The Invitation

Od Jennifer's Body jsem považoval Karyn Kusamu za neschopnou krávu, která nikdy nedokáže natočit atmosférický film... Spletl jsem se... The Invitation je skvěle natočený konverzační thriller, se silně znepokojující atmosférou plnou paranoi, postupně gradující až k hororovému konci... I když je děj lehce předvídatelný a 80 minut se prakticky nic neděje, režisérka díky mnoha různým náznakům dokáže spolehlivě udržet divákovu pozornost až do konce... Poslední záběr je pak opravdová lahůdka... Jsem nadšen... (03.06.2016)

Zpočátku to bylo zajímavě tajemný a člověk nevěděl, co má od toho očekávat. Bohužel postupem času to nabralo takový zvláštní vývoj, který mě nijak zvlášť neohromil, takže musím hodnotit průměrně. Konec trochu přepísknutý, finále mělo ohromit, ale výsledný dojem nebyl nikterak valný. Očekával jsem od toho víc, potenciál to mělo slušný. 60% (27.01.2017)

Celkem dosti ambiciózní variace na slasher, který vyniká zejména formálně. Tematicky už tolik originální není (zavřený dům, postupné odhalování tématu s děsivým závěrem) – v zásadě je skoro od začátku docela jasné, o co jde a co se bude dít. Vzhledem k celkově vysoké úrovni to tolik nevadí, ale přesto jde spíše o naplnění žánrových konvencí, než o jejich přestavbu (tematickou nebo narativní), kterou bych ocenil o něco více. Pokud bych to měl brát jako filmařské cvičení, tak za jedna. (31.03.2018)

SPOILERY Docela slušný paranoidní thriller, který dovedně - avšak nutno říct, že poměrně zdlouhavě - buduje napětí. Jistým dalším negativem je množství postav - prostě jsem se v nich ztrácel, vůbec jsem netušil, jak k té skupině patří ti teplouši (a koneckonců, že jsou teplí, se stalo zřejmým také až někdy v půlce filmu), ta Korejka, ten tlusťoch - zaměnitelné postavy, dobré jen scenáristovi na to, aby je při první vhodné příležitosti killnul. Nu, a i když je závěr a záběr na červené lucerničky povedený a mrazivý, přesto v té chvíli už mne začaly napadat různé logické protiargumenty. Ok, máme zde nějakou sebevražednou sektu, která věří, že všechny problémy se vyřeší "někde jinde", jen je potřeba svého ducha sjednotit s těmi ostatních, a je k tomu potřeba jen taková drobnost - pár vražd nejbližších a sebevražda. Jenže ono Los Angeles není nijak malé městečko, tam pár miliónů lidí žije. A nevěřím, že by existovala sekta, která by měla víc jak deset dvacet tisíc členů, aby ji neměla hned v merku policie, i kdyby to bylo jen v Jižní Americe (ba naopak, právě že v Jižní Americe!). A i kdyby každý ten člen pak hurá domů (to všichni bydleli v Los Angeles kousek od sebe?) a pozval deset lidí, pořád to dá tak sto tisíc lidí, což je sice hodně, ale určitě by červenými lucerničkami nesvítil každý druhý barák na losangeleských kopcích. (Downtown nevidíme, tam by ty lucerničky nevyzněly tak efektně.) A jsou zde i jiné drobnosti, co mi vadily - proč se nikdo nenabídl, zvlášť onen podezírající Will, že doprovodí odcházející dívku k autu, aby měl jistotu a nemusel jen trapně koukat z okna? Mohl ji teoreticky zachránit. Proč, když vezme pohrabáč, pak skočí na vrahouna jen s holými pěstmi? Jo, a co mne dostalo, že mají garáž na střeše ("Půjdem nahoru, jsou tam druhé dveře do garáže."). Pár scén bylo zbytečných, občas se snaží postavy vysvětlit, proč zůstávají, ačkoliv kdokoliv normální by se sebral hned po prvním náborovém videu a sorry, pila pryč. Taky by mě zajímalo, kde měli rušičku signálů mobilních telefonů. Ale atmosféru to má povedenou, nejistota, co se děje, je rovněž zajímavá (i když to po tom náborovém videu je asi každému jasné, oč jde a co je v plánu), vysvětlení je taktéž uspokojivé, docela slušně vymyšlené, jen tedy ty logické díry v něm mne naštvaly - přitom stačilo málo a nějak to trochu dovysvětlit (včetně odjezdu Claire). Také třeba to, proč si museli zvát lidi ze svého okolí, proč se někde nepřizabili sami mezi sebou? Nejvíc zabodovali herci (tedy ti, co měli co hrát), zvlášť postava Eden je herecký nadprůměr. Btw, k dokonalé politické korektnosti mi v sestavě chyběl černoch, asi žádného nesehnali. (11.05.2016)

„DNES V NOCI SE PROJEVÍ NAŠE VÍRA. NEJTĚŽŠÍ JE ZAČÍT. UDĚLAT PRVNÍ KROK…“ /// Výjimečná noc, tuze zvláštní společnost (oslavující lahvemi za miliony dolarů) a dům plnej vzpomínek. Will na sebe od začátku bere odpovědnost za hustou psychózní atmosféru, která většinou tomuhle podivínskýmu večírku sluší. Osoby si, místo toho aby hráli flašku, vyprávěj děsivý životní zážitky (zabít manželku bylo fakt špatný…) a zábavný je hlavně to, že nevím, kdo je vlastně magor, páč situace se na frontě se mění každou minutu. Osvětlující finále jsou fakt nervy a závěrečná pointa úsměvná (černě). Psychothrillerová hra na debila, který ovšem chvíli trvalo, než mě vcucla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) K tomu, abych si připadal jako debil stačí, aby lidi mluvili. 2.) Věřím. 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (01.05.2016)