Spotlight

S přibývajícími hodinami od zhlédnutí se mi to jeví čím dál lepší, protože ač to téma svádělo k bulvární kontroverzi, či nestrannému podchycení z obou stran, zvolený formát investigativní novinářské procedury nakonec sedl úplně nejlíp. Samozřejmě, dá se tomu vyčítat odtažitost i právě onen absentující pohled druhé strany, ale umanutí reportéři, fungující i v minimalisticky načrtnutých osobních rovinách, jsou natolik fascinující, že se tomu jen těžko dá vyčítat něco navíc. Jedinou vadu vlastně spatřuji v tom „wannabe Fincher stylu“, kdy se jde po přesných kamerových osách a ten cílený chlad je chvílemi až moc upjatý, nikoliv vnitřně živelný. Každopádně lepší poklonu si investigativní novináři nemohli přát, mravenčí práce, ověřování faktů a chuť nejít po prvoplánových titulcích, je vlastně obdivuhodná. Škoda, že u nás už to tak moc nefunguje. (16.02.2016)

Do puntíku presne taký film, ako som čakal. Skvelo napísané, že sa divák napriek množstvu mien a postáv nestratí, dávkovaním informácií precízne vygradované, a hercami vychutnané, akoby hrali v najdôležitejšej divadelnej hre svojej kariéry. O to väčšia škoda, že ich postavy plnia iba role síce svojráznych investigatívnych žurnalistov, ale žiaden z nich nemá s vyšetrovaným subjektom priamejšiu väzbu. Ale pravda, s ňou by sa film dostával do vykonštruovaných thrillerových pák, o ktoré Spotlightu nejde. Spotlight je verný skutočným udalostiam, je poctivou a odvážnou poctou reálnym novinárskym hrdinom, a hlavne sa vyjadruje k sakra závažnej téme. Že v nej politicky nič nezmení a za pár rokov po ňom něstekne pes, je iný príbeh. (15.04.2016)

Ne nadarmo se kinematografii říká továrna na sny. Čekáme od ní podívanou, akci, vzrušení, napětí a výlet tam, kam se běžný smrtelník nikdy nedostane nebo se ani nechce dostat. Spotlight jde proti všem těmto trendům a nabízí až nečekaně civilní herectví, vyšetřování zbavené všech obvyklých thrillerových klišé a ukazuje práci novinářů tak, jak nejspíš i probíhá. Tedy jako zdlouhavé sbírání faktů, přemlouvání k rozhovorům, zkrátka rutinní činnost. V podstatě jakékoli povolání, které zbavíte filmového pozlátka, vypadá najednou hrozně všedně. Kriminalisté neběhají po střechách domů a nezneškodňují padouchy, špioni nelikvidují protivníky po tuctech. Spotlight tvoří tu výrazně menšinovou tvář americké kinematografie, kterou studia obvykle vysílají na festivalové přehlídky. A v případě Spotlightu ty festivalové vavříny jsou zasloužené. Říkám si sice, jak by asi dopadla divácká podpora v případě, že by nešlo o tak skandální případ, ale nešť. Novináři nestojí proti mašinérii mocné korporace nebo zkorumpovaného politika, kteří by proti nim vysílali vražedná komanda, ale i tak jsou tam cítit silné emoce. Spotlight nabízí přehlídku velkých hereckých es, ale hvězdy tentokrát potlačily své ego a nepředvádí samy sebe, nýbrž své postavy. Za mě dávám palec nahoru, jen tu pátou hvězdičku se mi nechce dávat, protože, ač to zní svatokrádežně, Spotlight setřel filmové pozlátko natolik, že je místy ve svém zachycení reality až nudný. Celkový dojem: 80 %, (07.05.2016)

Na Spotlight je zajímavé, že čistě snímáním a osvětlením ho lidé zaplňují tak komplexně, že se do tohohle filmového světa prostě fyzicky nevejde bůh - aniž by to bylo řečeno, je absolutně nemožné, aby v tom světě existoval, není, kde by se schovával. Jinak mě mrzí, že McCarthy nebyl důslednější - například vždycky, když v tom filmu začne hrát hudba, jsem měl pocit výrazného vytržení z jinak minimalistického stylu. (12.04.2016)

„Víte, církev chce, abychom uvěřili, že jde jen o pár shnilých jablek. Ale ten problém je mnohem větší.“ O tom, jak je téma filmu důležité, asi netřeba polemizovat. Co se týče četnosti produkce takovýchto snímků, člověku se chce říct „jen houšť a přitvrdit“. Což je právě jeden ze 2 menších problému Spotlight. Spoléhá se (leckdo by asi dodal, že oprávněně) na sílu tématu, a tím končí. Snad jsem moc náročný, ale přece jen bych ocenil lepší práci s emocemi (přitlačit na pilu). Ne že by se mnou film citově nepohnul, ovšem čekal bych, že mě vtáhne (a vyprovokuje) přece jen o něco víc. Druhý problém je už spíše malý detail a týká se trochu naivní otevřenosti některých zainteresovaných (např. pánbíčkář, který se ve dveřích svého domu bez větších vytáček dozná úplně cizí ženské od novin…ehm?!). Což je zbytečná kaňka, protože film se jinak jeví velmi realisticky, myslím tím co do popisu novinářské práce a získávání nových důkazů. Proto dávám „pouze“ silné 4*, jinak jsem byl velmi spokojený. „Žádní demonstranti.“ - „Jo. Asi jsou ještě v kostele.“ (13.07.2016)