Režie:
Yorgos LanthimosKamera:
Robbie RyanHrají:
Olivia Colman, Rachel Weisz, Emma Stone, James Smith, Mark Gatiss, Nicholas Hoult, Basil Eidenbenz, Anthony Dougall, James Melville, Timothy Innes, Joe Alwyn (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna (Olivia Colman), poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah (Rachel Weisz) a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail (Emma Stone), která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty. (Cinemart)
(více)Videa (9)
Recenze (425)
Mohlo jít o kostýmní drama se zápletkou o přiblížení se luxusu, která je se subžánrem dvorních pletich neodmyslitelně spjatá. Snad proto je příběh nezdravého trojlístku dam obohacený o úplnou otevřenost, takže se na místním dvoře nechodí pro vulgaritu daleko, hodně se souloží a zvrací a o obou činnostech se i hodně mluví. Chápu, možná to tak bylo, možná jde o umělecký záměr. Z Favoritky tak ale je místo rafinovaného obrazu jen tuze nepříjemný zážitek, ze kterého se neoklepává zrovna lehce. Byť je ústřední triumvirát zahrán tak dobře, že mi zůstávala ústa dokořán. ()
Čaká nás pútavá práca kamery, honosné priestory, fantastické kostýmy, drsné vtipy, úchylná zábava šľachty, rádoby gentlemanské rozhovory, ktoré ľahko prerastú v oplzlosti, a nespočetné množstvo spôsobov manipulácie ľuďmi. Favoritka má veľa čo ponúknuť, bohužiaľ ku koncu stráca dôraz a finále sa skôr rozplynie do stratena, než aby nám vyrazilo dych a plne nás uspokojilo. Netradičná historická dráma dokáže zaujať aj kruto pobaviť, ale asi nás hlboko nezasiahne ani neprinúti k premýšľaniu. Rachel Weisz musí spracovať svoju postavu s o niečo väčšou gráciou a trochu mužnejším spôsobom, čo tiež zvláda bravúrne. Jej sokyňa v podaní Emmy Stone dokáže oklamať každého, jej veľké oči vedia byť súcitné a vzápätí ľadové, plné pohŕdania. (11.6.2022) ()
Opulentně aranžovaná, famózně nasnímaná a zahraná romantická/převleková komedie, ve které si postavy namísto vyznání lásky říkají „Vypadáš jako jezevec!“. Neboť za jeden z nejlepších filmů loňského roku považuji ten, ve kterém žena svého partnera miluje tolik, že mu připraví omeletu z jedovatých hub, vítal jsem tuhle rovinu s radostí. Pokračování zde. 80% ()
Nejsem znalcem Lanthimosova díla, a nemůžu tedy vynášet zasvěcené soudy, kam se svým nejnovějším dílem posunul a co v něm oproti předchozím snímkům chybí. Dosud jediné setkání v podobě mixu absurdního dramatu a komedie pod názvem Humr bylo fajn, takže jsem přijal nabídku dcery, abych jí dělal společnost při návštěvě multiplexu. Přiznám se, že kdyby mě neomezovala společenská role doprovodu, po půl hodině bych se zvedl a odešel ze sálu - do té míry jsme si tentokrát s Lanthimosem neporozuměli. Jeho silnou zbraní je kamera, často snímající metodou "rybího oka". Za zmínku stojí i výprava a kostýmy, ale ty by u tohoto druhu produkce měly být vlastně samozřejmostí. Nezaujala mě hudba, podivně disharmonická, libující si v kolísající intenzitě - skoro jako by se režisér bál, že mu diváci usnou. Podle dcery jde ale o typický znak režisérovy tvorby. Zásadní potíž mám především s postavami. Jde o temné karikatury ovládané základními instinkty a poháněné těmi nejjednoduššími motivacemi a cíli. Nejde mi ani tak o to, že se ve snímku prakticky nevyskytují kladné postavy, se kterými bych se mohl ztotožnit. Spíš mám pocit, že na tak primitivní bázi by se tehdejší politika v nejvyšších patrech moci nemohla provozovat. Schází mi tu rafinovanost a chytrost - jednak v chování filmových postav, jednak ve způsobu vyprávění příběhu. Otevřené lesbické hrátky mimochodem také patří do jiných časů. Nedostatek diskrétnosti by se panovnici asi vymstil. Humorem tentokrát Lanthimos vyloženě šetří a i těch pár scén koncentruje do úvodní třetiny snímku. Favoritka není ani realisticky odvyprávěným příběhem, ani stylizovanou absurdní hříčkou - to by režisér musel výrazně přidat nadsázku. Nejvíc mi vadila polopatičnost v přístupu k postavám. Chci ukázat "nízkost" jedné z hrdinek? Nechám ji tedy v detailu zvracet do džbánu. Chápu, že Lanthimos se chtěl cíleně hrabat v tom, co považujeme za nepříjemné, ohavné, nečisté, obscénní, znetvořené a kruté, jenže i ošklivost může mít svou estetiku a být podána v kreativnější formě. Své nadšené diváky si Lanthimos určitě najde, já se k nim ale nepřidám. Ne, nepotěšil jsi mě, ani já tě nepotěším. Celkový dojem: 40 %. ()
Lanthimosovi to v "mainstreame" svedci. Forma tu totalne prebila obsah, ale komu by to vadilo pri filme tak uzasne nasnimanom, zostrihanom, ozvucenom a zahranaom? Realizacne skvostne osetrena komorna zalezitost o velmi smutnych ale zaroven velmi vtipnych veciach. Ak to v lubovolnej kategorii siahne na Oscary, bude to cena zasluzena. 9/10 ()
Galerie (45)
Zajímavosti (27)
- Kameraman Robbie Ryan na pár dní opustil natáčení kvůli smrti svého otce, jeho místo dočasně zastal Stephen Murphy. (Spinelion)
- Olivia Colman je další z dlouhé řady herců oceněných Oscarem za ztvárnění někoho z britské vlády. Po Colinu Firthovi (Králova řeč, 2010), Gary Oldmanovi (Nejtemnější hodina, 2017), Meryl Streep (Železná lady, 2011), Helen Mirren (Královna, 2006) a Judi Dench (Zamilovaný Shakespeare, 1998). (ing.Frosty)
- Návrhárka kostýmov Sandy Powell si dala záležať ako je kto ustrojený v danej scéne, lebo cez ňu chce vyjadriť istú dominanciu či naopak submisívnosť, prípadne zle zacielenú túžbu. Ženy preberajú mužské roly, keď sú obliekané vo vojenskom či loveckom overále, zatiaľ čo muži sú zamaskovaní v púdri a parochniach, sú zoženštení a zobrazení ako slabosi, ktorí nevedia ako reagovať na ženské intrigánstvo a nekončiace rozmary. Režisér je dokonca v jednej scéne explicitný, keď pred obecenstvom zosmiešňuje a ponižuje nahé mužské telo, čo si pri ženskom nedovolí. Sexuálne scény medzi mužom a ženou sú vyložene podané tak, že žena drží veci vo svojich rukách a celé to pôsobí veľmi chladne. (Biopler)
Reklama