Bez kalhot XXL

Ze sociálního dramatu už je jen výrazně stylizovaná atrakce, která ač má uprostřed pár hluchých míst, poměrně dobře baví zajetými charaktery a mnoha zábavnými momenty. Vizuálně už to není tak zajímavé a vychytané jako jednička - Steven Soderbergh se za kamerou a ve střižně asi tolik nesnaží, když není sám sobě režisérem - nicméně jako popcornovska je to zkrátka a jednoduše OK. Palec nahoru za to, že si tvůrci dali práci s lepším vykreslením vedlejších postav, které je chvílemi výrazně hlubší než v běžné spotřební komedii. (09.02.2023)

Tohle je jeden z nejnudnějších filmů, který jsem za poslední dobu měla možnost vidět. Nudný děj a stopáž skoro 120 minut je docela vražda. Ani Tatum to nezachránil a to patří mezi moje oblíbence. Pořád jsem čekala, že se ve filmu něco začne dít .. a za celou dobu se nedělo vůbec nic. Jedničku jsem neviděla, ale po shlédnutí dvojky si nemyslím, že bych se na první díl někdy podívala. 20%. (12.02.2016)

Magic Mike XXL je veľmi príjemný, zábavný a feministický film. Najkrajšie na ňom je to, že je pre ženy. Nie pre to, že by bol romantický, či naivný a so šťastným koncom. A nie pre to, že sa v ňom vlnia krásne mužské telá, aj keď to pomáha. Ale pre to, že všetko, čo sa vo filme deje, má za cieľ vyčariť úsmev na tvárach žien. Aby sa cítili cenené a hodné obdivu. Pre Kings of Tampa je ich posledná jazda a ni nie tak rozlúčkou s pódiom, ako skôr možnosťou ukázať čo v nich je a vydať sa na svoju vlastnú cestu. Bolo fajn spoznať jednotlivé postavy trochu bližšie. A je vidieť, že chlapci od minula trénovali. V kine boli takmer samé ženy, chlapa som tam tuším ani nevidela. A atmosféra pri pozeraní bola veľmi zaujímavá, taká solidárna, potešená. Lebo nešlo o to ukojiť chúťky nadržaných chlapov na nejaké to prso. Išlo o to, aby sme sa cítili fajn. A to sa podarilo. Ženy by mali vidieť tento film. Pre potešenie. Muži by mali vidieť tento film. Pre poučenie. (23.07.2015)

Tento film je pro mě jako pro mnoho jiných žen "romantická komedie" - přesto, že víte, že je to totální s*ačka - kouknete se na to :) Já na romantické filmy nejsem. Tenhle film jsem si pustila, jelikož jsem viděla první díl - příjemně jsem se bavila a od dvojky jsem nečekal opět nic náročného a extra úžasného a chtěla jsem se jen příjemně "pokochat" :) A to jsem se kochala velice úspěšně :) Je tam skvělé obsazení - ať už z původní sestavy, ale příjemně mě překvapila Jada Pinkett Smith a Andie MacDowell, která se své postavy rozhodně nebála :) Závěr filmu se mi líbil nejvíc, jelikož se to tak skvěle uzavřelo a poslední píseň je jedna z mých oblíbených a je to skvěle zakomponované do "vítězství". Snímek má plno dobrých hlášek, hlavně úžasnou hudbu (na soundtracku je ale úplně něco jiného) a hlavně vynikající choreografii :) Jo a vím, jaký s tím byl u nás (nejen u nás v ČR) udělaný poprask ohledně premiéry a speciálně vytvořených večerů pro dámy - a vůbec se tomu nedivím - to musela být bomba tohle vidět v kině :) :) (05.03.2016)

Tredžik Majk XXL aneb Druhá travestišou Čuníka Tatůma je, fundovaně vyjádřeno odbornou filmově teoretickou terminologií, „retardovaná ultrapičovina“, kterou lze směle označit za nejkolosálnější buzerantskou trapárnu dekády. Než mě zase nějaká nedbale oholená „krasavice“ označí za homofoba, rád bych podotknul, že jsem si naprosto vědom primárního předurčení tohoto veledíla jako kulisy pro sebeprstění pronikavě inteligentních, obézních a upocených čtenářek Padesátí odstínů neohrabaného ukájení zanedbávaných štěrbin, odhodlaných průzkumníků mužských rekt a předčasně potracených, dosud nemenstruujících hrdých dcer hajzlbáb a operátorů hovnocuců, jejichž jediným smyslem života je pištět na koncertech chlapeckých homokvartet. Na druhou stranu si však myslím, že i sebedebilnější gájprájd lze natočit alespoň kapku smysluplně a s trochou grácie, a ne tak, že partička vysolárkovaných, metrohomokládních princezen včele se špatně vyrýsovaným šimpanzem Čuníkem a certifikovaným řiťopichem žužu Bůmrem jede dvě hodiny autobuzem na výleteček a plácá přitom buzprecedentní pičoviny natolik sofistikované, že o jejich sepsání snad museli požádat nějakého sexuálně dezorientovaného chovance (-kyni) Střediska pro léčbu mozkových dysfunkcí se sídlem v kalifornském Sakradementu. Závěrem hošššy předvedou za doprovodu nemilomrdně krutohustých bítů negerských přednašečů sestavu neurotických kopulačních homopohybů, nechají si od pár nadržených intelektuálek očichat v kožených kalhotech brutálně zapařené rozkroky, pročež na ně zamrkají zpoza tangové šňůrky lascivně vykukujícím kakaovým okem. Upřímně nepochybuji, že při tom vzrušením zacukalo v nejednom konečníku a mnohá otylá ruka našla mezi zapařenými faldami daleko snáze díru v notně uleželém sýru, avšak to, co tomu předcházelo, je natolik buzelstnou ukázkou čiré scenáristické debility, až to musím prohlásit za nejhrůznější zážitek za posledních deset let. Samozřejmě hned po Birdmanovi. (29.08.2015)