Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek navazuje na Vorlovy filmy Cesta z města a Cesta do lesa, vytvoří z nich uzavřenou trilogii a završí osudy všech stěžejních postav. V Cestě domů se v hlavních rolích vrátí Bolek Polívka a Eva Holubová jako zemědělská rodina Papošů, Tomáš Hanák a Barbora Nimcová jako rodina přistěhovaná z města, Tomáš Vorel ml. a Lucie Šteflová jako revírník Ludva a jeho žena. Objeví se i Milan Šteindler v roli vypečeného předsedy myslivců nebo Dominika Elischerová, kterou lidé znají ze sociálních sítí jako Mínu. Starého a tradičního zemědělce Papoše začíná trápit stáří a skutečnost, že jeho syn Ludva nechce přebrat statek. Ludva chce totiž zůstat revírníkem v místním lese. Lesní správa chce ale prodat hájenku, kde bydlí. Jeho žena dráždí vesnici svým“ bio“ přístupem k životu a musí se vyrovnat s tím, že na pohledného Ludvu mají políčeno některé místní ženské. Tomáš, který se kdysi z města a z kanceláře na vesnici přesunul, je už se vsí pevně spjatý, pracuje jako dřevař v lese a rád si přihne, zatímco jeho žena pro zájemce meditace v přírodě. (Bontonfilm)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (125)

MyrnaAlec 

všechny recenze uživatele

Matko země, kořalka je ve mě... jediná chvíle, kdy to bylo vtipný, když se Hanák válí v listí ožralý u potoka. Celkové vyznění bylo spíše depresivní. Karikovaný popis života na vesnici - chlastání, děj na úrovni televizních událostí v regionech...nejlíp to zahrál Vorel ml. a jeho filmová žena, uřvanou Holubovou už fakt neee. U eso vsuvek nebylo jasný, co je parodie a co tím kdo chtěl říct a proč to tam vůbec bylo. ()

Devadesát Dva 

všechny recenze uživatele

Možná, že kdyby tvůrci zůstali jen u prvního dílu, mělo by to zvláštní místo, neopakovatelný (mimochodem, tohle je spoiler heavy one). Jakoby lidi spolu byli jen, dokud to dokážou vydržet a někdy to dokážou dlouho. Chyby budou, ale je potřeba přes ně přejít. Díl po dílu je 'Cesta...' progresivně černější, řekl bych (asi to možná dobře odráží celkově proces stárnutí)... první díl byl přitom tak kouzelný. Nejdřív je láska, pak práce, pak mládí nové generace, výchova, zkušenosti, život, práce, láska a pak konec. Osobně, nic z toho neznám, nic z toho ke mně nepromlouvá, ale vím, že první díl byl tímhle nábojem přeplněn tak, že bouchl jako lahev šampusu. Honza začne při práci v lese hodně chlastat a že začne být na alkohol opravdu odborník (to chlastání v práci je něco, co se naučil i můj děda) a tak trochu do toho zatáhne i Ludvu a ten pak při sílícím tlaku nadřízených z řad lesníků, kdy je mu vyčítána každá blbost, při jednom excesu v opilosti jednak podvede Anynu a zároveň i přijde o hájenku, kterou se rozhodne vedení prodat. Markéta (je funny, že Nimcová se podílela na scénáři k celé trilogii a přijde mi, že svou postavu namalovala celkově dost "bíle" a bez jakýchkoliv charakterových chyb, jako nějaké Slunce celého projektu, co nikdy neudělá krok vedle - tuhle mentalitu sdílí řada hipísaček) špatně snáší Honzovo chlastání a kvůli tomu mezi nimi vzniká konflikt a až se u Papoše projeví alzheimer a nakonec na něj i umírá, rozhádají se tak, že chce Honza spáchat sebevraždu (velmi poeticky, řetězem, kterým tahá celou dobu dřevo), v čemž mu na poslední chvíli zabrání Ludva a lahvinka sedmileté slivovice. Závěr trilogie Tomáše Vorla (přes dvacet let práce a já jsem to vyzunkl pod týden času... dvojku a trojku dokonce v jeden den) má definitivně blíž k druhému dílu, náladou, vyprávěním, vizuálem, obsazením (ač věčná škoda, že si Kameníková nedala repete svojí role a museli ji přeobsadit). Stats: Oficiálně jsem tak viděl všechny filmy Tomáše Vorla ml. (což jsou pouze filmy Vorla st. a pokud se bavíme o něm, už mi zbývá jen film, po jehož neúspěchu chtěl Vorel st. spáchat sebevraždu - Kamenný most, a budu jej mít taky komplet). Barbora Nimcová zůstává hipísačkou od začátku do konce a má tu tu svoji silnou ženskou energii, znám tyhle typy a zkrátka je srdcem projektu, ale mě nejvíc přes všechno k srdci přirostla postava Tomáše Hanáka (Honza), který zkrátka začíná svoji cestu v kanceláři, jako krysa u PC, a pak končí s úsměvem, v traktoře, i když mohl velice snadno skončit o chvíli dřív, oběšený, na stromě, ale důležité je, že žil, podle toho, jak chtěl a dobrá byla ta reakce i na pití - Markéta: "Řekni mi, co ti chybí? Práci máš, zdravý děti máme, žijeme v čistý přírodě, máme všechno, po čem jsme kdy snili." Honza: "Lásko, nic mi nechybí, jen bych chtěl být trochu v klidu. Nic neřešit, furt dokola. Ty taky kouříš trávu. Kolik si dáš jointů za den? A počítám ti je snad?" ()

Reklama

R.A.D.E.K 

všechny recenze uživatele

Ideální film na nedělní odpoledne. Divácky nenáročný kousek, kterým se nese ústřední melodie, kterou nějakou dobu po zhlédnutí nemůžete dostat z hlavy.  Vorlova trilogie je z mého pohledu autentická pojetím venkova - je opravdu uvěřitelný. To se mi líbí. Bohužel scénáristicky je to příliš jednoduché a předvídatelné (minimálně tato část). Navíc rozdíl mezi kvalitou české herecké špičky a příležitostnými herci je očividný a filmu jako celku to škodí. I přesto má film svoje kouzlo a originalitu. ()

bourec 

všechny recenze uživatele

Ze všech Vorlovejch filmečků zbyl v mým sekretáři na dvd pouze jedinej. A to Cesta z města. Ale i ve dvou pokračováních mě to nijak neomrzelo. Jenom u některejch scén se člověk potutelně usmívá. Jak by asi vypadaly biofarmy, kdyby prakticky všichni chtěli jejich produkty. Začnou tam ládovat sračky, aby dokázali pokrýt poptávku. To jen k těm biokecům. A ta holčička byla odkud. Ale jinak v poho. 50%. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Se ctí dokázal Vorel ukočírovat tuto trošku časosběrnou trilogii o životě na venkově. Cesty našich hrdinů se zřejmě napořád podařilo uzavřít. Všichni došli do toho svého cíle. Chlapi zůstali chlapy. Kdo měl problém s pitím má jej pořád. Kdo nechtěl kvůli tátovi nikdy na pole, ten na něm nakonec stejně skončil. V českých podmínkách je Vorlova série výjimečnou záležitostí. 65% ()

Galerie (45)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu si zahrála dcera Lucie Šteflové, Ema. „Bylo to náročné, protože se o ní člověk musí starat a dávat pozor co dělá. Nehrajete jen sám za sebe, ale musíte korigovat i dítě, které nebude jen tak režiséra poslouchat, protože je to cizí člověk. Ale jsem ráda, že budu mít vzpomínku, protože je to rok života na plátně a jde tam vidět, jak rostla,“ prohlásila. (Duoscop)
  • „Scénář jsem dal dohromady z příběhů a historek, které jsem tady (v okolí Rabštejna nad Střelou) slyšel nebo sám zažil. Při psaní mi pomáhali místní sedláci, lesníci a myslivci,“ prohlásil režisér Vorel. [Zdroj: Reflex.cz] (Duoscop)

Reklama

Reklama