Funny Games
Funny Games
Funny Games
Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Susanne Lothar, Ulrich Mühe, Arno Frisch, Frank Giering, Stefan Clapczynski, Doris Kunstmann, Wolfgang Glück, Christoph Bantzer, Susanne Meneghel (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games. Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně - dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze samotného pekla. V jejich původním plánu totiž zastává jídlo jen nepatrnou roli. Oni si přišli hlavně hrát. Moc ošklivě hrát. A jejich sadismus, byť úmyslně nezobrazovaný v plné síle, nezná hranic. V hlavních rolích znepokojivé a drsné exhibice zla se představují Arno Frisch, Frank Giering, Susanne Lotharová, Ulrich Mühe a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (263)
Rozhodně zajímavý a nervy drásající snímek si pro nás připravil Haneke. První polovina filmu je skoro bez chyby. Rodinná idyla, myšlenka na několik příjemně strávených dní v hezké přírodě nebo vyhlídka návštěv svých blízkých, to vše asi očekávala rodinka z tohoto filmu, když se sbalila a jela na dovču. To by se ale v okolí nesměli vyskytovat dva vyšinutí blázni do vajíček, kteří si velmi rádi hrají. Od momentu, kdy se tito dva ničemové dostali z obrazu a nechali tak vývoj na (ne už tak úplně kompletní) rodince, se dostavovala pro mě dost iritující scény a hlavně i nepochopitelné chování postav. Hodně mě i štval otec od rodiny, který mohl opravdu udělat víc (ano měl bolavou nohu, chudáček, já vím). Druhá polovina je ve srovnání s tou první velmi slabá. V době, kdy se mělo napětí patřičně stupňovat, jako by celý film stagnoval a na nějaký výrazný dramatický progres se zcela zapomnělo. Kapitolou samo o sobě je mluvení padoucha na kameru a zastavení a přetočení času zpět pomocí televizního ovladače. Snaha o zapojení diváka do těchto her pomocí mluveného slova na kameru beru jako dobrou vychytávku a jen tak se někde nevidí ale scénu s ovladačem si Haneke mohl odpustit. Škoda, mohlo to být za víc než pro mě "pouze" za 70%. ()
Velkej masakr bez slitování...asi škoda scén s ovladačem atd...ale zase pro mě lepší tenhle konec než kdyby to nepřetočili. Trošku mi tam schází dynamika. Ale to by pak zase nebylo ono. Prostě z toho těch pět hvězd nevydyndam... ()
Ano, od začátku víte, co se stane. I přesto váš však ta hrdlo svírající atmosféra plná beznaděje a nepomstěného násilí bude drásat po celou dobu sledování filmu. A na místech, kde máte v hlavě smysl pro nespravedlnost a kde se skrývají vaše nejtemnější pudy, vás to bude bolet obdobně jako filmové oběti. ()
Už dlhšiu dobu som žiadnemu filmu neudelil najnižšie možné hodnotenie, ale rakúske Funny Games z konca minulého storočia, mi nedávajú na výber. Začiatok filmu s klasickou hudbou a scénami pripomína skôr akýsi TV film Ingy Lindströmovej či Rosamundy Pilcher, než niečo šokujúce a drastické. Idylka rakúskeho vidieka, slnko svieti, susedia veselo na záhrade či na jazere. Rodinka sa udomácňuje na chalupe, keď v tom príde neznámy sused vypýtať si vajíčka, o chvíľu príde jeho kamarát a začne sa správať nevrlo. Rodinka sa ich pokúša vyhodiť, ale otec dostane ranu do nohy vlastnou golfovou palicou. Žena so synom nemajú silu nepozvaných hostí vyhodiť a tak sa začína tortúra rakúskej rodinky. Nudná a dlhá. Plná monológov Arna Frischa. Dej sa nikam výraznejšie neposúva, neponúka akciu a ani výraznejšie psychologické prvky. Keď sa už konečne niečo stane a padne prvá obeť, trýznitelia odchádzajú, muž a žena nie aby vzali nohy na ramená (do najvyššej možnej miery), oni radšej budú fénom sušiť telefón, ktorý im aj tak nepomôže, pretože, pozor najlepšia scéna filmu, oni nepoznajú číslo na policiu! Ako vážne?! Nech mi nikto netvrdí, že stabilné číslo na záchranné zbory v roku ´97 v Rakúsku nemali. Svoju možnosť úteku premárnia a o chvíľu sa všetko začína odznovu. Tentoraz okorenené o zvláštnu interakciu s divákov a rewindom, ktorý mi doteraz nejde do hlavy. Keď sú takmer všetci mŕtvi, vrahovia si to nasmerujú k novým obetiam, úspešne skúšajúc rovnakú taktiku. To už však divák našťastie nevidí. Funny Games ma v žiadnom prípade nešokoval. On ma prakticky neuspokojil v žiadnej rovine. Nudné charaktery, zlý a hlavne pomalý storytelling, výprava takisto nič extra. Myslím si, že vidieť tento film raz stačilo na celý život. Za malé bezvýznamné plus považujem aspoň filmový soundtrack. ()
Fuj. ()
Dokonalé to není , ale nepochybně zajímavě zpracované. Scénář otvírá spousty dalších možností. Excelentní herecké výkony. Pořád jsem čekal, že oběť použije místo flinty remote control a držel jí palce...a nic. Tvůrci si drze řekli o pokračovaní... ()
Je to vynikající. Neotřelé, napínavé, brutální a plné emocí. Divák hrozivě tuší, kam to vše směřuje a přesto je stále ve střehu a doufá v nějaké příznivé rozuzlení. Ale cynismus - jak se zdá - nemá hranice. Jenže pak přijde scéna s dálkovým ovladačem a je po atmosféře. Celý ten pětihvězdičkový zážitek najednou spadl na polovinu a všechny ty nahromaděné emoce u mne najednou vystřídalo zklamání, smutek a vztek, jako když skončíte těsně před vrcholem a otráveně se ptáte: "A to je všechno?" Nevím, možná má ta scéna nějaký hlubší význam, možná měla ještě drsněji zahrát na již obnažené nervy a já ji jenom nepochopil. Mně ovšem zabila jinak velmi zajímavý biják. ()
Hanekeho terorizování vlastních diváků je vůči nim možná často nefér,ale míra jeho sofistikovanosti a filmařské zručnosti to tak jako tak vynahradí.V každém případě šokující snímek,který nikdy nechci vidět znovu a nejsem si jistá,nakolik se mi vlastně líbil,ale jeho chladná,vypočítavá šokantnost mě v žádném případě nenechala chladnou. ()
Přišlo mi to o něco lepší než remake, asi lépe zahrané a němčina tomu slušela :) Hlavně je ale americký remake zbytečný, proto hodnotím rakouskou verzi lépe... ()
Nebyť tak iritujúco neprirodzeného chovania postáv (hlavne otec) a keby sa trošku viac využil fajn nápad s "funny games", tak by z toho bol perfektný komorný sugestívny triler. Takto v tom vidím trochu premárnený potenciál. Ale určite si budem musieť viac priblížiť Hanekeho tvorbu. ()
Tak jako hrají hlavní padouši hru s rodinou tak hraje sám Haneke hru s námi. A to dost podlou a nepředvídatelnou hru ve které ani neznáme pravidla a při níž má všechna esa v rukávu on. Nakonec nás na konci "vyplivne" z kola ven a my jako diváci jen přemýšlíme co jsme to vlastně viděli. ()
Michael Haneke si rád hraje, hraje si s herci a především s diváky. A nutno říci, že obojí mu jde velmi dobře. V první polovině rozehrává první část své bizarní tragikomedie, kdy se seznamujeme s hlavními aktéry. Tedy s jednou nicnetušící rodinkou a dvojicí (ne)sympatických hošíků, kteří se najednou objeví u jejích dveřích. Ještě nevíte co přijde, ale podvědomě už cosi tušíte. Haneke moc dobře ví kdy a jak zatlačit na pilu. První půlka je více dynamická a spíše konverzační, rozehrává se špičkové psychologické drama, které vyústí v jednu opravdu nemilou skutečnost. Poté přichází zmar a beznaděj, naděje a hanba, vztek a prázdno. Emoce vyplouvají na povrch a vy máte chuť se na všechno vykašlat. Dlouhé záběry na postavy skvěle vykreslují tragédii, která se stala. A pak přichází finále, stejně bezútěšné jako v podstatě celý snímek. Tenhle film je milník, který započal éru psychologických konverzačních dramat, kde šok hraje prim a neštěstí je nedílná součást reality. Žádný happyend a proč taky. Stejně je všechno na hovno. ()
Dobrý film! Doporučuju, ale když už tak bych asi spíš doporučil americký remake tohodle filmu. Ten byl lepší a se známími herci... ()
Už úvodní titulková skladba dokáže diváka perfektně navnadit na poklidný rodinný film, jenž se přednostně zajímá o rozjímání nad krásami života. Tříčlenná idylická rodinka si mírumilovně žije ve svém krásném letním domě u jezera, občas je navštíví přátelé na lodi a párkrát si za nimi přijdou zahrát dva sympatičtí mladí chlapci golf, zkrátka nic ošklivého, ani trochu. Ale fakt, Michael Haneke dokázal, že jeho jméno patří k těm nejkvalitnějším evropským režisérům zcela po právu, protože napsal úžasný scénář, který si i sám velmi přesvědčivě natočil. Mistrný psychologický nátlak, který vyústí v chování až brutální či úchylné, jenž může částečně hraničit i s šíleným, ukončené nejlepším možným koncem, si tak zasloužilo i takovou pozornost, že se na tento kontroverzní rakouský thriller nabalil ještě americký remake, který však zůstal v rukou nejpovolanějších, naštěstí. ()
Minispoiler: Prvni jizda s Michaelem Hanekem skoncila jeho zbozstenim v mych ocich. Funny games je nekompromisni film. Zly, bezcitny, studeny a agresivni. Hned po prvnich peti minutach vite, ze tady se zadny happy end konat nebude, presto jdete dal a doufate.. doufate ze i kdyz vite, tak mozna prece na konci bude NECO, NECO co vse zmeni. Ale vsechno je marne. Resistance is futile. Jako by Haneke lidmi pohrdal, jako by se jim vysmival. Jako by lidi vubec nemel rad. Zadne hrani na efekt, zadna poza, zadne vnucovani se divakovi. Haneke jde jeste dal, Haneke dela z divaka zcela otevrene spolupachatele a to je neco, co tady jeste nebylo a co hned tak nebude prekonano. Funny Games jsou "what you see is what you get." Zlo. Zlo v nas, lidech. ()
Snímek zřejmě určen mladším divákům. Soudím dle kameramana, který, když se baba svléká, snímá pečlivě všechny ksichty ostatních. To se dělá, aby film mohli vidět i ti mladší, neřkuli miminka. O chvíli později, kdy se konečně v místnosti něco děje, je divák nucen zírat na to, jak druhý mladík v kuchyni chystá něco k jídlu. Následuje statický záběr tak dlouhý, že až hanba. Tím mne kameraman tak naštval, že jsem ztratil chuť dívat se až do konce. Ale ze zvědavosti jsem tak učinil. Když už do třetice kameraman točil nepodstatnou věc, zazněly v éteru velmi neslušná slova na jeho hlavu. Chápu, poslouchal režiséra. A ten je u mne naprostý blb, protože jinak solidně budovanou věc nadobro zazdil. A ten konec s brokovnicí a dálkovým ovladačem tomu dal korunu. Udělali ze mne naprostého pitomce. Tento film nebrat. Spousta příspěvků je zde o násilí, ale vězte vážení, že je mnoho lepších filmů na toto téma. A také mnohem syrovějších a krvavějších než tahle splácanina, která z vás ještě nakonec udělá blbce. ()
Pre tých čo videli Saló je to len slabý odvar psychologického hororu, ale Rakušania dokazujú, že okrem Komisára Rexa vedia natočiť aj celkom funny thriller :) ()
originální, ale prvoplánový. Funny Games by byl výbornej režijní debut, ale od Hanekeho s jeho věkem a zkušeností bych čekal něco vyzrálejšího ()
Většinu diváků zaujme především syrovostí a neortodoxností - bezmoc obětí a pramálo logiky v jednání únosců/tyranů. To je základ tohoto filmu, který i mě osobně velice baví, je to osvěžení. Ještě mnohem víc bych ale vypíchl interakci s divákem, jež se vidí poměrně málokdy a která sedí spíše k formátu divadelního představení. Obecně vzato, Hanekemu by se dalo vyčítat nedotažení nespočtu detailů a lehké odfláknutí Funny Games, ale je to právě ono netradiční pojetí práce s divákem, které tohle vše může omluvit. V mých očích výborný film, konečně někdo točí jinak než všichni ostatní. ()
Související novinky
Evropské kultovky jen na KVIFF.TV
KVIFF.TV, online streamovací platforma spřízněná s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, spojuje síly s dalšími čtyřmi VOD platformami ze zemí střední a východní Evropy, aby divákům v České… (více)
Fresh Film Fest začíná již ve středu
Fresh Film Fest nabídne od 29. srpna do 2. září téměř 120 filmů. Proběhne v kině Světozor, Kině 35 – Francouzském institutu, FAMU, Studiu Béla – Maďarském institutu, a také pod širým nebem v… (více)
Krásná idylická rodinná dovolená Georga Schobera, jeho ženy Anny, syna Georgieho a psa Rolfa v prázdninovém domě u jezera v Rakousku. Při příjezdu rodinka zahlédne své sousedy Freda a Evu Berlingovy s nějakými dvěma mladíky a říkají jim, že "tohle se nepočítá", což se týká nějakého společného závodu. Sousedé však reagují podivně a také chybí jejich dcera Sissi. Fred je o chvíli později navštíví na lodi společně s mladým mužem, kterého představí jako Paula, syna svých přátel. Rodinka se usadí v domě a Georg se synem připravují loď, zatímco druhý mladý muž navštíví Annu v kuchyni a chce nějaká ta vejce pro Evu na večeři. Muž (později pojmenovaný Peter) však čtyři darovaná vejce rozbije, a chce další, mezitím omylem shodí telefon do dřezu a další várku vajec mu prý rozbije pes Rolf. Je podivný, slizký, otravný, vtíravý, ale zdánlivě strašně přátelský. Po chvíli dorazí také Paul a ten si chce vyzkoušet Georgeovy golfové hole, a svolení považuje za samozřejmé. Paul jde ven s holí a míčkem, zatímco otec se synem slyší Rolfa, jak štěká, až náhle utichne. Anna po mladících požaduje, aby okamžitě odešli, i když se pořád vnucují. Georg zakročí a chce je okamžitě vyhodit z domu a dá Paulovi facku. Ten se nasere a přerazí mu za to koleno golfovou holí. Paul nepřímo odhalí, že holí zabil Rolfa a s Annou si zahraje pátrací hru "zima-hoří", a Anna najde mrtvého psa v autě. Mladíci tedy vzali rodinu jako své rukojmí. Na molo připlouvají sousedé Gerda a Robert, a Anna je jde v Paulově doprovodu přivítat. Anna představí Paula jako rodinného přítele a vymyslí si falešné důvody pro Georgovu nepřítomnost, a také je pozve na večeři. A tak začnou Peter a Paul hrát s rodinkou sadistické hry. Paul je ukecanější, přerušuje trýznění přestávkami, během kterých mluví s divákem a také vypráví smyšlený příběh o Peterovi a jeho incestní rodině, a říká mu saláme, protože je tlustý a hloupý. Hoši si však říkají také Tom a Jerry nebo Beavis a Butt-Head. Paul navrhne sázku, že rodina nepřežije do 9:00 ráno, a nutí rodinu, aby si také vsadila na něco, co nemůže vyhrát. Poté dá malému Georgiemu přes hlavu povlečení z polštáře a přes George nutí Annu, aby se svlékla a ukázala svou postavu. Ta to udělá, a nakonec se má zpátky obléci. Georgiemu se povede ve správný okamžik utéct a dostane se do Fredova domu, kde najde mrtvou Sissi a také brokovnici. V domě jej najde Paul a zatlačí jej do kouta, a tak na něj Georgie na vystřelí, avšak zbraň není nabitá! Paul se vrací s Georgiem domů a přináší s sebou nejen brokovnici, ale také náboje. Peter rozpočítává jednotlivé členy rodiny, zatímco Paul chystá v kuchyni sendviče. Georgie zpanikaří a chce utéct, a tak jej Peter zastřelí. Rodiče hystericky řvou, Paul vyčítá Peterovi, že jej to potěšilo, a oba společně odcházejí. Vypadá to, že těžce zraněný Georg a Anna to přežijí a zavolají policii, a já jako divák jsem jim fakt fandil. No, byl to dost drsný film, ukazující nesmyslnost psychického a fyzického násilí, prakticky nepřemožitelnost obou mladých a rádoby zdvořilých vrahů, a také beznaděj jedné rodiny na samotě u vody. Násilí není explicitně zobrazováno, nicméně pro děsivý zážitek stačí slyšet ty násilné zvuky a tušit, co se asi tak děje. () (méně) (více)