Kvočna

Jako komedie Kvočna neoslní, ale má zajímavou výpovědní hodnotu o době jejího vzniku. Je totiž prostá pokrytectví a zkreslování ohledně vztahů a obecně morálky v předválečném Československu. Resp. tvůrci poukazují na fakt, že nastala doba emancipace, že se mění zaběhlé pořádky. Povzdechnutí Kvočny v samotném závěru, provázené obavami, není moralistické....my už dnes víme, že bylo na místě. Takže v kontextu doby, jde o zajímavý film, ale jinak moc kvalit nemá a místy je vysloveně blbonudný. (14.05.2023)

Hugo Haas měl hned dvakrát šťastnou ruku. Poprvé když si jako svou režijní prvotinu vybral úspěšnou hru Edmonda Konráda inscenovanou v Národním divadle a podruhé když se rozhodl nabídnout hlavní roli Růženě Naskové, která v této roli excelovala na jevišti. Nasková měla jedinou filmovou zkušenost z roku 1915, Haas jí nabídl ojedinělou příležitost a film dostal skvostnou komediální i charakterní herečku. Kvočna je vtipnou lehce ironickou reflexí doby, která se "mravně" změnila, s vybroušenými dialogy a skvostným obsazením. Snad jen národní nota, poplatná době svého vzniku, se do této jinak výtečné komedie příliš nehodí. (15.01.2004)

Legrační to moc není, takže jako komedie nic moc, ale jinak jen samá pozitiva. Úchvatná a vždy důstojná Růžena Nasková v jednom filmu s živelnou Antonií Nedošínskou, Adina Mandlová jako Svatá, ale hlavně na svou dobu překvapivě otevřené a úlevně nemoralizující zobrazení témat jako je nevěra, předmanželský sex či rozvod. (26.07.2023)

Na svou dobu velmi odvážný a průkopnický film, kde hlavní hrdinka si troufale umíní, že má právo dělat totéž, co chlap - tedy ozkoušet si svého budoucího chotě a ten, který ji bude vyhovovat, toho si vezme. (Dnes by možná bylo lepší vrátit se do těch morálkou poznamenaných časů!) Ovšem pak, když ji mladík v nějaké lesní stodole ošustí, s brekotem uteče k babičce - ochránkyni rodinného krbu, chcete-li kvočně. Jo, holt panenství bolí (jak se už o tom přesvědčila i Liduška Baarová ve filmu, kde je "panenství" v samotném názvu). A věřte mi nebo ne, ale tu mrštnou poběhlici nehraje Áda Mandlů, ale její stejně zdatná kolegyně Truda Grosslichtová. Jinak ten Haas si zde mohl i zahrát, úroveň filmu by se jistě zvýšila. (27.02.2014)

Romantická komedie plná přeletů, záletů i příletů - úplně jako od Woodyho Allena! Všechny postavy se tu jako nějaký model sluneční soustavy otáčejí kolem Růženy Naskové a je radost se na to otáčení dívat. Precizně napsáno a zahráno, ještě precizněji zrežírováno. Hudba Pavla Haase, kterého v roce 1944 bohužel zavraždili v Osvětimi, je přímo skvostná a milostná scéna na seně (a ranní probuzení rozkošně rozcuchané Trudy Grosslichtové) je i díky ní opravdu krásná. Moje milovaná Zita Kabátová se tu sice jen mihne (a stačí krásou strčit všechny herečky do kapsy), ovšem i to je v pořádku - dnes by se takové roli řeklo cameo a bylo by hotovo. (13.01.2019)