Klub výtržníků

Trailer sliboval nahlédnutí pod pokličku striktně elitářského spolku bohaté mladé britské mládeže na univerzitě Oxford, které slibovalo silnou eskalaci děje a možná i nějaké to morální pomrknutí. Nic z toho se moc neděje. Co může být prvních dvacet minut zajímavé po chvilce omrzí a jelikož je začátek hodně pozvolný, tak je závěrečná eskalace bez potřebné gradace a drivu. Těžko se asi ztotožníte s hlavními postavami, a tak pro Vás bude jejich chování na míle vzdálené. Na druhou stranu směřování jednotlivých charakterů není nikterak zajímavé a dá se říci, že hodně šablonovité vzhledem k jejich úlohám v rámci hlavní skupiny. Mladí herci těžce nudní a to hlavně Claflin a Booth, od kterých by se dalo i něco čekat. Závěrečná eskalace přichází pozdě a nedá se říci, že by vynahradila předchozí nevýrazný průběh. Celkově spíše nezajímavý film. (24.04.2018)

Suma sumárum by se film dal okomentovat takto: zdlouhavý nezáživný začátek o ničem a nabitý konec, do kterého narvali celý příběh v nesmyslně krátké době.Tato původně divadelní hra v sobě má určitě dobrý příběh, který bohužel ve filmovém zpracování ztrácí jakoukoliv gradaci a napětí. Nesmyslná hodina o ničem směřuje spíš na teen americký film, dialogy o alkoholu a sprostá slova nijak nenadchnou. V posledních 20 minutách film graduje a naopak nesmyslně rychle končí. Díky konci přidávám hvězdičku, protože jsem se dočkala částečné satisfakce za hodinu o ničem a celkem slušných hereckých výkonů. (15.03.2018)

Těžiště kritické filipiky představuje ustanovující večeře (rovná se bohapustá ožíračka) elitářského oxfordského studentského klubu, při níž narůstající promile alkoholu v krvi odkrývají zkaženost, frackovitost, povýšenost bohatých nóbl snobů. Samozřejmě u někoho více, u někoho méně. Ambivalentní závěr bez většinové morální sebereflexe se dal čekat, jinak mi konverzační snímek svižně utekl. (12.03.2018)

„V pokoji mám láhev tequilly, kdyby ses třeba chtěla zastavit.“ – „Nechci strávit další tři roky tím, že se budu vyhýbat klukovi, se kterým jsem šukala týden před prvákem.“ Počáteční zdánlivá pohoda by diváka skoro nechala v domnění, že se nebude dít nic vážného. Avšak od okamžiku zabydlení se v restaurační místnosti začne atmosféra nenápadně, pomalu ale jistě houstnout, a jeden z hlavních hrdinů brzy nenechá nikoho na pochybách, že se tenhle bujarý večer pořádně zvrtne. A jakože tahle párty byla s každou minutou čím dál větší síla, a já byl napjatý, do jakého stavu to všechno dospěje. Tvůrci se však drželi ještě docela při zemi, což je ve výsledku možná i škoda, protože z publika mohli dostat podstatně víc emocí (ne že by jich ve mně osobně i tak nevyvolali vcelku dost). I konec mohl být drsnější a drtivější, přesto závěrečné kroky jedné z postav a její výraz člověka také nenechají úplně v klidu. Při sledování filmu divák dostane snobství, aroganci, pocit nadřazenosti/výjimečnosti, touhu po obdivu, kolektivní šílenství a vinu, to vše vyvolávající znepokojení. A za mě to budou slušné 4*, přestože potenciál snímku byl vyšší. (02.02.2015)

Zhlédnuto hlavně kvůli zajímavému obsazení nadějných mladých anglických herců (Sam Claflin, Max Irons). Už od začátku bylo jasné, že tenhle klub bude jenom pro bohaté mladíky, kteří si myslí, že s penězi si můžou koupit všechno. Jakmile se film přehoupl do druhé půlky, kde se v podstatě až do konce odehrával v jedné místnosti, tak to nabralo obrátky. A mě bylo při sledování pořád víc a víc špatně z toho, jak se původně "nevinná" večeře zvrhla. 3* (13.01.2015)