Winnetou - 1. Teil
Vinetu I
La valle dei lunghi coltelli
Vinnetou I
Apache Gold
Winnetou
Winnetou
Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
Ťažko hodnotiť niečo takto kultové, čo tak výrazne ovplyvnilo môj intelektuálny vývoj :) Drsnejšie a menej romantické ako ostatné filmy, ale sympaticky sa ako-tak drží predlohy a herci vynikajúco "hrajú" svoje postavy. Hudba je nesmrteľná, akcia dobrá... Film, ktorý si vytvoril vlastný (pod)žáner... ()
Karel May se díky Vinnetouovi stal věčným spisovatem (alespoň v Německu a u nás), přestože jeho všechny slavné romány včetně Vinnetoua jsou psány takřka jako podle kopíráku. Vlastně jde vždy o jedno: Old Shatterhand (ve skutečnosti ne příliš skromná pseudo-autobiografie samotného Karla Maye) se seznamuje s nějakým slavným bílým zálesákem (Sam Hawkins, Old Death, Old Firehand, Sans-Ear, Old Surehand, apod.) a řeší problémy s vůči Apačům nepřátelským kmenem (Kiowové, Komanči, Siouxové) samozřejmě za pomoci svého rudého bratra. Toto pochopitelně do filmové verze příliš převést nešlo, a tak bylo zvoleno jiné paradigma, a to zlá banda bělochů, většinou pod vedením ďábelsky vyhlížejícího černovlasého Maria Adorfa (mimochodem v osobním životě velký přítel Piera Briceho), která je postupně "masakrována" Old Shatterhandem, hodnými indiány či vojáky. A jak se ukázalo funguje to na jedničku! ()
Jako děcko jsem to žral i s navijákem, byť jsem spíš než indiánky prožíval příběhy z moře (např. ČERNÉHO KORZÁRA) a dodnes jsem nepřečetl jedinou mayovku. S odstupem času to pořád funguje jako v nejlepším slova smyslu naivní romantické dobrodružství se sympatickými hrdiny, dobrým záporákem, dostatkem zapamatovatelné akce (indiáni vs kolona, lokomotiva vs saloon, souboj na kanoích) i pěknou výpravou a hudbou. S tou záchranou ženy z okupovaného saloonu tím, že saloon nepodpálil, ale srovnal se zemí lokomotivou, se ale Old Shatterhand posral, ne? Zaujala mě ale následná scéna masakru mezi hodnými bělochy a rovněž hodnými Apači, které na sebe navzájem úspěšně poštval Senter. Tam dostali ti hodní na obou stranách těžce na prdel, až to bylo nepříjemné sledovat. Taky je milé, že jedno z nejslavnějších filmových přátelství začne tím, že Vinnetou bodne Old Shatterhanda nožem do krku. ()
.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... ()
Indiánská westernová evropská klasika... Ono to tak prý ve skutečnosti vůbec nebylo, Karel May si to prý všechno kompletně vymyslel a vyfabuloval, v Americe nikdy ani nebyl, ale přesto to jak v knihách, tak i v jejich filmových adaptacích funguje. Holt mýtus je prostě mýtus... ()
Galerie (73)
Zajímavosti (95)
- Tělo zemřelého Klekí-petry (Hrvoje Svob) mělo být pohřbeno v koruně stromu. Štáb neustále hledal vhodný strom, avšak marně. Nakonec byl tedy přivezen z jiného místa, avšak po úzké štěrkové silnici, vedoucí přes horský průsmyk, to nebylo vůbec snadné. Policie tu raději zastavila provoz a transport trval celý den. (cheyene)
- Když Vinnetou (Pierre Brice) říká: „...a zabili nám posvátného buvola,“ má na mysli bizona. Buvoli žijí v Africe, ne v Severní Americe. (Marek06)
- Aby mohla do saloonu v Roswellu (který byl samozřejmě pouze kulisa) narazit lokomotiva, musela být rozšířena jugoslávská státní železniční trať. (mar48)
Související novinky
Pierre Brice 1929 - 2015
Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)
Reklama