Hon na pačlověky

Velký bizár !!! Všichni jsou tam divní, všichni mluví divně a přesto to má silné poselství a vůbec to nenudí a neotravuje. I díky úžasné Novozélandské přírodě to snad nelze hodnotit jinak. PS: Ten klučina mi přirostl k srdci a Sam Niell si konečně po delší době zahrál. :) (16.04.2017)

Vlastně trochu zklamání... i když hned úvodem zaujaly minimální nároky kladené na uchazeče o náhradní péči, dle kterých se dalo usuzovat směřování věcí příštích, avšak zdaleka ne tak "pompiózních" jak bych si přála. Ale jelikož je Taika Waititi můj oblíbenec, budu zaujatá a tato skutečnost se může projevit neobjektivním, nadržovacím hodnocením... Na druhou stranu - pro nějakou tu vyloženě nepovedenou skeč by bylo chybou nevychutnat si i někdy příště netuctovou změť zajímavé hudby, krásné přírody, svérázných charakterů, trefných odkazů i originálních špeků. Konečně, kdo z nás by nechtěl být alespoň občas pačlověkem, už jen proto, že ke všemu, co chcete v životě udělat, potřebujete formuláře... vyplníte ho a pošlou vás do vyššího poschodí, tam musíte vyplnit další formulář, abyste potvrdili, že jste to vy, kdo vyplnil ten první... Přesně. (10.01.2018)

Můj druhá film od Waititiho a znova trefa do černého. Ten chlap zkrátka ví, co chce říct. Ano, máme tu starého chlapa a pubertálního kluka, kteří k sobě najdou cestu, ale příběh je vyprávěný poctivě a upřímně a je okořeněný trochou ujetého humoru. Je to film, na který musíte mít náladu, abyste ho dostatečně ocenili, ale přinejmenším výkony Sama Neilla a jeho mladého sekundanta stojí za to. (03.03.2017)

Bušní road trip obtloustlého protivného sirotka a protivného chlapíka, který už se blíží k dědkovskému věku (no jo, Same Neille – ale třeba si to jen dobře hrál), je místy vtipná, místy záměrně parodická a jen lehounce dojemná. Film předkládá originální charaktery v neotřelých situacích a dobře volených dialozích. Bavila jsem se. SHRNUTÍ: Jak projít novozélandskou buší po boku zálesáka a v patách s novozélandským OSPODem. (19.10.2022)

Tímto filmem jsem zakončil dnešní den s Taikou Waititim a i tentokrát jsem se přes dvě hvězdy nedostal. Kdybych se měl o toho vyžraného hajzlíka (pardon, morbidně obézního, problémového hocha) starat já, šlo by jednoznačně o krátkometrážní snímek, protože by své chování v úvodu nemohl přežít. Čím déle jsem film sledoval, tím větší jsem nabíral jistotu, že jde o typický rodinný snímek, ve kterém děj i přes mnohá nepravděpodobná dobrodružství směřuje neodvratně k dobrému konci, což mě moc nebere. Nic proti dobrým koncům, ale ten příběh byl prostě slabý. Fakt jsem nechápal, proč napsali hercům do scénáře opakovaně větu o tom, že je kolem milión hektarů buše, když pak oba uprchlíci neustále o někoho zakopávali. Chabé. (10.03.2018)

Nečekaně jsem se bavil dost dobře, chlapec je příjemný a jeho příběh v péči plný skvělých chvil. (21.12.2018)

Dechberoucí reálie Nového Zélandu, na které je "nabalena" překvapivě citlivá a svým způsobem dramatická příběhová linie, jež je protkána skvělými gagy a zajímavě zvoleným soundtrackem. Hunt for the Wilderpeople je dalším skvělým počinem Taiky Waititiho, který je ale tentokrát umocněn skvělým Samem Neillem v roli paličatého "samorosta", který si postupem času vybuduje křehký a zároveň zvláštně silný vztah k hlavnímu hrdinovi. PS: Režisérský styl Waititiho se mi moc zamlouvá, takže doufám, že něco z tohoto originálního stylu přenese i do nového přírůstku MCU jménem Thor: Ragnarok. „I didn't choose the skuxx life, the skuxx life chose me.“ (04.10.2016)

Čas od času mě napadne, že bych si sestavil takovou mou alternativní Top Ten, nazvanou třeba Hated Top Ten, z mých nejneoblíbenějších herců, herkyň a filmů. A jedno z prvních míst (ne-li první místo) v žebříčku herců jsem měl rezervováno pro Sama Hnusáka Neilla, který mi svým hnusným nesympatickým xichtem zhnusil už velkou spoustu bijáků, především kdysi Merlina, na kterého jsem se tolik těšil. Ale po Wilderpeoplech už to neplatí. Možná to způsobila ta vousiska, díky kterým jeho držku není tolik vidět, ale Neill se mi jako samorostlý misantropický bushman líbil a bavil mě (nikdy bych nevěřil, že tohle někdy napíšu!). Líbil se mi i přidrzlý maorský buřt, líbili se mi vlastně všichni herci i herkyně, líbila se mi hudba, která mi připomínala Jarmuschova Dead Mana, i děj filmu mi ho často připomínal (a on ten buřt mi vlastně připomínal Farmerova Nobodyho), hodně se mi líbila i nádherná novozélandská bush... Nebo je to "ten" bush? Prostě les, to je fuk... Zatímco "laskavý humor" (fujtajxl) a patetický kýč ve filmech českých mě znechucuje, v tomhle novozélandském mi docela sedl (snad až na už přespříliš přeslazený epilog). Ale toho zkaženého Merlina ti, Neille, stejně nikdy neodpustím! (23.02.2017)

Nesčetněkrát notovaná písnička a přesto se jí Waititimu podařilo zahrát tak, aby zněla jinak. Oproti podobně laděným záležitostem má film nespornou výhodu v přírodě Nového Zélandu, která tu hraje jednu ze zásadních rolí a pak taky v povedeném castingu. Sam Neil je jistota a starého bručouna si tady střihnul s chutí a představitel dětské role byl přesně tím správným spratkem, jakým měl být. Co se gagů a vtípků týče, tak tu není nic, co by jste někde jinde neviděli, ale halvní kouzlo snímku spočívá právě v tom, že se tu člověk dokáže zasmát tisíckrát viděným věcem. 75% (08.10.2016)

....to bola konejšivá pesnička a konejšivá klobáska....TO BOLO TEDA NIEČO....naivné, kvázi prvoplánové umenie, ktoré buď dáte absolútne alebo ani trocha....ja som sa zabával....paradoxne, akonáhle začal "hon", trošku sa stratilo tempo...každopádne, neodolateľné obsadenie, Ricky a Rima Te Wiata čoby Bella !! A geniálny koment JFL !! (12.07.2016)

Tam kde Co děláme v temnotách bylo geniální a neotřelé, Hon na pačlověky trochu ztrácí - příběh se trochu více táhne a některé scény vyzní prvoplánovitě, ale celkově pořád jde o nadstandardní komedii, která potěší trochu netradičním pojetím. (05.11.2016)

Lehké zklamání balancujcí u mě na hraně mezi třema a čtyřma hvězdama. Je to sice sympatické, bavil jsem se, ale zároveň jsem měl pocit, že jsem to všechno už někde viděl. Asi jsem čekal něco co se bude stylem více podobat předchozí, rafinovaně vtipné upírské taškařici, namísto "milé kopie" Wese Andersona... No nevadí. (21.11.2017)

Na to se nedalo koukat. Mamka mi to doporučila, básnila o tom a i taťka byl nadšený, tak jsem si film pustila a nevydržela jsem ani 10 minut. Pak jsem tomu dala šanci za pár dní a fakt jsem to nedala. Totální nuda, trapas a já nevím co psát. Asi jsem to nepochopila, nebo nevím. (30.09.2018)

Kvůli Jojo Rabbit jsem se prostě musel vydat na stezku za zhlédnutím filmů od Taiky, protože mě svým jedinečným stylem začíná bavit čím dál tím více. A Hunt for Wilderpeople opět zahřál svou lidskostí u srdíčka. V jádru velice jednoduchý příběh bez nějaké inovativní zápletky, ale tím svým podáním si mě film získal. Sam Neill se dá rozhodně zařadit mezi ten největší tahák filmu, jeho suchý humor mě párkrát slušně rozesmál, a Julian Dennison už je pak tou pomyslnou třešničkou na dortu. Ta absurdnost, která z filmu číší na každém kroku, mě vůbec nevadila, ba naopak bych si teď ten film bez této obrovské nadsázky nedokázal vskutku ani představit. Jak jsem již zmiňoval, tak humorem je film protkán po celou dobu stopáže nazdory tomu, že opět přijde taktéž i vážnými chvilkami, z kterých vám do smíchu fakticky není.....A tím si mě Waititi zviklal na svou stranu, ta jeho schopnost bezchybně namixovat tyto dva žánry k sobě. Za mě dávám 79 % (12.02.2020)

Kupodivu vážně sranda. Sam je pořád kabrňák. Miluji jeho herectví (07.09.2017)

75% (09.01.2017)

Prostě skvělý :-) (25.11.2016)

Tak dalo by se říct, ze se jedna o Kvalitně podanou blbost. Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu, a aby jste to pochopili musíte se na film podívat. Kazdopadne tam najdete všechno co je potřeba. Svižný dej, paradni kameru, vtipné scény a novozélandského Dundeeho. Zkrátka nic v podobném stylu tu dlouho nebylo. A ta příroda....ta Vás pohltí! (20.07.2018)

Milá ptákovinka na dobrou noc :o) (29.10.2016)

Dobrodružný film (?!) je těžší natočit než cokoli jiného. Připadal jsem si podobně, jako když jsem před šedestáti lety četl Toma Sawyera. A co se (dů)vtipu týče, sedl mi, stejně tak jako happy end; v tom jsem spíš nejspíš Maor než Slovan. "Pačlověci" jako označení nekonformních lidí se mi také líbí (víc než Wilderpeople). Zkrátka mohu číct, že mě to "bavilo", přestože se na filmy s tímto záměrem nekoukám. (10.11.2021)