Běž, chlapče, běž

Podobnejch příběhů se za války asi odehrálo stovky, není se čemu divit. Rači bych snad taky zdrhnul hladovět do lesa, než hladovět v ghetu s vyhlídkou na koncentrák. Tohle je narozdíl od "Z Paříže do Paříže" příběh jednoho klučiny, se kterým se osud taky zrovna nepáral. Naštěstí na své cestě potkal jednu moc hodnou paní, která ho naučila jak se správně maskovat. Příběh je to krutej od začátku, ale když ten prcek přijde o ruku, tak to mi už přišlo jako fakt krutá rána osudu. Klobouk dolů před všemi uprchlíky, kteří se tímhle způsobem vzepřeli náckům a vzali osud pevně do svejch rukou, v tomhle případě do jedný ruky (sorry za černej humor) :o) (11.12.2020)

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu? (20.10.2022)

Skutočnosť, že sa Srulik musel zo dňa na deň postarať o seba sám je príšerná. V deviatich rokoch. No sranda to asi nebola. Toľko zabuchnutí dvier pred nosom. Ale je úžasné, koľko dobrých ľudí stretol na svojej ceste. Príbeh nenudí, páčila sa mi kamera a herecky to bolo tiež vydarené. Hudba miestami príšerná ... nehodiaca sa. (17.07.2018)

Ačkoli k tématu holocaustu nepřináší film nic nového, jde o další podařenou záležitost reflektující tuto neblahou kapitolu z dějin lidstva. Problémem bude asi její zaměnitelnost, protože Danquart jede víceméně v zajetých kolejích a v podstatě nepřináší nic, díky čemu by si měl divák po delší době film pamatovat. Jinak je ale výsledek výborný a lze mu vytknout jen velmi málo věcí. Jednou z nich je snad jen pomalejší tempo a přehnaná stopáž, v níž se bohužel tvůrce dostává k tomu, že některé věci zcela zbytečně opakuje, čímž vše jen protahuje. Také občasné prolínání snů s realitou není úplně odlišeno, takže se může stát, že divák bude pár vteřin tápat, kam se děj posunul. Malinkou výtkou budiž i klišovité vyobrazení nacistických důstojníků jako tlustých, chlípných a upocených mužů, to se ale dá snadno přejít. Krom toho už ale vlastně musím jen chválit. Kamera je moc krásná a některé scenérie zabírá hodně zajímavě a až opojně, režisér se nebojí ani občasného použití ruční kamery, která vše oživí. Hudba je potřebně tklivá, nikoli ale vnucující. Oba bratři Tkaczové, kteří se v roli hlavního hrdiny střídají, jsou naprosto výborní a drží krok s podobně výbornými herci dospělými. Je taky moc dobře, že Danquart příliš netlačí na emoce a nesnaží se prvoplánově dojímat a všechny silné scény točí s citem a příliš je neprodlužuje. Run Boy Run sice není moc originální, ale jako zástupce filmů o holocaustu funguje báječně, a i když brzy splyne s jinými, nelze říct, že by nebyl zajímavý. 80% (17.06.2014)

Dramaticky a emotívne porovnateľné s filmom Prežiť s vlkmi (2007). V tomto prípade sa mi však príbeh zdal realistickejšie prerozprávaný a formou a filmovým spracovaní viac odľahčený. Snímok obsahuje omnoho viac momentov, ktoré dovolia divákovi trocha vydýchnuť, pričom sa tu nájde aj pár milých alebo úsmevnejších scénok. Prežiť s vlkmi je viac naturálnejšie a surovejšie, čo samozrejme nepovažujem za žiadnu chybu. Ide o to, kto čo viac preferuje, mne vyhovuje prvý aj druhý spôsob takže ich hodnotím rovnako. Rozhodne odporúčam, skvelá emotívna vojnová dráma na tému siroty, ktorá sa snaží prežiť vojnové besnenie. 80/100 (20.03.2015)