Smradi

Adoptovat v České republice romské děti je jako dráždění hada bosou nohou. Ale to si určitě Tereza Boučková brzy uvědomila. Česká společnost je holt taková. Napsat o tomto ožehavém tématu scénář byl dobrý nápad. Smradi se mi líbili, herecké výkony Trojana a zvláště Špalkové byly vynikající. Jediné k čemu mám výhrady je ten konec. Tak trochu mu dochází dech. A co vlastně měly znamenat ty detailní záběry tváří??? (14.04.2004)

Smradi pro mě byli až překvapivě nevýrazným filmem. Po těch oceněních jsem čekal mnohem lepší snímek. Na vině je zejména slabý scénář a příběh. Zápletka je sice pozoruhodná, ale sama o sobě nestačí. Chce to její větší rozvedení. Celý film se točí jen v pár dnech a vlastně jen kolem jednoho banálního konfliktu, který navíc zůstane nevyřešen. Přitom tohle téma nabízí opravdu velmi mnoho. Nelíbila se mi ani hudba, která mě spíše rušila. Podivné hrátky s kamerou mě vždy také vytrhly z už tak slabého příběhu. Například ta rotující kamera u stolu? Kameraman se chtěl předvést? Ivan Trojan je možná náš vůbec nejlepší herec, tohle byl ale jeho nejslabší film, ohodnocený Českým lvem. Neměl zkrátka moc co hrát. No a poslední věty na závěr jsem taky nepochopil, bylo to hloupé a úplně mimo. (08.01.2021)

Zdeněk Týc chtěl patrně natočit pohled do naší společnosti, plné rasistických nadávek, nespravedlnosti a životních útrap. A to se mu povedlo - na výbornou. Neuvěřitelně mu k tomu dopomhla dvojice hlavních představitelů - duo Špalková + Trojan je naprosto bezchybné (jak ve svých rolích, tak v hereckých výkonech), (někteří) dětští představitelé jsou většinu času také nadprůměrní. Film doplňuje příjemná hudba a ... tady pro mě výčet kladů končí. Celkově slušná kamera se mohla vyvarovat určitých výstřelků (resp. k použití "handky" jsem nepostřehl ten správný význam...), ale především - nemůžu si pomoci, ale tenhle film je v podstatě o ničem. Ukazuje sice na podstatu tvarované myšlenky, ale nedokáže ji správně podat a zaobalit skutečným příběhem. Mnoho načrtnutých charakterů a příběhů zůstává nedotaženo a třebaže jde pouze o ústřední pohled na zajímavou rodinu, příběh v podstatě končí ve stejné rovině jako začal. Tím pádem je jedno, jestli by byl o půl hodiny delší, nebo o 10 minut kratší (a že by je nebylo problém najít - především některé dlouhé záběry mi přijdou až příliš dlouhé a příliš zbytečné...). Celkově však příjemná, velmi dobře odehraná a mírně vtipná podívaná. A na svoji kritiku - dokáži si představit i přesně opačný úhel pohledu, kdy by se dalo říct, že Týc natočil nadprůměrný a vynikající film - tento názor však ve mně zůstává mírně potlačen na úkor tvůrců... (28.05.2004)

Filmařsky to samozřejmě hodně zestárlo (dlouhé detaily na obličeje - proboha!), ale tematicky a herecky jsou Smradi i po patnácti letech stále aktuální - bohužel. Petra Špalková a Ivan Trojan předvádějí jedny ze svých životních výkonů, dětští herci geniálně hláškují a hudbou vše doplňuje skupina Jablkoň. Takových filmů je v naší společnosti stále potřeba. (01.12.2017)

Smradi žel poněkud selhávají v tom nejpodstatnějším, totiž v režii, místy dosti schématické, nevýrazné a nevynalézavé. Spíše než zajímavý děj často sledujeme sled jednotlivých, dosti statických záběrů, z nichž si divák teprve zpětně rekonstruuje, co se vlastně stalo a proč. Poměrně koukatelná a experimentující Hoznauerova kamera tento handicap naštěstí poněkud vyvažuje, ovšem místy byla touha po experimentu zjevně silnější než bylo zdrávo. Záběry snímané přes hlavu některé z postav, z radikální podhledu nebo naopak nadhledu, nezaostřené pozadí nebo naopak zbytečně neostré popředí, to všechno je spíše samoúčelnou hříčkou než nosným výrazovým prostředkem. Velmi příjemná je hudba kapely Jablkoň, ovšem s tou zásadní vadou, že ji režisér doslova zneužívá k vytváření "tklivých" míst, často ve spojení s těmi mnohokrát a oprávněně kritizovanými pohledy do prázdna. Zmíněné nedostatky ovšem velmi podstatně vyvažuje jednak velmi obstojné herectví a to i v dětských, velmi suverénně a téměř bez jediného zaváhání podaných rolích, a dále nesmírně silná a hutná knižní předloha, přímo autorkou převedená do podoby scénáře, velmi plasticky a živě zprostředkovávající reálně prožité situace. Tereza Boučková evidentně nemínila celý problém nikterak zjednodušovat. Smradi jsou z tohoto hlediska v podstatě hraný dokument, velmi přesně a syrově pojmenovávající mnohé z toho, co adoptivní rodiče či pěstouni s romskými dětmi reálně prožívají. Češi jsou žel vskutku velmi nesnášenlivým a xenofobním společenstvím. Zároveň je ovšem velmi jasně řečeno, že latentní rasismus není ani zdaleka jediným problémem podobné adopce. Tím největším jsou děti sami, velmi temperamentní a nezvladatelné, někdy nezdravě důvěřivé a manipulovatelné, navíc velmi podstatně poznamenané obdobím, ztráveným v kojeneckém ústavu či dětském domově. Dobře vystižené jsou i selhávající a nespravedlivě sortýrující učitelky, které své svěřence v zásadě nezvládají a vedou s nimi podivnou zákopovou válku, obdobně nezvládající rodiče, kteří se v zásadě snaží prostě jen "přežít" a na nějakou výchovu už nemají sílu. Výborně je ostatně vystižen i klukovský svět, prost vší idealizovanosti, jimiž dětství mnoho dospělých tak rádo obaluje a krášlí... Velmi důležitý, byť ne zcela zvládnutý film! Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Matty, Lima, Tosim, Lynn, stration, zipexx ... Komentáře na přesdržku: honajz, salahadin, Wormboy,The Viper, Monoxid, kubal18, benqsiemens, WarholsC, don_mingo, Niggo (12.11.2011)