Zlodějka knih

Lacný príbeh, kde autori stavili na "osvedčené" témy. Židovský chlapec, ukrývaný v dome v Nemecku, počas vojny. Malé, nevinné stvorenie v čase vojny. Proste klišé nad klišé bez hlbšieho príbehu, bez presvedčivých hereckých výkonov. Tie tri hviezdičky dávam len zo slušnosti. Ako toto mohol byť knižný bestseller rokov minulých? Žeby až tak to filmoví tvorcovia zmrvili ? 3*** (02.10.2015)

Niekoľko týždňov pred vypuknutím "Kryštálovej noci" roku 1938 v Stuttgarte je malá Liesel odvedená od svojich rodičov a priradená rodine Hansa Hubermanna. Jej situácia je veľmi náročná. Postupne si musí zvykať na novú matku, otca či spolužiakov v škole. Vďaka kamarátovi z vedľajšieho domu, Rudymu, všetko zvláda omnoho jednoduchšie. Vojna sa blíži, no to čo deti berú ako obyčajné hrádky, dospelí vidia úplne inak. Nacistická politika je "jasná". Situácia sa ešte viac skomplikuje schovávaním židovského chlapca Maxa. Liesel je jednou z mála detí čo si uvedomuje zlo tejto doby. Napriek všetkým okolnostiam, so situáciou sa vysporadúva po svojom. Čítanie kníh sa stalo jej životným šťastím bez ktorého si nevie predstaviť všedný deň. A tak sa z malej Liesel stala "zlodejka kníh". Pointa príbehu je samozrejme úplne iná. Téma nacistickej politiky a židovskej problematiky tejto krutej doby je nevyčerpateľná. Film mi "trošku" pripomínal nemenej úspešný snímok "Predčítač". "The Book Thief" si ma ale získal viac. Zrejme preto, že hlavnými postavami sú malé deti. Sentiment sa nedá skryť. Režisér zahral na "správnu" strunu. Použil "nástroj", ktorý diváka nenechá len tak chladným. Teda aspoň mňa. Napriek tomu, že som očakával strhujúcejší záver, jedná sa o veľmi pekný film. (01.03.2014)

Válka a nepříjemné události očima dětí, to může dopadnout hodně dobře nebo hodně špatně. Špatně tehdy, když děti ve filmu přemoudřele mudrují, filosofují a poučují z pozice kárajícího dospělého. Zkrátka když to nejsou děti. Děti nemusí být a nejsou pitomé, za to nelze zaměňovat dětskou naivitu, mnohdy rády přemýšlejí, ale taky teprve zkoušejí, poznávají a tvoří si postoje. Tohle ve filmech často tvůrci opomíjí a dělají z dětí takové malé uvědomělé dospělé. U Zlodějky jsem se právě tohohle bál. A je pravda, že místy tam film měl trochu nakročeno (třeba jak obě děti hned od začátku vědí, kdo je ten špatný), naštěstí se o to jen olízne. Jinak je to překvapivě solidní a pěkný film a já osobně oceňuju právě tu vcelku klasickou stavbu, po které se mi v záplavě všelijakých "netradičních pohledů" a "experimentů" (obvykle krycí jména pro neschopnost vyprávět příběh) docela stýská. Mají dle mého s reálnými osudy více společného a více v nich může vyniknout člověk jako takový. Liesel a její kamarád Hans jsou sympatické děti a člověk jim fandí. Stranou nezůstává ani dobrosrdečný tatík Geoffrey Rush. A konec byl velmi silný. (18.02.2015)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $21,488,481║Tržby Celosvetovo $76,586,316 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,185,490║ Tržby za predaj DVD v USA $12,212,610║ v prvom rade skvelo zahrané, má to nádych danej doby, nejaké to napätie, či zaujímavé scénky, len na škodu je že nosná téma sa nikam zvlášť neposunie, nedá to v konečnom výsledku nič ne vrch a tým pádom to len vyznie ako troška drahšia TV produkcia, lebo mali sme tu už niekoľko silných filmov z daného obdobia a omnoho viac strhli ako Chlapec v pruhovanom pyžame prípadne Predčítač /60%/ (14.02.2014)

Sentimentální citová vydíračka, které jsem ovšem nemilosrdně podlehl. Snímek skvěle zafungoval na poli kontrastů. Kontrast mezi drsností a absolutní nevyzpytatelností války postavený proti úniku do říše fantazií - to bylo něco krásného. Velmi nezvyklé bylo i to, že v tomto filmu neexistují žádné vyloženě záporné postavy. Ze strany režie a scénáře se jedná o nesmírně dobře promyšlený tah a skvěle seřízený mechanizmus, kde má každá postava jasně definovanou svoji roli a charakter a za celý snímek se z této role neodchýlí ani o centimetr. Přesto v tomto pohádkovém světě, kde se mají všichni rádi, cítíte ve vzduchu obrovské dobové napětí a strach a tušíte, že nebezpečí může přijít jako déšť z čistého nebe. Osobně jsem neviděl moc filmů, které by se snažily ukázat válku i zevnitř z pohledu německého obyvatelstva, i když v tomto případě se silným romantickým tónem, ale to snad čas od času neuškodí. Vložit smrt do role vypravěče považuji za naprosto geniální nápad. Nad hudbou mistra Johna Williamse poté znovu zůstávám v němém úžasu. Ten člověk je bůh ve svém oboru. Velkou poklonu skládám i Sophie Nélisse, která si svoji ústřední roli střihla i v nízkém věku naprosto fenomenálně. Většinu stopáže jsem vnímal jako čistě 4hvězdičkovou, ale závěr byl něco naprosto božského, kdy mi i malá slzička dokonce ukápla. Proto odpouštím i to všudypřítomné pozlátko a sentimentalitu. (07.04.2020)