Hardcore Henry

V 90. rokoch som s nadšením hrával pc hru Wolfstein (Vlčí kameň). V nej som vylikvidoval v utajenej pevnosti Tretej ríše tisíce nacistických hajzlov. Dnes sú hajzlov státisíce. Zďaleka neobdivujú len Hitlera. V zásade sa koria každému zámožnému a zároveň bez-škrupulóznemu hajzlovi, či je ním politik, mafián, aristokrat alebo podnikateľ. Takým je aj blonďatý zmrd, ktorý chce s armádou vytvorených bezodne poslušných a zároveň mechanicky upravených vojakov ovládnuť svet. Existuje však jeden, čo sa s pomocou kadejakých hipíkov, huličov, na sexe závislých feťákov, utajených bezdomovcov, lesných tarzanov, vojenských fanatikov a vedca-vozíčkára vzoprie naordinovanému údelu. Vytrie hajzlovi zrak a vytrhne zločineckú hlavu z pántov. Upgradovaný Wolfstein presne do pomerov druhej dekády 21. storočia. Diváci už navykli na stroboskopiské filmové šialenosti, ktoré boli v 60. a 70. rokoch záležitosťou okrajových filmových experimentov. Dnes, 40-50 rokov po, ide už pomaly o bežnú súčasť akčného filmového mainstreamu. Pokiaľ je ale tak invenčne nakrútená ako hardcoreový Henry, ktorého tvár rovnako, ako tvár hrdinu hry Wolfstein po celú dobu neuvidíme, tak nie je čo riešiť s vysokým hodnotením. Užil som si akčný film tak dobre, ako už dávno nie. (16.04.2021)

Ultimátna pánska jazda s množstvom vychytaných detailov. Násilná, krvavá, vtipná, zbesilá, vizuálne guletrhajúca. Dôležitá žánrová udalosť (konečne sa TO niekomu podarilo!) a verím, že niektorý z pokračovateľov navlečie jej koncept aj na hutnejší príbeh s dych berúcou pointou. Potom budem chrochtať blahom. (27.04.2016)

Zdá se, že Žhavé výstřely II ztratily svůj punc nejkrvavějšího filmu všech dob. Dle tohoto videa 232 zářezů. Jenže co mě jakž takž dokázalo pobavit ve stopáži klipů jako Insane Office Escape a Bad Motherfurcker, je při celovečerní stopáži vražedné pro mé mozkové buňky. To není nadřazené ohrnutí nosu nad pokleslým (filmovým a herním) žánrem jako takovým, i já si ještě sem tam nějakou tu FPS zahraju. Jenže krev a x způsobů jak vyřídit boty nebo protihráče není ten důvod, proč tomu tu a tam věnuju čas. Příběh, byť zde není úplně bez nápadu, je jen taková berlička, jak odůvodnit všechno to maso kolem. A i když tvůrci sami berou celé dílo s obří nadsázkou a až do konce nechybí inspirace ke stále novým a novým variacím na zastřel/umlať/ubodej/vyhoď do vzduchu/shoď na zem, já chci od filmu trochu víc. A ten důvod, o kterém jsem se zmínil? No, třeba atmosféra, kterou měla FPS scéna v Doomovi a tohle ne, i když provedením je to o notný kus dále. Díky tomu provedení na druhou stranu věnovaného času nelituji, tak jako jsem jej nelitoval třeba u Avatara, kterému jsem po dlouhém váhání nakonec udělil stejné hodnocení. Navzdory všem výtkám totiž je to seznámení s technologickými možnostmi současného filmu někdy až dechberoucí, tím spíš, že zde bylo pořízeno za pakatel, pročež si tvůrci minimálně uznání talentu zaslouží. (23.09.2016)

Díky. Tohle muselo vzniknout, aby bylo vidět, kam first person filmy/hry směřují a jestli je pro diváka v kině únosné 90 minut sledovat svět i ve zjednodušené (prostřihy, není to 24, takže čas není úplně "správný"). Díky slabšímu scénáři, až nesmyslně mystickému padouchovi a celkově příběhu, který slouží jen "aby byl", je však z formy pohledu z první osoby vytaženo prakticky maximum. Navíc Hardcore Henry obsahuje obrovskou hromadu nadsázky, až autoři viditelně věděli, že se nesmí brát moc vážně. V tom exceluje Sharlto Copley a jeho desítka postav. Za mě škoda toho buranství (někdo by řekl chlapství), kde se strká sex a urážky a laciné narážky na místa, kde by mohl dialog dávat smysl, ale to se překousne. PS: menší zadostiučinění pro Bartkowiaka, který v Doomu svou FPS vizi využil opravdu dobře a kombinací s normálním stylem kamery působil v tomhle ohledu film přístupně (že vynechali to pravé Doom peklo je věc jiná). (09.07.2016)

Neříkejte lidem, že mají „teplou“ bundu…zvlášť ne těm, co drží plamenomet…Ale popořádku. Už úvodní „labužnické“ titulky mě patřičně navnadily. A pobavily, ostatně jako celý film. V něm se prakticky pořád něco děje, chvilek oddechu tu vskutku moc není, a zběsilé tempo Hardcore Henryho žene neustále vpřed. To ovšem neznamená, že by se měl divák ztrácet v tom, co se děje. Tedy, jak kdo, já problém neměl, avšak uplakánkům žehrajícím na „třesoucí se“ kameru či „chaotický“ střih můžu jenom doporučit nějaké komorní drama, to třeba budou stíhat...Jinak ale tahle krvavá a brutální jízda plní přání fandům stříleček prakticky na počkání (i když, pokud vám tenhle herní žánr nic neříká, možná se filmu radši vyhněte). A jako bonus zde nechybí spousta trefných detailů („Darth Vader“, „Sedm statečných“, „rohožka“, Sinatra apod.) a humor sám o sobě (např. Jimmyho výstupy). Jistě, filmu se dá lehce vytknout jednoduchost příběhu či hlavní záporák, ale to je asi tak vše (alespoň ode mě), a proto hodnotím silnými 4*. „Henry! Naslouchej svému srdci!“ (26.08.2016)