Den patriotů

Den patriotů, jehož název by mohl navozovat pocit, že se bude jednat o další z klasických amerických snímků vzývající hrdiny se spoustou vzletných proslovů, nereálných činů a všudypřítomnému patosu. Opak je naštěstí pravdou a tento snímek k tomu neinklinuje (až na pár scén). Den patriotů je natočen dle skutečných událostí bombového atentátu při Bostonském maratonu. Jeho hlavním cílem je nám nastínit do podrobna průběh atentátu a následnou titěrnou práci policistů a FBI při identifikaci a hledání atentátníků. Je to především jejich oslava a ukázka toho, že tento sport a představu nelze zničit jakýmkoliv způsobem. Řemeslně kvalitně natočený film, kde není nouze o přestřelky, bombové výbuchy a skvělé herecké obsazení. Mám k tomu zřejmě jedinou výtku, a to že se mi zdálo, že je příběh místy dost zkratkovitý a některé linie nebyly dovyprávěné. Tento film mě příjemně překvapil, hlavně díky své uvěřitelnosti a absenci patosu. 7/10. (02.04.2021)

15. dubna 2013 vybuchly necelé tři hodiny po startu v cíli Bostonského maratonu dvanáct sekund po sobě dvě bomby. Rozjíždí se obrovské vyšetřování, které má za cíl dopadnout pachatele atentátu... Film vzdává poctu obětem, zraněným a přeživším. Peter Berg akci umí a jasně to dokazuje desetiminutová scéna ve Watertownu, kde se policie snaží zadržet dvojici bostonských atentátníků. (22.10.2017)

Velmi slušně a realisticky zvládnutá akce (atentát, útěk, pátrání), děsně rutinní osnova (jeden typizovaný policista, který je u všeho) a dost mělkých (ne)filozofických řečí, patosu a sentimentu. Přitom ten někdy tvůrci zvládají na výbornou (bezejmenný strážník stojící na stráži u přikryté mrtvolky) a tak jen zbytečně to v některých scénách srážejí přílišným tlačením na pilu. SHRNUTÍ: Jak bychom se zachovali? Doufám, že se to nikdy nedozvíme. (01.03.2021)

Film má skvělé obsazení, jež je skvělým podhoubím pro základy události, která v roce 2013 šokovala svět. Avšak zhruba do poloviny filmu nic z toho nefunguje. První polovina je totiž zvláštně neosobní a pořád máte dojem, jako byste se na celou událost dívali zpoza tlustého skla, jímž nepronikne nic. Nicméně polovina druhá, to je něco zcela diametrálně odlišného. Z ničeho nic zde totiž začne fungovat úplně všechno. Od herců, přes dynamičnost scén až po soundtrack, to všechno najednou začne vytvářet realistickou a působivě zfilmovanou policejní akci za dopadení druhého útočníka. Sice je zde přemíra patosu a fakt, že motivační proslov Marka Wahlberga o "power of love" vyzněl spíše komicky, avšak to snímku po velkorysých akčních scénách odpouštím. Jen škoda, že Peter Berg toto skvělé tempo nezavedl hned od začátku. „I gotta find these motherfuckers, Carol. We gotta get out there and we gotta find these motherfuckers before they do this to somebody else.“ (04.02.2017)

Mark Wahlberg ztvárnil hrdinného policistu Tommyho Saunderse, který měl zrovinka službu na výročním bostonském maratonu, když to tam na jaře léta páně Mohamedova 2013 teroristicky prásklo. Že jste o něm nikdy neslyšeli?! Ani jste nemohli, seržant Saunders je totiž smyšlená postava, na rozdíl od těch ostatních. Postava vytvořená jen pro účely filmu, po vzoru všech reálných a extrémně ctnostných bostonských policistů, co říkají fuj pornu, souloži i análním hrátkám. A tak nám režisér Peter Berg předkládá svoji verzi teroristického útoku, který spáchali bratři v muslimském triku značky Tsarnaev. A začíná zostra a syrově. Hned to zkraje bouchne, kamera dokumentaristickým stylem snímá chaos, zakrvácená těla a oddělené končetiny. Sekvence zcela kulantní. Pak trochu oddech, následují bezprostřední reakce obou stran, do vyšetřování se vloží FBI vedené šéfem v adekvátním podání Kevina Bacona, hned na to vidíme dva mladé teroristy, jak vidí zprávy z toho místa u sebe doma a dostávají choutky na double, jejich příštím poutním místem bude New York, tam už ale nedojedou. Pak zase trochu keců, ale stále snesitelných. Pak se film přelije do své druhé poloviny, v níž teroristé si vyjdou na rande s mladým studujícím Číňanem, kterého v jeho luxusním voze unesou. To byla celkem napínavá sekvence. A pak přijde ještě důrazné pokárání od hrdinných poldů z Watertownu, za což svoji gáži shrábl ve filmu zcela nadbytečný J.K.Simmons. Pak dojezd, ten už byl slabší oproti předchozímu dění. To nejpříšernější ale teprve jen následovalo. Film má dvě hodiny, krátký zrovna není, přesto to režisérovi přišlo málo a napadlo ho, že ještě nehovořili o svých dojmech autentičtí přeživší. Postavil je tedy před kameru a dal prostor patetickým žvástům o vítězství lásky nad zlým muslimským spermatem a kdesi cosi. Prostě tím úplně zkazil příznivý dojem a hned jsem srazil body. Úplně stačilo nechat popisek, kdo natáhl brka a stačilo. Ty emoční fujtablové výlevy si prostě přeskočte, až do míst, kde se píše, co se stalo s teroristy a tak. Veskrze je film působivý i realisticky vyvedený. Nebývale si zakládá na orientaci v místě a čase. Co chvíli je vidět popiska s přesnými údaji. Akční sekvence jsou hutné, kamera vynalézavá, herecké výkony ideální. Kdyby se Peter Berg v závěru nepokálel dojetím, mohl oslavovat i jubilejní desítku ode mě. Evidentně vždy ze spolupráce Wahlberg/Berg vzejde něco (za)jímavého. 8/10 (21.08.2017)