Očista

Tak toto bola naozajstná chuťovka. Dve ženy, dva príbehy, jedna realita. Náhodné stretnutie starej babičky Aliide a mladučkej Zary vytvorilo napokon vynikajúci dejový rámec vytvorený z prítomnosti a minulosti. Aj keď ten Aliidin príbeh z čias komunistického Estónska bol o kategóriu lepší ako Zarin príbeh prostitútky. No oba spájala rovnaká beznádej, zúfalstvo, trápenie, no najmä naivita. Niektoré tie scény pôsobili naozaj úplne autenticky, obzvlášť tie drsné scény zobrazené absolútne bez servítky. Komunistický režim v Estónsku bol vykreslený snáď dostatočne reálne a hrubo na to, aby už snáď aj niektorí pochopili, že tie ich "zlaté" časy boli plné bezprávia a ľudia sa stali väzňami vo vlastnej krajine. Aké to bolo smutné počas toho príbehu počuť Aiidine slová "západ na nás nezabudol, prídu nám na pomoc" - a neprišli :( Akýkoľvek nesúhlas bol ortieľom smrti. Zarin príbeh bol síce tiež dosť drsný, no mohli aj ukázať akým spôsobom sa ocitla na trhu s bielym mäsom (to tam celkom chýbalo). No ako najväčšie mínus hodnotím to, že vzťah medzi oboma ženami bol odkrytý ihneď na začiatku - čo vo veľkej miere ubralo na akejsi tajuplnosti celých príbehov. S tým odhalením fakt mohli počkať na neskôr, hoci aj keby až na konci. Ale aj tak skvelé! (04.08.2013)

Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% (08.04.2013)

Zaujímavý drsný film z malej kinematografie paralelizujúci osudy dvoch žien oddelených generáciami. Aj keď spájanie praktík mafie zneužívajúcej dievčatá a ženy na prostitúciu s praktikami okupantov vnucujúcich malej krajine totalitné praktiky stalinského Ruska sa môže niekomu zdať nenáležité, stačí si uvedomiť spojivom oboch príbehov je všadeprítomné násilie, bezvýchodnosť životných situácií a klesnutie človeka až na existenciálnu úroveň. Film divákovi bez predchádzajúceho varovania ponúka brutálne praktiky mafie, či režimu, takže pri morálnom odsudzovaní konania obetí by sa mal každý pozastaviť a svoj postoj si dobre rozmyslieť. Lebo iné je cítiť sa hrdinom, keď ma život nevystavil žiadnej skúške a iné, keď prežívam osud niektorej z postáv tohto filmu. (11.07.2013)

Tohle je opravdu mimořádný počin. O Estonských trablech s fašisty a komunisty nevíme téměř nic. Nahlédnout do nich, znamená zastydět se za naše foukání si bolístek. Výtečně napsaný scénář skvěle zrežírovaný časově plasticky na životech několika generací žen zobrazuje bídu, krutost a cynismus diktatur dvacátého století. Pro nás neznámí herci jsou zcela na výši, prostě opravdu zážitek. (02.06.2013)

Historie plná bolesti, hnusu a ponížení se opakuje s pravidelností vojenských přehlídek - jednou pro moc a nadvládu, podruhé pro peníze a příště pro obojí, střídá se jen naléhavost potřeb... když už se zdá, že morálně nelze klesnout hlouběji, přichází další metla lidstva, která si kolikrát nezadá s válkou, totalitou nebo mafií - nenaplněná touha po tom, co nemůžeme mít a ve zvráceném zbožňování nechá projít okruh blízkých dalším utrpením, byť pro jeden jediný den v talinském parku... I přes nespornou působivost se v tomto double dramatu zdají osudy hrdinek podivně cizí a vzdálené, nedokážou proniknout blíž přesto, že vás nutí spoluprožívat hrůzy jak na chatě v horách, ale očistné plameny přichází jen pro ně, až na diváka nedosáhnou... Jinak - zlatá doba facebooková. (23.01.2014)