Čarodějnice

Asi nikoho nemůže překvapit, že hororový expert jako já si zvolí pro komentář k Čarodějnici naprosto příznačné datum - Valpuržinu noc. Noc, během které sledování hororů dostává opravdu magický rozměr a každý zhlédnutý horor je během této doby divákem vnímán mnohem intenzivněji. Zřejmě nebudu příliš daleko od pravdy, když prohlásím, že Čarodějnice je jedním z nejlepších hororů, který kdy byl natočen. Eggersovi se v jeho celovečerním debutu povedl opravdu husarský kousek, jelikož se mu prostřednictvím Čarodějnice podařilo proniknout až k samotné hororové esenci. Všudypřítomný znepokojivý děs vycházející z Čarodějnice se jako had škrtič ovine kolem mysli diváka a svou smyčku bude pozvolna utahovat tak dlouho, než ho nakonec v závěru dočista rozdrtí. Většina popkornových diváků bude pravděpodobně zklamána absencí hororových berliček v podobě záplavy lekaček, hektolitrů krve a kdo ví čeho ještě. Ještě více jich však Čarodějnici nepobere po obsahové stránce. Čarodějnice obsahuje jednak náboženskou tematiku, ale v první řadě pak i spiritualitu v její ryzí formě. Scéna, kdy se Caleb odebírá na věčnost, je opravdu mistrným zachycením transcendentní zkušenosti a opravdové hororové znalce, pro které Eggers především Čarodějnici točil, z ní bude mrazit v zádech ještě několik dnů. Kromě vynikajících výkonů dětských herců či hudebního doprovodu Marka Korvena stojí za pochvalu rovněž použití dobové angličtiny, která ještě více umocňuje autenticitu snímku, který zcela precizně zachycuje způsob myšlení, v kterém reálný svět a nadpřirozený svět jedno jsou. Před režisérem Eggersem je nutno smeknout klobouk. Vybrousil naprosto unikátní hororový diamant, jehož děsivou krásu si nejvíce vychutnají opravdoví mistři hororu. (01.05.2016)

„TENTO FILM JE ZALOŽEN NA LEGENDÁCH, POHÁDKÁCH, PŘÍBĚZÍCH A HISTORICKÝCH DOKUMENTECH O ČARODĚJNICTVÍ…“ /// William, z boží vůle farmář, tam na samotě u lesa z boží vůle přišel o syna. Bůh je všude, ale ve jménu ďábla se nebojej bejt drsný, i když o strašení se stará hudba. A les. A představa, že tam někde je. Minimalistická podívaná s pár herci, zvuky, divadelními dialogy… A parádní hororový dětský výkony. Farmářský drama, ve kterým nejde vo úrodu a jeho námětem by tutově nepohrdl ani šílenec Trier. Vod 4 hvězd by to mohla vodříznou jedině pointa… aha takže nic! Škoda, páč horor plnej takovejhle dialogů a divadla jsem už dlouho neviděl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Králík nám zabil psa. 2.) Thx za titule „Rendiss“ a „kolcak“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (15.05.2016)

Horror? Ale kdeže....sociální drama o rodině, která je v zajetí tmářství a bludů. Nekonečné bláboly o Bohu natahují nijak napínavý ani originální snímek. Z větší části jsem měl pocit, jako bych sledoval švédský seriál Raskenové (1976), pak Čarodějky ze Salemu, trocha z Vesnice a štipec Záhady Blair Witch. Nejlepší tak jsou les, černý kozlík a pošmourný vizuál. Z osazenstva mě zaujala jen dvojčata. Zbytek nehezké rodiny je amatérský přehrávající ansábl z HorníDolní. O co více jsem se těšil, o to více jsem byl ubit nezáživným blábolem bez atmosféry a napětí. Děkuji sám sobě, že v kině jsem tuhle bosorku nestihl... (25.04.2016)

Všechna čest před autenticitou. Tohle by měli promítat, jako názornou ukázku toho jak by to mohlo vypadat při kolonizování Ameriky v 17. století. Prostě lidé byli takhle malinkatí a ničila je příroda, pověry a hlavně pokud začli pochybovat o bohu. Strach byl všudypřítomný. Pokud jde o film. Skvěle zachycuje atmosféru doby, ale v mých očích má problém že se v něm toho zase až tolik neděje, přitom půda pro horor jako blázen je připravena neskutečně. Mrazí mě při pomyšlení na některé vybrané scény a v noci jsem měl hodně zlý sen. Prostě ten film se vám zažere pod kůži. Ovšem koukat na něj znovu? Nemyslím si. Čekal jsem něco trošku jiného než drama o Bohu. 60% (10.05.2016)

Černota, temnota, která divákovi dýchá na záda. Mrazivo pulzující, pod kůži vtahující. Už stačilo komerčních (Wanovských) haunted house-ových řemesel za velké prachy se stejným námětem, herci a filmovým postupem, který už nemůže diváka překvapit. Robert Eggers netáhne s moderní vlnou strašení a lekaček. Buduje napětí, nechává diváka vyčkávat na správný moment, jeho atmosféra jde pod kůži, tichý hlas d'ábla odrovnává, nejistota a vztahy postav vtahující a nepředvidatelný. Depresivní sousto. Společně s The Visit horor roku. (02.08.2016)