Krátký film o zabíjení

Pred niekoľkými rokmi to spolu s Krátkym filmom o láske (tiež výborný ) to odvysielala STV2 v pôvodnom znení a musím povedať, že som bol trošku šokovaný. Filmu dominuje jedna extrémne brutálna vražda taxikára, ktorá s vami určite zamáva, pretože je veľmi realisticky natočená. Je jedným z tých, ktoré by mal vidieť každý kto to s filmom myslí vážne. Keď zoberieme do úvahy rok výroby 1987, musel to byť (on aj zaozaj bol) poriadny šok vidieť takú brutálnu vraždu, takpovediac v priamom prenose. Nemalý škandál spôsobil na festivale v Cannes, kde ľudia počas filmu kričali a keď film skončil, vypukli veľké ovácie. Ako tvrdí režisér: "Zabíjanie je ťažká práca. Všade krv, ľudia nariekajú, bránia sa a dusenie je dlhý proces. Aby ste niekomu rozbili lebku, treba sa namakať. Toto všetko sme do filmu dostali". Celý film sa nesie v depresívnej atmosfére a končí sa popravou, ktorá je tiež realistická. Nič pre slabšie povahy. Odporúčam hlavne tým, ktorí vedia oceniť ťažké psychologické filmy.90%. (11.02.2009)

Nijaké prihrievanie si polievočky, ale vážené spodobovanie ala Dostojevsky ("Zločin a trest") rozkrojené na dva rovnako mraziace kusy. Prvý, takzvaný "Introduce and murder" v ktorom sa na ohavných, zašlých a začmudených uliciach socialistického Poľska ukazuje trojica (zatiaľ navzájom nepoznaných) aktérov (labilný dvadsaťročný mladík, ambiciózny advokát a čudácky taxikár). Úvodné oboznámenie ústi k hrozivému prelnutiu ciest vraha a obete, kde sekeru nahradzuje kameň. Druhý, súmerne s prológom bezchrbtový úsek laicky nazývam "judgment." Ten má takisto surovú až kremačnú podobu (šibenica, telové tekutiny), lenže sa nepácha, ale trestá. Alebo oboje? Dilema, ktorá aj napriek svojej nejednoznačnosti je zakotvená v Ústave nejedného územného celku. Praví sa, "od doby Kaina žiadny trest nenapravil a neodstrašil svet pred páchaním trestných činov." S tým sympatizujem, avšak aké rozpätie majú medze únosnosti pardónov pre narušených alebo chladnokrvných zabijakov? Bojím sa toho, že všetkým tým, ktorým automatické vetovanie "kresla" pripadá správne, uniká význam povážlivých slov "účelne odňať právo žiť." Pojem hodný úvodzoviek a dlhých debát, ktoré žiaľ vedie len málokto. Krzysztof Kieslowski na chúlostivú tému neodpovedá, práve naopak sa opytuje, stavia mramorový monument stojaci v mene práva/nepráva, bez finančného zázemia, bez slobody a bez akejkoľvek pomoci módnych relativít. (27.04.2010)

...jeden z vůbec nejlepších filmů, jaké jsem viděl (21.04.2006)

Kieslowski to opět dokázal. Z jeho filmů jde cítit lehkost na sto honů, a je jedno, jestli se zabývá láskou nebo zločinem a trestem či sněním. Krátký film o zabíjení ukazuje zvláštním narativním způsobem tři postavy. Sledujeme mladého "vraha", pochodující socialistickou Varšavou. Taxikáře, který sám má rád utrpení a mladého právníka, který skládá zkoušku. V téhle polovině se dá sympatizovat jedině s trošičku naivním bývalým koncipientem, který vlastně sám neví, co má od života čekat. Na svojí prácinahlíží jako na poslání. Kieslowski se snaží v divákovi vzbudit nenávist proti dvoum deprivantům, aby to nakonec celé převrátil. Tuhle hodinku jsem sledoval se zaťatou pěstí a ten hnis ve mě stoupal jako Jackpot Sazky před Vánocemi, ale jakmile dochází k vraždě, začínám s taxikářem cítit a moje zlost odchází, přichzí lítost a smutek. Stejně tak před popravou, kdy vrah bilancuje o tom, co předcházelo jeho činu. __ Film od začátku buduje tvrdě atmosféru a občas ji uvolní, aby ji vzápětí opět přitvdil. Krysy, pověšená kočka, všude bordel. Obrazové kompozice jsou opravdu jednoduché a zatemňování rohů hraje silnou roli, v tom byl prostě mistr! Stejně hudba, kterou si vždycky pečlivě vybíral, ta umocňuje emoce, pocity a táhne nás jako Mustang. (07.11.2008)

Když jsem to před lety viděl jako student ve filmovém klubu v Českém Krumlově, naprosto jsem nechápal... Již během promítání asi 1/2 kina odešla. Divák devadesátých let nebyl zvyklý koukat ne explicitní násilí ve filmu... Ty tři osudy násilí přehlušuje a spojuje je. Máme tu taxikáře, který vám k srdci nepřiroste, Jacka nad jehož motivem dodnes dumám a mladého advokáta, který Jacka dostane jako svůj první případ obhájce... Celý film je neskutečně depresívní, naturalistický. Socialistickou opršenou šeď Waršavy umocňuje ještě časné bahnité jaro. Byl jsem zvědav jak na mne film zapůsobí po těch letech... Překvapilo mne jaké detaily si pamatuji (byť pro děj bezvýznamné) - např. větrník v cukrárně... Konec na mne dopadl se stejnou brutální intenzitou a opět jsem se třásl... Po všech těch Hostelech, Saw ad.. při znalosti děje, to na vás zapůsobí znovu a znovu... Tohle není film pro každého, každopádně je to pěti hvězdičková záležitost... Těžko uvěřit, že se to točilo ještě za komunismu. * * * * * (12.11.2013)

S majstrom Kieslowskim a jeho najväčšími dielami, teda Dekalógom a Troma farbami, som doposiaľ nemal tú česť. Ako o tajomnom známom mojich priateľov som však o jeho tvorbe čo - to počul, a v hlave som si urobil istý obraz o tom, čo mám čakať. Na skutočnosť ma však nedokázalo pripraviť nič. Zasa raz sa nemôžem vyhnúť otrepaným frázam, ktoré tu už použili iný, ale bez toho to asi nepôjde. Krátky film o zabíjaní je obdobou Dostojevského Zločinu a trestu (kostrou príbehu a pomyselným formálnym rozdelením na dve pomyselné kapitoly), a pritom je iný (myšlienkou aj spôsobom jej podania). Civilný, surový, vo svojej dobe aktuálny a bez sporu šokujúci. Okrem toho strohý, neosobný, k docieleniu minimalizmu a komornosti zbavený prepychu v podobe hĺbkovej psychologickej sondy do vnútra postáv, pre film nedôležitých a zbytočných dialógov, bez citu a empatie. Tri postavy, vrah, obeť a právnik, ktorých cesty sa stretnú v jednom bode a pre dvoch z nich sa tým utnú. Ako v podobenstve sú práve tí dvaja spoločenskou úchylkou, vybočením z radu, exemplárnym príkladom ignorancie voči spoločenskej etike a mravnému kódexu, a ako takí musia byť vyradení z rovnice. S ohľadom na záver predstavuje dejová pyramída strmú krivku: kolaps spoločnosti - kolaps jednotlivca - vrah jednotlivec - vrah spoločnosť, a to za zdôraznenia absurdnosti; katarzia sa nekoná. Spracovanie a kamera dokonca nabádajú diváka k myšlienke, či sa to skutočne nestalo - a i keď je jasné, že sa príbeh nezakladá na reálnej udalosti, korelácia s podobnými procesmi je jasná. Hlavný hrdina je neznámymi silami dohnaný do extrému, postupom filmu špirálovito cyklicky stupňuje násilie a od spoločnosti, ktorej je divák akoby tiež členom, sa mu dostane odvety v zmysle zákonu "oko za oko, zub za zub". A je len na divákovi, či sa dá považovať za primeranú. Samotný zločin a odpovedajúci trest sú vykonané vskutku drasticky a mrazivo, vďaka čomu na ne tak skoro nezabudnem. 85% (20.03.2014)

Tohle snad dokáže jen Krzysztof Kieslowski! Jeden z těch filmů, proč ho řadím do svých oblíbených režisérů. O tresti smrti bylo natočeno nespočet filmů, ale stěží hledat silnější, než je Krátký film o zabíjení. (29.09.2013)

Film je jako umelevka forma, casto velice podcenovan. (14.02.2008)

Takový nepříjemný pocit v žaludku a celkovou tíseň ve mě vyvovalo naposledy Requiem za sen. Krátký film o zabíjení vypráví svým působivým obrazem, plným zajímavě použitých kamerových filtrů, dodávající filmu tísňivou, bezútěšnou atmosféru. Dialogy jsou velice úsporné, na divákovi leží nelehký úkol - přebrat si to všechno v hlavě sám. (08.09.2007)

Zločin a trest tentokráte trochu jinak, v polském ( Kieslowskiho ) provedení. I bez zbytečných „ rozmáchlých gest „ se dá dosáhnout působivého výsledku. Krátký (možná ), o to více sugestivní zážitek. Přiznávám, že u Kieslowskiho děl se mi vždy těžce píše komentář. V 95% ostatních případů s tím nemám absolutně žádný problém, slova plynou sama. U něj ( včetně tohoto případu ) je jen těžko hledám, v kontextu netradičního zážitku, který člověk ( divák ) při sledování jeho snímků zažívá. Kieslowski vypráví obyčejné příběhy (osudy) lidí, vskutku neobyčejným stylem. ( Nebo je tomu naopak? ). Je to i případ tohoto snímku. V ten samý den, kdy mladý Piotr úspěšně skládá právnickou obhajobu a „ slaví „ s přítelkyní v kavárně, ve stejnou chvíli ( jen o pár stolů vedle ) se připravuje mladý Jacek k vraždě taxikáře. Následně se Piotr ujímá svého prvního případu a to sice obhajoby Jaceka, který je následně odsouzen k trestu smrti oběšením. Kieslowski tentokrát se silnou podporou kameramana S. Idziaka a minimalistickým hudebním doprovodem jeho dvorního skladatele Z. Preisnera dosahuje vskutku působivého výsledku. Přičemž nejpůsobivějšími momenty bezesporu jsou samotná vražda taxikáře a konečná poprava. K umocnění zážitku tentokráte Kieslowski vynechává veškerou hudbu a člověku téměř tuhne krev v žilách. Režisér vždy dával před přemírou dialogů přednost obrazovému vyprávění a vždy „ pouze „ předložil příběh, nikdy nesoudil a nechal na samotném divákovi ať si udělá úsudek ( rozsudek ) nad hlavním „ hrdinou „ sám. Za to mu náleží můj velký obdiv a dík. Jak už to totiž v životě chodí, nic není tak ČERNOBÍLÉ jak by se na první pohled mohlo zdát. 91% (05.01.2011)

tomuto filmu sa podľa mňa nedá nič vyčítať. ak áno, pokojne namietajte, ale ja nevidím chybičku. mrazivé, odťažité. kamera je sugestívna. herecké výkony výborné. scenár je dielo génia. (13.10.2010)

Tak Kieslowskemu musím nechať jeho originálny nápad. Pozerať sa na mordovania takýmto spôsobom, ktorý dostáva diváka v tretej tretine do veľmi netradičnej situácie, keď nevie, čo si má myslieť, pretože je zvyknutý na schématické moralizovanie zo žánrových filmov. Podobný efekt málokedy dosiahol aj Trier. Divák hľadá motivácie, ospravedlnenia, katarziu, lenže tie neprichádzajú, rovnako ako konformný pocit z myšlienkovej uzavretosti diela. Posolstvo je všeobecnejšie, vieme, že sa jedná o príspevok k jednej z tém Desatora. Kieslowski dávno pred mohutným nástupom "paralelovo dejových" filmov prišiel s filmom, ktorý je dodnes jedným z tohoto subžánru najsilnejším. Niektoré jeho ďalšie melancholické filmy ma však emocionálne dostali ešte viac, takže hodnotenie zostáva pod vrcholom. (13.11.2013)

Kieslowski nakrútil síce krátky, ale mimoriadne pútavý film na tému zločinu a trestu. Na začiatku sa stretávame s citovo úplne vyprahnutým jednoduchým mladíkom, sympatie nevzbudzujúcim taxikárom a profesionálne neukotveným advokátom, ktorých osudy sa zakrátko pretnú. Hudba, kamera a bezútešné socialistické exteriéry výborne navodzujú atmosféru napätého očakávania. Keďže ide o zločin a trest a nie o klasické krimi, celá pasáž pátrania a usvedčovania je síce netradične, ale odôvodnene vypustená. Pasáž o treste už nesie znaky Kieslowského postoja k absolútnemu trestu. Divák odchovaný americkými filmami z prostredia väzníc musí doširoka otvárať oči nad amatérskou popravou na poľský spôsob. Jej účelom je iba získať ďalších prívržencov na stranu doživotného zaopatrenia vrahov. Pseudohumanisti pištiaci po zrušení trestu smrti alebo aspoň zabezpečení bezbolestnosti pre popravovaných zrejme trpia demenciou Alzheimerovského typu, pretože pár minút po dokonanej brutálnej vražde sú schopní posudzovať štátne zabíjanie izolovane od dôvodov, ktoré štátny aparát pre takéto naloženie s vrahom mal. Ale napriek mojim výhradám k odmietačom trestu smrti ide o mimoriadny, dobre vystavaný film, ktorý úspornými prostriedkami dokáže navodiť úžasnú atmosféru. (13.11.2013)

Kieślowski nemá s nikým zľutovanie. Ani s nami, ani s jeho postavami. Varšava je nevľúdna, zločin je chladný, trest je spravodlivý. Film je to doslova o zabíjaní .. na oboch stranách .. chvíľu trvá kým naň prestanete myslieť. (16.03.2024)

Stejně jako "Krátký film o lásce" i tentokrát se jedná o minimalistický a pro mnohé diváky těžko stravitelný snímek, jehož podstata je vyřčena už v samotném názvu. Depresivní vyprávění o vraždě, vině i trestu. (30.11.2012)

Lewwin tu v komentáři zmiňuje "Dva muže ve městě" a tohle srovnání asi napadne nejednoho diváka. Na rozdíl od francouzského filmu si ale Kieslowski zachovává k postavám mnohem větší odstup a ani vraha ani jeho oběť nevykresluje v právě lichotivých barvách (naopak, taxikář je tu představen jako nesympatický, zlomyslný chlapík). Zatímco "Dva muži ve městě" jsou záznamem tragického osudu v jádru slušného člověka, který je k vraždě doslova dohnán, "Krátký film..." odsuzuje zabíjení jako takové. Jinými slovy - první snímek protestuje především proti trestu smrti a jeho neadekvátnímu užívání, polský film kritizuje vraždu v obecnější rovině - ať už ji páchá jedinec nebo společnost. Co se problematiky absolutního trestu týče, je Kieslowského snímek spolu s dramatem "Mrtvý muž přichází" a výše zmiňovaným filmem José Giovanniho patrně nejsilnější uměleckou výpovědí na toto téma jakou jsem kdy viděl. (11.09.2007)

Citlivý a čerstvo vyštudovaný advokát. Mladý muž s fatálnymi následkami. Nesympatický a cynický taxikár. To sú tri postavy, vystupujúce, v tomto extrémne mrazivom a znepokojivom snímku, majstra odborno - filmovej reči - Krzysztofa Kieślowského, za doprovodu sugestívnej kamery - Sławomira Idziaka. Sledujem paralelne troch ľudí, ktorých cesty sa spoja, viac - menej, čo dočinenia budú mať najprv DVE : Vrah, t. j - mladík, ktorý úplne chladnokrvne zavraždí taxikára. Jacek Lazar ( Miroslaw Baka ), mapuje terén, pozoruje okolie, a chystá sa na čin, ktorý oľutovať, už nie je možné. Práve sa nachádza v BUFETE, kde si obmotáva okolo ruky lano, ktorým chce uškrtiť taxikára Waldemara Rekowského ( Jan Tesarz ), ktorý sa správa, ako obyčajný PES. Zrovna, v tej chvíli, keď sa Jacek pripravuje na tento ohavný čin, tak akurát sa v tomto bufáči, taktiež nachádza advokát Piotr Balicki ( Krzysztof Globisz ) so svojou priateľkou, ktorý si bude neskôr poriadne vyčítať, že absolútne nijako nezasiahol. Neskôr čaká na Jaceka rovnako chladnokrvná POPRAVA, ako jeho vražedný skutok, ktorý spáchal. Vrah a advokát, sa stretnú znovu, ale už na opačných stranách barikády, keď bude obhajovať Jaceka, čo sa mu, bohužiaľ nepodarí zvrátiť na doživotný trest, či milosť. Počas 90. minút, som bol tak nepokojný, že to nie je normálne, vidieť Jaceka pri čine, nie je nič jednoduché, a taktiež vidieť ho znovu pred popravou, nie je nič potešujúce. Brilantný film, z uhlu, ako je spravený, zložitý a ťažký, čo sa v ňom nachádza... (15.01.2017)

Ešte lepšie ako skvelý Krátky film o láske. Na prvý pohľad jednoduchý príbeh zasadený do šedej Varšavy, ktorý v sebe skrýva množstvo skrytých myšlienok a úvah. Vynikajúcu vykreslená psychológia postáv, či už ide o mladého právnika- zelenáča, ktorý sa nemôže vyrovnať s neúspešnou obhajobou ale najmä mladého človeka, "vraha", ktorý vo vás vzbudí najskôr odpor a opovrhnutie a neskôr s ním súcitíte. Ani jeden záber v tomto na prvý pohľad minimalisticky pôsobiacom filme, nie je zbytočný, každá veta má svoje opodstatnenie...A pri záverečnej scéne popravy som takmer nedýchal... Nemôžem inak ako plný počet!!! (27.01.2006)

Rozbahněná zimní Warszawa je škaredá. Sledované postavy (až na právníka) jsou hrozně nesympatické. Zacloňování částí obrazů mě taky štvalo. Ale zhruba v půlce filmu, konkrétně po soudním přelíčení, se počáteční nespokojenost a nadávání na Kieslowského (kterého i přes mou fascinaci polským filmem nemám moc ráda) láme. U rozhovoru právníka se soudcem dokonce poprvé zpozorním. A tempo závěrečné půlhodiny je doslova vražedné. Snad jen vysvětlování funkce lavorku na dně propadliště bylo moc polopatické... 6:1 ne pro Krzysztofa. (20.01.2010)

Desivá sonda do šedivého socialistického Poľska. Sledujeme silný príbeh bez zobrazených motívov konaní, kde sa pod celok významne podpísala sugestívna kamera. (01.08.2021)