější konec nebo zajímavější pointa. (01.01.2020)

1) Bomba! Od Kaurismäkiho mi kľudne vystačí aj desať minút, aby sa mi opäť naštelovali vibrácie a zase sa dal dopohody. 2) Tohoto režiséra nepoznám, ale páčila sa mi tá prostota. Hned' by som chcel uniknúť z mesta na dedinu a ojedať jablká zo stromov! 3) Prisámbohu, Herzog má hlas ako starý Malkovich! Ale asi najsmutnejších desať minút... Až mi je ľúto, že ten Kaurismäki šiel ako prvý... 4) No našťastie potom prišiel Jarmusch a zase bolo všetko ok. 5) O vyfetovanom týpkovi nič moc, ale v živote by som nepovedal, že mne najnezaujímavejšia téma a navyše s totálne neznámymi a nesympatickými ksichtami, ma odrovná. Spike Lee sa kvalitne pobavil so stryhom a vznikla povolebná desať minútová BOMBA ! 7)Krásne zakončenie od nejakého ( mne neznámeho týpka z Pekingu) a ja zostávam v údive, ako tých 92 minút rýchlo prefrčalo ! (21.11.2016)