Muž na laně

[ČSFD projekce] Líbivě předložený příběh jednoho neobyčejného muže, který měl dost odvahy, aby se bez jištění prošel prázdnotou mezi mrakodrapy po tenkém laně. Zemeckisovo hledání těžiště a balancování na hraně mezi uměním a kýčem. Snaha o skloubení poetického vyprávění a fantaskních obrazů. Rozhodně musím vyzdvihnout dech beroucí efekty, kterým 3D na plátně dodává neskutečný rozměr. Divák je naprosto vtažen do skličující atmosféry, kdy spolu s hlavním hrdinou nejednou hledí do bezedné hlubiny. To je ovšem vše. Nedokáži si představit, jak bude film vypadat na obyčejné obrazovce bez perspektiv, kterými je divák ohromen v kině. Na povrch nejspíše vypluje vcelku nezajímavý a vpravdě nudný scénář - torzo celkového díla. Navíc Pepík Levittů mne tam neskutečně sral. Na závěr se ještě malinko pousmějete nad jasným odkazem na Světové obchodní centrum, které "v srdcích Američanů zůstanou na věky" - nebo alespoň takto nějak to mělo být pochopeno. Smířlivých a malinko nadprůměrných 60% (07.10.2015)

Človek by nepovedal, že hlavným ťahákom takéhoto typu filmu bude práve príprava na športový výkon v štýle heist movies, ale myslím, že práve táto cesta bola tou pravou cestou k úspechu. Nie síce finančného, ale iba málokto, kto si tento film vybral, zostal sklamaný. Chápem, že v 3D to mohol byť zážitok doslova nestráviteľný a keďže som mal trochu problém finále sledovať aj na priemerne veľkej telke, tak si viem predstaviť, že v kine s okuliarmi by som musel zatvárať oči. Občas síce niečo neladí tak ako by malo, skôr ide ale len o niektoré poslabšie dialógy, inak ide o slušnú adrenalínovú zábavu a vzdanie holdu jednému umelcovi, športovcovi a zrejme aj veľkému človeku. (17.07.2020)

Velký zážitek a velké emoce ze skvělého filmu. Potenciál 3D je zde využit zcela mistrně (film s takovým námětem si o to vyloženě říká, natočen byl ovšem ve 2D a do formátu 3D ho převedli až odborníci ze společnosti Legend3D) - dokonalejší iluzi prostoru jsem zatím v IMAXu nezažil, všechny scény s překonáváním lana mezi oběma věžemi jsou prostě něco neuvěřitelného, zmítá mnou závrať z výšky 110 pater ještě teď, když si na to vzpomenu (více než 300 trikových záběrů pro tento film vzniklo v pražském postprodukčním studiu UPP, jako např. scéna přechodu po laně mezi věžemi katedrály Notre Dame; na filmu pracovalo kolem 90 grafiků déle než půl roku). Skvělý dojem umocňuje perfektní hudba, skvělá kamera (která ráda využívá dlouhé, švenkující záběry, namísto krátkých a rychlých střihů; průměrný film má obvykle 2000 i více jednotlivých záběrů, v tomto snímku je jich ale jenom 826) a výborné obsazení (excelentní Joseph Gordon-Levitt se učil chodit po provaze přímo od samotného Philippa Petita, který mu svoje zkušenosti předával během intenzivního soukromého kurzu po dobu 8 dnů, od 9 od rána do 5 do odpoledne; role Petita od Gordona-Lewitta navíc vyžadovala zvládnutí dialogů ve francouzštině a velké množství anglických dialogů musel přednést s Petitovým silným pařížským přízvukem - Gordon-Levitt kvůli tomu spolupracoval s učiteli francouzštiny a učiteli výslovnosti a k dipozici měl rovněž své frankofonní herecké kolegy, kteří mu pomáhali; ostatní herci jsou rovněž skvělí - speciální zmínku zaslouží velmi dobrá Charlotte Le Bon - pro mě moc příjemný herecký objev; snad jen škoda, že postava, kterou ztvárnil Ben Kingsley, neměla více prostoru). Navzdory předem známému konci je to film neobyčejně napínavý, vzrušující a vyloženě dechberoucí - seděl jsem před plátnem v němém úžasu s otevřenou pusou a pociťoval nejhlubší respekt k tomu, co ten chlapík předvedl. Samotný závěr potom vyloženě vhání slzy do očí. The Walk je působivým filmovým holdem Paříži a New Yorku 70. let a dvěma věžím WTC ("Obě věže ve filmu zcela jednoznačně fungují jako další z postav", pronesl Zemeckis), který za sebe doporučuji všemi deseti. P. S. Shodou okolností se mi před časem dostal do ruky výborný román Co svět světem stojí (autor Colum McCann), který se podobně jako Zemeckisův film také věnuje onomu husarskému kousku (pro nějž se vžilo označení "umělecký zločin století") Philippa Petita z r. 1974, jen z trochu jiného pohledu - pokud vás toto téma chytlo, knihu mohu též vřele doporučit. Existuje rovněž Oscarem ověnčený dokumentární film z r. 2008. (29.09.2015)

Jsem odzbrojen. Neskutečná řežba. Po pravdě moc jsem od toho nečekal a nebejt CSFD projekce, tak bych na to asi nevlezl a ejhle on se z toho vyklubal jeden z pocitově nejlepších kino zážitků jakej jsem v tomhle roce dostal. Chvilku to sice trvá než se to rozjede, ale ani ta úvodní polovina mě nenudila. Vtáhla mě do příběhu hlavně tím milým příjemným a až nakažlivě pozitivním pojetím, kdy sen hlavního hrdiny který si mě okamžitě získal se stal i mým snem. Dal bych 4*, ale za tu finální dvacetiminutovku kdy jsem se nejednou orosil potem a zmohl se jenom na čumění z otevřenou hubou tomu musím prostě napálit plnej kotel. Ano jistě může tu zaznít argument, že celej ten film je jenom taková líbivá 3D atrakce a bůh i ďábel vědí, že já nejsem zrovna příznivcem této technologie, ale tohle je jeden z těch filmů kde to fakt vynikne a není to jenom o tom. ten film má velký srdíčko, aby dojal i cynika mýho kalibru jehož první myšlenka po skončení byla : no jo teď už tenhle výkon nikdo nezopakuje, když Usáma a spol WTC zrušili, ale už dost slov. Sejmulo mě to. Mocně.95% (07.10.2015)

Učebnicový příklad, kterak vytvořit z komára velblouda. V tomto případě ale opravdu opravdového velblouda. Co si budeme povídat, chození po laně jistě má cosi do sebe a zaslouží si obdiv. Nicméně založit na tom celovečerní dvouhodinový film?! Zemeckis ukázal, že to rozhodně jde. Není náhodou, že sídlí mezi mými oblíbenci. The Walk je velice citlivě a především nesmírně hravě pojaté drama o cestě za svým snem. Snad ještě nikdy mi francouzština nezněla tak příjemně. Celé je to taktéž velice příjemně obsazené. Forma vyprávění je velice dobrá a opomenout nemohu ani luxusní hudbu mistra Silvestriho. Moc toho vytknout nezvládnu. Snad jen bych si troufl nezapomenout na to, že je to stále "jen" o chození po laně. (22.12.2015)