Tulipánová horečka

Film má dobrou zápletku, takže mě udržel na pozoru po celou dobu stopáže, což se u podobně laděných milostných dramat nestává tak často. Mám dojem, že chlap v určitým věku by měl dát do dveří dělo a když se u něj objeví ženská, vystřelit, protože jinak ho nečeká nic dobrýho. Když o tom přemýšlím, tak on tady z tria Cornelio, Sophie a ta kuchařka nebyl ve finále nikdo nějak zlý a to chování mně v kontextu s dějem dávalo smysl i když je to teda masakr. Je mně trošku líto Alicie, která má herecky na víc než jen na milostný dramata, kde se její talent nemůže projevit tak jako v švedských originálech, kde začínala, ale kariéru má holka před sebou a věřím, že zajímavý scénáře jí agent bude házet na stůl každý týden, protože ona je fakt jedinečná. Ovšem i Alicia tady nestačí na Christopha jeho pojetí postavy je neskutečný, Cornelius nemá v příběhu úplně největší prostor, přesto je zahrán tak, že je daleko nejvýraznější a je to zásluhou Christophera, protože jeho charisma a herecký talent patří v současnoti do absolutní světový špičky. Scény u stolu jídla nebo jak se kouká na obraz patři mezi top zahrané vyjádření pocitů postavy. (31.03.2018)

Zpočátku to na mě působilo jako velká vykrádačka skvělé Královské aféry, se kterou měla před 5 lety co dočinění i česká produkce. Zde se ale Alicia Vikander oddala již ryze americké kontrole nad další důležitou etapou evropského novověku a ve finále jsme stanuli tváří v tvář další příjemné historické romanci. Asi už nebudu mít nikdy zapotřebí si film zopakovat, na první zhlédnutí ale až nečekaná spokojenost. (28.11.2017)

Ač nerada, tak musím přizvukovat té nespokojené části diváků. Tulipánová horečka skutečně mohla být dalším příběhem na způsob Dívky s perlou. Nicméně neexistující souhra mezi Vikander a Waltzem činí celý zážitek poměrně nevěrohodným až nesnesitelným. Ty tam jsou časy Královské aféry. Nebo to byl jen malý omyl a Alicia tento přešlap ustojí a dostojí nadějí do ní vkládaných v posledních pěti letech jako do nové ideální herečky kostýmních dramat? Uvidíme. (29.09.2017)

Skoro dvouhodinová kamerová hostina na Alicii Vikander, která místy až fetišisticky snímá její postavu po milimetru detailně. To je to jediné skutečně "intenzivní", co tahle rádoby jiskřivá, horkou jehlou spíchlá romance může nabídnout. Kdo čekal šťavnaté emocionální melodrama bude zklamán. Kromě obstojně hrající hlavní hrdinky tu totiž není nic, proč by si fanoušek žánru, potažmo hutných příběhu dob viktoriánských, příšel na své. Celé je to vyprávěné v jedné jediné exteriérové kulise potemnělého, špinavého přístavu a ve třech-čtyřech interiérech. Tedy film za pár šupů kde asi tvůrci sázeli na to, že se bude konat strhující zápletka hlavní trojky, která je až na pár momentů unylá a o ničem. DeHaan navíc castingově zdárně mimo. Zřejmě žádná větší celebrita na tenhle projekt neprojekt nekývla. Po zhlédnutí se nelze divit. Fiasko. (19.11.2017)

Nejsem citlivka a erotické scény mi nedělají problém s červenáním, když už na ně přijde. Bohužel tady jich na nás hned v úvodu film vrhne tolik, že má divák pocit, že sleduje nějaký soft erotický film odehrávajícíc se v sedmnáctém století v Amsterdamu. Což o to. Město bylo ztvárněno dokonale, opravdu jsem si coby milovník historických věcí pošušňával (tady trochu nechápu některé, kterým to připadalo ,,málo výpravné''). Podobně se mi samozřejmě pěkně koukalo na Alici Vikander, jakousi mladší verzi naší Ivy Bittové :-). Fakt jsou si podobné, jen Vikanderová asi hůře zpívá ! Jenže toho milování tam zkrátka na úvod bylo moc, jelikož děj se prakticky neměl šanci pořádně rozběhnout. Nešlo ani tak o explicitu jako četnost. Naštěstí po pomalém rozjezdu film konečně začne mít jakous takous zápletku, která se ke konci velmi pěkně rozjíždí a to skoro až do neuvěřitelných souvislostí. Závěr byl v tomto ohledu překvapující a to mile, protoža ta doba byla krutá a jakákoliv troufalost či podovod se nemilosrdně trestal. Koneckonců, o prachy jde vždy až na prvním místě. Waltz si u mně konečně napravil reputaci po té šílenosti s Tarzanem ve které jsem jej naposledy viděl a jeho role velmože obchodujícího s kořením a zlomeného výčitkami mu skvěle sedla. On je prostě noblesní sám o sobě a proto mi k němu sedl i ten konec filmu. Z čeho jsem byl opravdu paf byl ten Amsterdam. Tvůrci si dokonale vyhráli s životem na ulicíh a fakt to nevypadalo jako v jiných filmech, kde v nějaké staré ulici starého evropského města nahází filmaři na zem slámu, stlučou pár stánků z prken na něž navěší plátno, na pult dají rajčata a za něj postaví vyjevený komparz v dobových hadrech s trochu ušmudlanou tváří s tím ať něco jako rovnají a nezevlují do kamery nebo na hlavní herckou hvězdu, prostě jako že renesance... Tady jste tam opravdu byli a když film skončil, vrátil jsem si to a koukal se jen na ty lidi na ulicích. Rybáře, obchodníky, boháče, lehké děvy, úředníky, námořníky... Super! Samozřejmě každý z nás zná Holandsko jako zemi tulipánů. Vždycky jsem si myslel, že se jim tam daří díky klimatu a třeba i že je tam šlechtil nějaký borec na všechny ty cibule... Jak tam ale blbli kvůli této květině jsem se dozvěděl až z tohoto filmu a fakt jsem zíral. Už jen pro to stojí za to film vidět. Proti Dívce s perlou ale přeci jen filmu něco chybělo. A to něco byly nějaké větší emoce. A prostoru na ně tam byla opravdu hromada! Nebude to tedy za 4 cibulky, ale za tři mušle v sudu s muškátovými oříšky... * * * (02.09.2018)