Poslední přesun

Za Bartošku a Mrkvičku po jedné* Podle mě je to prostě nepovedený, nedotažený pokus o post apokalyptické dráma. Ačkoliv v úvodních titulcích může někdo pookřát nad jmény dvou členů Lucie podepsanými u hudby, opak je pravdou. Hudba a její zbytečnost ve většině filmů začne postupně dost lézt na nervy. Natáčelo se asi v nějakém vojenském prostoru a v nějaké opuštěné továrně. (13.02.2020)

Mě se potvrzuje, že Hanzlík je fakt špatný režisér. Je zázrak narazit na ČESKOU SCI-FI, páč tenhle žánr se v Česku vůbec netočí, ale co bylo tohle? Nějaká snaha o psychedelično tady působí strašně nudně a otravně, postavy pronášejí hrozně divné dialogy, všichni se tu chovají jako idioti, pak je tu kočka, co se náhodně zjevuje a mizí, taky kupa nelogičností... A to není všechno. Navíc, vybraná hudba se tam hodí asi tak, jako se Moravanka hodí do Klubu rváčů a vždycky začne znít úplnou náhodou a naprosto nesmyslně. A nominaci na zvuk nechápu, to na tom byl český film v roce 1995 tak špatně? Jako, já české devadesátky mám docela rád, ale tohle prostě není dobrý film a i když je to jedna z mála českých sci-fi (a že jich je sakra málo), zapadla nejspíš právoplatně. 1* (07.04.2019)

Atmosférou a Jiřím Bartoškou mi to z nějakého důvodu připomíná Osadu Havranů. Ta sprostomluva mi přišla zbytečná, napodobující USA filmy. Asi měla evokovat odcivilizovanost, ale minula se účinkem. Jinak záslužný počin. Českých sci-fi filmů je jako šafránu. A je obdivuhodné, co se dá vykouzlit i s menším rozpočtem a bez speciálních efektů, kterými jsou dnešní scifka přecpána. (09.07.2012)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 21: ČESKO: Proboha, tohle bylo zase co? Fakt je mi líto, že tady „musím“ hanit jeden z prvních vzácných pokusů o ryze české sci-fi po rozdělení federace, ale to už mi připadala zdařilejší Nesmluvená setkání Ireny Pavláskové. Vím, že české filmové devadesátky byly často hodně divoké, mnozí tvůrci se pokoušeli o napodobování západních vzorů a žánrů, no a tenhle pokus o postapo... prostě nevyšel. Debutující režisér se snaží vytvořit temnou atmosféru, ale každou chvíli si ji pak zabíjí totálně rušivou hudbou nebo příšernými dialogy, v nichž se mezi dementním plácáním třeba o hamburgerech začnou nahodile objevovat skoky do filozofických úvah o podstatě člověka. Bohužel celý film včetně hereckých výkonů Bartošky a Mrkvičky v jeskyni působí tak bizarním dojmem, že i více drobných záblesků relativně zdařilého postapa jsou snad pokaždé vystřídány prvkem či scénou, kdy jsem už Poslední přesun jako ani trochu povedený seriózní film brát nedokázal. Přehlídka naprostého trashu... Z epileptického blikání světel, jaké se spustilo v nejednom záběru v druhé polovině, mi zrovna moc dobře nebylo a měl jsem pocit, že jen demonstrovalo, kam až neschopnost vytvořit atmosféru méně násilným způsobem zašla. A jako parodie to nefunguje rovněž, snad jen pijácký závěr se fakt povedl a líbil se mi svým ztvárněním, nicméně pak už nastal úplný konec filmu. [25%] (26.06.2023)

České, komorní, pozapomenuté postapo, který sleduje osudy starýho, mladýho a plesnivce. O skupinách lidí živících se kanibalismem je tady jen řeč. Reálnej střet nastane jen jednou. Poté musí trojice opustit svoje útočiště a potkávají malou přisprostlou princeznou Sandrou Novákovou. Někomu může připadnout, že se ve filmu v podstatě nic neděje a možná tomu tak je. Za sebe ale můžu říct, že jsem se nenudil. Film si mě prostě získal a já vlastně ani nevím čím. Je pravdou, že hudba se sice místy opravdu nehodí. Což neznamená, že je špatná. Jen je prostě použita na nesprávném místě respektive ve špatnou dobu. Líbilo se mi i zakončení filmu. Každopádně jde o jeden z těch filmů u kterýho pochopím jak odpadový tak 5ti hvězdičkový hodnocení. Za mě to jsou slabší 4 hvězdy. (15.11.2021)