Návrat do Cold Mountain

Tento film je podla mna omnoho lepsi ako reziserov Anglicky pacient, ktory povazujem za najslabsi oscarovy film za poslednych 15 rokov. Jude Law bol v tejto ulohe nominovany na Oscara a Renée Zellweger ma uz za tuto vedlajsiu ulohu sosku doma, pricom som si vsimol aj vynikajuci vykon Natalie Portman, ktora sa od Leona zmenila na nepoznanie. Hudba Gabriela Yareda bola tiez nadherna, zabery z vojny velmi dobre natocene. Vo chvilach, ked som sa bal, ze sa bude film vlacit nudnym tempom, vzdy prisla nejaka dramaticka chvila, ktora mi nedala vydychnut. Skoda, ze 18.03.2008 tento talentovany reziser zomrel vo veku 54 rokov, pretoze uz sa nedockam dalsich podobne kvalitnych filmov, ako napriklad Talentovany pan Ripley....... 08.05.2008 (08.05.2008)

Byl bych s návratem do Cold Mountain neměl problém, kdyby zůstal filmem o návratu vojáka z dosud neskončené občanské války v USA domů, o teroru domobrany či potížích opuštěné ženy s hospodařením. Co by mně přišlo dosti, možná by jiným přišlo málo a tak bylo nutné film nějak ošperkovat a jelikož bižuterie je levnější a na první pohled i vypadá lépe, použil Minghella právě ji. Všeliké postavy tak vymýšlejí nepřirozená (ale originální a zdánlivě hluboká) pacifistická hesla, mají plno romantických řečí, když jim jde o kejhák a vůbec žvaní jako romantik, kterého někdo prvně vzal na pivo. Nejlepší (a kolikrát opravdu dobré) jsou ty scény, kde postavy mluví minimálně, případně se alespoň netváří, že říkají něco objevného... Nejstrašnější, bohužel převelice přítomný motiv je Láska. Láska, kterou voják ke své milé chová po pár dnech známosti a letech odloučení. Láska, z které čerpá sílu pokaždé, když mu dochází. Láska rozhýbává jeho nohy. Každý moment, který mohl nějak způsobně vyznít se obrací v hluboké vzdechy: "Ach, oni se tak milují." Když se Láska objeví, veškerá reflexe jde vniveč. Odyssea, ve které v každé sloce Oddyseus vzývá Penelopé zatímco ta maká na poli se stachanovcem s prořízlou hubou v sukních a na oplátku vzývá Odyssea, pro mě prostě a jednoduše není. Silné **. (29.03.2010)

Návrat do Cold Mountain měl být obrovským příběhem na pozadí zuřivé války, místo toho ho Anthony Minghella roztříštil do několika menších epizodek s nemálo cameo roličkami a tím, co nezůstalo v rovině slibů, je pouze perfektně odvedená vizuální stránka. Nádech války se vytratí po úvodní desetiminutovce (honička s národní gardou by se mohla odehrávat v jakémkoliv jiném žánru), velkoryse nastíněná premisa velkofilmu zmizí jako pára nad hrncem a do popředí se tlačí kombinace skoro pohádkové road-movie a venkovského dramatu. A když to není místy úplně ono, jak jsem napsal výše, oko si smlsne téměř v kterémkoliv momentě. Překrásné exteriéry, rozmanitá paleta barev, prosluněná pole, skoro to až svádí zhluboka se nadýchnout. Jude Law předvádí, že umí zahrát naprosto vše, velkým překvapením je pak Renée Zellweger, která ve všech (bohužel i vážnějších) scénách strhává pozornost na sebe. Jinak je však Návrat do Cold Mountain zářným příkladem toho, kolik herci dokáží zachránit, když není možnost opřít se o scénář. Ten je totiž díky své přímočarosti určitě největší slabinou tohoto jinak ambiciózního celku. (03.02.2004)

Cold Mountain jsem shodou okolností shlédnul teprve až dnes 20. března 2008, dva dny po Minghellově nešťastné smrti. Do jisté míry tak mohu brát svou premiérovou projekci jako pietní akt (bohužel). U tohoto snímku se sešel (ne)skutečně talentovaný ansábl (výteční herci, citlivý skladatel, sám režisér, kameraman...) a stvořili nádherné a poetické dílo o lásce a válce, aniž by se dopustili levného sentimentu. Mít tak klobouku ke smeknutí, který by nahradil všechna ta slova, jichž se mi nedostává... (20.03.2008)

Po prvních třiceti minutách jsem se cítil jako v ráji. Nevím, jestli to bylo mojí extrémní nákloností k Nicole, ale každý okamžik milostného oťukávání mezi ústředními hrdiny jsem prožíval neobyčejně intenzivně, v duchu šeptal Nicolce do ouška zamilovaná slůvka, a když musel Jude Law odejít, málem mi pod tíhou zoufalství puklo srdce. Začal jsem podezřívat Minghellu, že natočil dokonalou romanci, která mě přímo v kině zpopelní a rozpráší na kilometry, ale brzy přišlo vystřízlivění. Film najednou zasypala spousta vedlejších postav, které mě prostě v kontextu hlavní milostné linie přišly naprosto nezajímavé. Řekl bych, že s Renée přišla do Cold Mountain nuda, ale není to chyba Zellweggerové. Její výkon mi sice nepřišel na Oscara ani omylem (obzvlášť ze začátku dost přehrává, jak vehementně máchá rukama), ani mi až na zasněžený záver nepřipadla kdovíjak vtipná, ale výtky padají na hlavu scenáristy, který rozplizl film malými výstupy Ribbisiho, Hoffmana a spol. Sice skvělých herců, kteří však v příbehu nehrají důležitou roli, ať už emocionální nebo dějovou. Prostřední hodina mě skoro vůbec nebavila, najednou jsem se musel "jen" kochat krásně nasnímanou přírodou. Tady měly podle mého nůžky nekompromisně stříhat, omezit se jen na několik málo epizodek včetně té jedné z mála, která je opravdu úchvatná (opuštěná Natalie Portman), a dotáhnout strhující milostnou linii co nejdřív do konce (popř. ji ještě více rozehrát, než se tomu nakonec stalo). Když se Minghella ke svým hrdinům vrátí a srdíčko začne zase roztrpčeně tlouct, je nadmíru jasné, že k dokonalosti tomuhle filmu chybí to správné dávkování důrazu. Lawovy problémy a neslané nemastné peripetie cestou domů neměly hrát prim, protože Minghella je mnohem silnější jako vypravěč nádherných milostných příběhů. A když má u sebe tak skvělé herce, nádhernou vizuální stránku a scenáristu, který dokáže z láskyplného jiskření vyždímat bez balastu slov maximum, měl by vzniknout geniální film. Ale přestože se Nicole svlíkla a vypadala opět překrásně, nedopadlo to... Upřímně, snad nikdy v životě mě tolik nemrzelo, že nemůžu dát plný počet hvězdiček. V první čtvrtině jsem totiž ani nedýchal a říkal si, že teď teprv vznikl pravý film mého srdce. (21.03.2004)