Zlodějka knih

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli se nejdřív podívám na film a pak si přečtu knížku, nebo opačně. Nakonec teda vyhrál film. O co tam jde, jsem tušila jen zběžně. V podstatě můžu tomu filmu vyčíst jen jedno. Sice si ráda poslechnu film, kde se mluví anglicky, ale, když jde o Německo v období války, tak mi přišlo dost divné, že většina postav mluvila anglicky. Jinak se mi to ale líbilo a bylo to i dobře zahrané, v čelem s dívkou co hrála hlavní roli a Geoffrey Rushem. Konec jsem sice asi čekala trošku jiný, ale dostalo mě to. 5* (27.04.2014)

V komentářích čtu výtky ve stylu příliš naivní a sentimentální, nevěrohodný pohled na válku, typický hollywoodský kýč apod. Musíme si uvědomit, že Zlodějka knih je stylizovaná podívaná, kde válečné hrůzy a krutost nacistických pořádků sledujeme očima dítěte, které se sice v průběhu vyprávění přiblíží k hranici dospívání a platonických lásek, ale nepřekročí ji. K tomuhle věku zkrátka určitá naivita a nevinnost patří. Příběh sice není bůhvíjak vynalézavý, ale zpracování je fajn, režisér si umí pohrát s detaily a místy dokáže pracovat s až "mrazivou" poetikou. Navíc obsazení je vážně luxusní, Geoffrey Rush a Emily Watson patří ve svých kategoriích k tomu nejlepšímu, po čem mohou fimová studia sáhnout, a i když se Sophií Nélisse jsem malý problém měl, určité kouzlo jí upřít nemohu. Ano, film chce dojímat, ale za tohle dojetí se stydět nemusíte. Kdyby americká studiová produkce vždycky vypadala takhle, můžeme si gratulovat. Celkový dojem: 75 %. (16.08.2017)

S ohromně širokým záběrem vyprávěný válečný příběh z fašistického Německa, navíc zajímavě pohlížený prizmatem Smrti, které Hitler zadává jednu z největších zakázek. Nepomíjí se nic, stíhání politických vězňů, židovská otázka, solidarita i fízlovství, láska, úcta, nenávist, verbování mlíčňáků a starců do hroutící se armády... Napětí se stupňuje a Hitlera by každý normální člověk zabil. (14.06.2014)

,,Každý jednou zemře, nikdo nemůře žít věčně. Až to přijde, nepanikařte. Nezdá se totiž, že by to nějak pomáhalo.... '' --- No, tohle byl nádherný zážitek. Hlavní zásluhu za to vše má bezpochyby ústřední trio, kterým je dívenka Liesel a její adoptivní otec a matka. Samozřejmě nejvíce vyčnívá svoji laskavou rolí australák Geoffrey Rush. On je hercem těžce charakterních rolí a dává s je nekutečným přehledem. Někdo jej zná možná jen díky Králově řeči, ale vzpomeňte třeba australský Swimming (2003). Film začíná netradičněa to zcela. Vypravěčem a průvodcem filmu je totiž sama Smrt respektive on Smrt. Knihu jsem nečetl, ale i tak jsem měl z filmu neskutečný požitek. Celé to bylo kouzelně malebné, teplo té rodiny sálalo skrze obrazovku. Velmi tomu napomáhala úžasná hudba a vizuální zpracování. Sophie byla jak panenka, prostě do filmu sedla. Vždycky jsem hájil nálety RAF na německá města a bránil ,,bombarďáka'' Sira Harrise, kterého hlavně po válce obviňovali z barbarství a terorismu. Němce jsem odsuzoval dle kolektivní viny, kde obžaloba byla jasná - volili a podporovali Hitlera (buď přímo) a nebo se mu dostatečně nevzepřeli. U filmu jsem si uvědomil, že jistě bylo více takových rodin v jaké bydlela Liesel, které se chovali lidsky v každé době ,,protože je to lidské''. A také poprvé snad jsem byl naštvaný na hochy v tmavě modrých battledreseech, zabalených do elektricky vyhřívaných beránků, kteří tam někde nahoře v Halifaxu, Stirlingu či Lancasteru udělali ten kiks, že pro odhoz pum zvolili Nebeskou strasse. Parádní záležitost, nutno vidět ! Dávám 5 knih z knihovny syna burgemaistera. * * * * * (10.08.2015)

Sentimentální citová vydíračka, které jsem ovšem nemilosrdně podlehl. Snímek skvěle zafungoval na poli kontrastů. Kontrast mezi drsností a absolutní nevyzpytatelností války postavený proti úniku do říše fantazií - to bylo něco krásného. Velmi nezvyklé bylo i to, že v tomto filmu neexistují žádné vyloženě záporné postavy. Ze strany režie a scénáře se jedná o nesmírně dobře promyšlený tah a skvěle seřízený mechanizmus, kde má každá postava jasně definovanou svoji roli a charakter a za celý snímek se z této role neodchýlí ani o centimetr. Přesto v tomto pohádkovém světě, kde se mají všichni rádi, cítíte ve vzduchu obrovské dobové napětí a strach a tušíte, že nebezpečí může přijít jako déšť z čistého nebe. Osobně jsem neviděl moc filmů, které by se snažily ukázat válku i zevnitř z pohledu německého obyvatelstva, i když v tomto případě se silným romantickým tónem, ale to snad čas od času neuškodí. Vložit smrt do role vypravěče považuji za naprosto geniální nápad. Nad hudbou mistra Johna Williamse poté znovu zůstávám v němém úžasu. Ten člověk je bůh ve svém oboru. Velkou poklonu skládám i Sophie Nélisse, která si svoji ústřední roli střihla i v nízkém věku naprosto fenomenálně. Většinu stopáže jsem vnímal jako čistě 4hvězdičkovou, ale závěr byl něco naprosto božského, kdy mi i malá slzička dokonce ukápla. Proto odpouštím i to všudypřítomné pozlátko a sentimentalitu. (07.04.2020)