Proti přírodě

Je s podivem, že tento film už nenatočil někdo dříve. Možná lépe, možná profesionálněji, ale to by zase mohlo zastřít spontánnost, kterou se tento film rozhodně vyznačuje. A co je tady proti přírodě? V podstatě nic, i když hlavní (a jediný) hrdina je poněkud introvertní, ale u Skandinávců je to spíš pravidlo než výjimka. A kdo je hlavní hrdina? Maloměšťák! Zakotvený v práci a v rodině, si hledá svůj ventil, kterým by mohl občas upustit přetlak páry, který se v něm za týden zaběhnutého života naakumuluje. Jeho sny, vize, vzpomínky, a především neúprosné monology (jak změní to, co změnit nechce!), z něj dělají tuctového konzumenta. Ale v něčem má nad ním: chození o víkendech po kopcích je přece jen sympatičtější než opíjet svůj vnitřní hlas televizí, grilováním nebo chlastem. (26.04.2016)

Hodně dobrá ukázka toho, jak s naprostým minimem peněz, herců a všechno dokážete natočit zajímavý film se slušným přesahem. Hlavní postava je sice docela podivín a některé scény jakoby trošku kazí výsledný dojem, ale jako sonda do mysli unaveného třicátníka, který prostě jenom zmizí do přírody a v hlavě si nechává přehrát všechny jeho momentální dilemata, určitě dostatečně atraktivní a nenudící. Zároveň bych chtěl ocenit Oleho Giaevera, jelikož si Proti přírode napsal, zrežíroval i zahrál a to je opravdu úctyhodný kousek. Krátká a rychlá jednohubka s přesahem. (13.03.2016)

Proti přírodě hlavně je, aby celej film pobíhal po plátně zmatenej týpek, co si věčně věků někde nechává kalhoty a oteploucha, takže dámy a vcelku zanedbatelná část pánů ten pohled zajisté ocení, ovšem když se chce v chatě pomilovat s náhodně se vyskytnuvší dívkou, nesundá jí ani podprsenku, takže my ostatní diváci si na svý nepřijdeme. Ale tak jako jeho škoda, mohl za to dostat hvězdičku navíc. Jinak při analýze jeho myšlenek člověk ocení staré přísloví, mlčeti zlato. Hlavní hrdina chce utéct od manželky, dítěte, práce, aby si mohl někde jinde najít práci, manželku a založit rodinu.. Tomu říkám fantazie. (06.06.2016)

Zdá se, že hrdinové filmů Oleho Giaevera to mají jasně nalinkováno: objeví- li se problém, pojďme (v tomto případě utíkejme) jej zkusit vyřešit do přírody. Zatímco předchozí Hora byla nesnesitelným artem plným náznakových dialogů, dlouhých vzájemných pohledů a trucovitých "odchodů" do samoty, zde je počet postav zredukován ze dvou na jednu, dialogy nahradil vnitřní monolog a posedávání za kameny močení do horské bystřiny či masturbace za stromem. Je to tedy o něco akčnější, ale pořád ne dost zajímavé na to, abych projekci nepovažoval za ztrátu času. (29.01.2016)

Příjemná a přesná sonda do hlubin fantazie, fóbií a tužeb muže středního věku, kterou po "Forever Young" vrcholu odstřelí rozbředlá a stále sebelítostivější druhá polovina s několika fantaskními scénami, které bych ze své hlavy vyháněl nejspíš lopatou. Právě brutální upřímnost, daná kombinací vnitřního monologu a prolínání reality a subjektivní perspektivy, nakonec nezafunguje ve prospěch filmu. I tak si cením nápaditost a šanci ženám ukázat, co se mi děje pod čepicí. (19.02.2015)