Záskok

Nádherný kousek Divadla Járy Cimrmana, tak hravý, svěží, bublající a zkvétající. Přednáška se věnuje Cimrmanově divadelnímu spolku Lipany, jejich harcováním, jeho předěláváním známých her, nutnému uvádění Vichru z hor na konci představení a jeho radami pro začínající herce. A když někdo z herců vypadne, či zmizí? O tom je nádherné představení Záskok, aneb nepovedená premiéra divadelní hry Šárka, ve kterém exceluje Karel Infeld Prácheňský (skvělý Zdeněk Svěrák) z Budilova divadelního spolku, který ve hře hostuje a má roli Vavrocha. Ale na roli rozhodně nepřipraven čerpá z her jiných, až příliš často musí na scénu principál společnosti, ve hře zvědavý invalida Karásek (Jan Kašpar), aby se hra alespoň částečně dostala do těch správných linií. Vynikající je též šikovatel Vogeltanz (skvělý Miloň Čepelka), když se při verbování do armády na první pohled zamiluje do dívky Vlasty (dobrý Petr Bruckner). A rozhodně mu nevadí, když se z Vlasty vyklube muž. Láska je zkrátka láska. Pak je tu postava doktora Vypicha (Bořivoj Penc), která se nejvíce snaží nahrávat Prácheňskému a tím zachraňovat hru, leč většinou marně. Neboť tu lípu nedáme, paní kněžno! A poddruh Bárta (Marek Šimon), u kterého je vidět, že Cimrmanovi rady pro začínající herce jsou více než nutné. Příjemně zábavné, zurčivě bizardní a já se smál a smál. A Cimrman? Ten také položil základy k rozhlasovým hrám. (25.10.2010)

Tuhle hru nejlépe charakterizovali samotní její restaurátoři: „Je to takový hokej, ve kterém padá hodně gólů.“ To vše korunováno životní rolí Zdeňka Svěráka. --- Dobrých fórů si užijeme habaděj, to je pravda. Ale absolutní Cimrmanova špička to není, chybí tomu takové to charakteristické rýpnutí, které - ač to přední cimrmanologové vždy vehementně popírali - v Géniových nejsilnějších momentech korunovalo jeho humor špetkou satiry, myšlenky s pronikavější ambicí, než jen takříkajíc hrát veselý hokej. --- Kromě toho, právem slavná postava K. I. Prácheňského s postupujícími reprízami víc a víc přehrává, už je až polopatistická. Chápu, že Svěrák a většina publika s ním si to užívají. Ale historicky nejstarší záznam této hry (na zvukovém CD) je podle mého soudu nejvkusnější. (25.03.2011)

Jsem invalida Karásek...jen Jmelí mě moc nejde od huby. A v Českých Budějovicích jsem byl ale žít tam nechci. No a co teprve Kudrjaš....navíc vím, že nemám talent (Kuzma je v mém životě vždy na jiné straně) a ten Hamlet se stále někde skrývá....Ještě, že vím, že až se ukážu našemu lékárníkovi, Ten mi dá pěkné kapky...A od Roudnice, která ještě není se blíží osmahlý cikán! (02.12.2010)

Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! (05.03.2006)

Super hra, 1 z mých nejoblíbenějších od Cimrmanů. Vzpomínám si, že když jsem poprvé viděl vjíždět na scénu zvědavého invalidu Karáska, dostal jsem neskutečný záchvat smíchu, který mi vydržel až do konce hry. Navíc Svěrák jako "profesionální" herec Karel Infeld Práchenský, dokonalý Brukner jako Vlastička a v neposlední řadě již zmíněný zvědavý invalida Karásek v podání pana Kašpara. "Řekni Rumburk, srabe!". Jasných 5 *. (16.05.2008)