Komentáře uživatelů k filmu (4)

  • Karlos80
    ***

    Pokus o bláznivou komedii o jednom nevydařeném a smolném podnikání, navíc v tak těžké době? Proč ne? Myslím si ale, že výsledek se celkem povedl, ať už díky scénáři od pánů, později režisérů, Josefa Macha a Vladimíra Čecha, titulní Plachtově roli statkáře Sylvestra Nováka (druhý Plachtův film pod vedením režiséra Giny Hašlera, s nímž nebyl moc velký kamarád, oba vedli zcela jiné osobní životy a stýkali se výhradně jen pracovně) a dvěma podnikavým mladíkům, též výtečným, Ladislavu Peškovi a Svatopluku Benešovi..Za zmínku stojí ještě bláznivý vynálezce Kryšpín v podání Járy Kohouta..Snímek je vtipný, má několik vydařených humorných sledů jako třeba Plachtovo vážné rozmlouvání se služebnictvem, přijímání gratulace a děkovná řeč ke členům hudebního spolku se závěrečným rčením, že to neumí tak říct, záběry na ruiny budovy či závěrečné vyříkání a usmíření..V autentických záběrech na začátku filmu je zde vidět i Matějská pouť na kruháku v Dejvicích v Praze..(12.5.2006)

  • NinadeL
    *

    To děvče muselo dát panu režiséru makovou buchtu.(20.2.2009)

  • Fingon
    ***

    Nenáročná komedie, ale co měli sakra točit za hlubokého protektorátu?(10.7.2006)

  • Marthos
    ***

    Syn známého a oblíbeného písničkáře, kabaretiéra a herce Karla Hašlera, Zdeněk zvaný Gina zdědil po svém otci umělecké ambice. Zprvu působil jako střihač, ale na konci třicátých let se začal prosazovat jako režisér. Veselohra Host do domu byla jeho pátým a zároveň posledním filmem. Střetávají se v ní hodnoty městského a venkovského života i názory starých s mladými. Lehce moralizující komedie sázela především na oblíbené herecké tváře. V hlavní roli svérázného velkostatkáře se objevil populární Jindřich Plachta, který dokázal už před válkou pozvednout horší tituly. Mládence plné energie a plánů, ale bez groše a střechy nad hlavou si zahráli Ladislav Pešek se Svatoplukem Benešem. Český film v době nuceného Protektorátu to neměl lehké. Doba plná zákazů a nařízení však paradoxně přála filmovým veselohrám, které divákovi v biografu poskytovali chvilkové odchýlení od každodenních starostí. Záleželo pak na konkrétním tvůrci, aby vznikla opravdu vtipná a inteligentní zábava. A uvědomíme-li si, v jakém psychickém rozpoložení se tehdy mladý Hašler nacházel (jeho otec byl v prosinci minulého roku umučen v koncentračním táboru Mauthausen), je to více než obdivuhodné.(5.10.2008)