Popelka

Plné hodnocení dávám ve spojení s nezapomenutelným zážitkem z dětství, kdy jsem film viděl v kině. Nyní po letech bych možná jednu hvězdu ubral, jelikož Popelka se v mém pohádkovém TopTen dostává až za Sněhurku a Šípkovou Růženku. Animace je opět bezchybná, výtvarná stránka precizní, jak bylo a je u Disneye zvykem. S odstupem času mi ale trochu vadilo příliš mnoho myší na placu. Film by se měl jmenovat spíše: Myšáci, myši a...Popelka. Scény, které mě nadchly kdysi i nyní: Popelka v mýdlových bublinách, čarování kouzelné kmotřičky a tanec s princem. A neměl bych zapomenout ani na šití šatů pro Popelku. Ta je opravdu krásná, její sestry nechutně ošklivé a macecha, nu, ta si nezadá s královnou ze Sněhurky ani se zlou vílou ze Šípkové Růženky. Jsou-li v Disneových filmech ženy zlé, pak zlo z nich čiší doslova mrazivé. Na rozdíl od dvou jmenovaných pohádek v této nedojde k viditelnému potrestání macechy a jejích dcer. Nesmrtelný příběh v kouzelném podání ale příliš nezestárnul a je příjemným zážitkem i dnes. (11.09.2012)

Animovaná Popelka z roku 1950 od Disneyho nikdy nebyla můj oblíbený film. Jako klukovi v dětských letech mě byly nějaké princezny ukradené a to, že fakticky Popelka není princezna, mi bylo šumák. Stále řešila jen šaty, ples a pořád se tam zpívalo. :-) Jako odrostlejšímu divákovi se mi pak daleko lépe trefil do vkusu náš film Tři oříšky pro Popelku a to z mnoha důvodů, které sem není potřeba vypisovat. Nedávnou jsem se na animovanou Popelku z roku 1950 podíval znovu… s dcerkou. Jí se to samo líbilo a já se opět utvrdil, že to není nic pro mě. Nezachránily to ani vedlejší postavy a zvířata. Ukřičené myši mi k srdci nepřirostly a všemožná poletující ptáčci (v botech?) mě taky neobměkčili. Z mého dříve klučičího, teď dospělého a lehce cynického pohledu, by to bylo tak na dvě hvězdy, ale přivřu oči, vezmu v úvahu stáří filmu a úspěch u cílového publika (dcerka) a přihodím i tu třetí malou hvězdu. (22.09.2023)

Má to pravdaže niekoľko skvelých scén a občas aj skvelý vizuál (i keď na Snehulienku či Sleeping Beauty sa to nechytá), Popoluška je až príliš infantilní (priveľký priestor pre zvieratá a najmä myší) a mal som dojem, že na rozdiel od Snehulienky sa Disneymu nedarí zakryť prílišnú jednoduchosť a priamočiarosť príbehu. (25.12.2020)

Nevidím kvalitativní rozdíl mezi Disneyho verzí a českým filmem z roku 1973. Obojí má svá úskalí, ale zároveň jsou oba snímky hezkými pohádkami, které přetrvaly dlouhá desetiletí a ještě jich spoustu přečkají. Největší problém je pro mě asi to, že už je to prostě strašně okoukané, jinak nemůžu vytknout nic. 80% (20.08.2017)

[4,5*]     "Well, there's one thing. They can't order me to stop dreaming."     "Popoluška" je po Snehulienke (1937) ďalšou nesmrteľnou klasikou od Disneyho, ktorá za svojou filmovou sestrou zaostáva len o malý kúsok. Má presne to správne rozprávkové kúzlo, pôvabnú animáciu (nádherné výtvarné stvárnenie) a okorenená je milým humorom. A svoje spraví i chytľavá, dobre zapadajúca hudba (krásna je "bublinková" pieseň "Sing, Sweet Nightingale" v podaní Popolušky, ako kontrast k tomu, čo predvádzajú jej nevlastné sestry). Občas to tak vyzerá, že viac ako o Popoluške je táto rozprávka o tých dvoch myšiach (Jaq a Gus), ktoré majú veľmi veľa priestoru (o takom princovi sa naproti tomu dozvieme v podstate len to, že je krásny), ale to až tak nevadí, iba to zvyšuje celkovú hravosť. Myšacie misie s kódovými označenia "Raňajky", "Perly", či "Kľúč" dokážu celkom milo pobaviť. Medzi najlepšie scény ďalej patria čarovná scéna čarovania a splašený útek o polnoci,     "A knighthood. I hereby dub you Sir... Um, eh... By the way, what title would you like?" "Sire, she got away." "Sir "She Got Away"? A peculiar title, but if that's what you... She what?" (29.05.2024)