Ztratili jsme Stalina

„Měli bychom zavolat doktora. - Všichni doktoři jsou mrtví. Popravili jsme je.“ Hodně černá, ale neskutečně zábavná lekce dějepisu, narvaná fóry a hláškami, které razancí nemají daleko do atomovky, přitom mrazivě děsivá, když si člověk uvědomí, že takhle nějak podobně to nejspíš vypadalo. Stejně absurdní, stejně chaotické, jen mnohem víc krvavé a mnohem méně zábavné. Už dlouho neměla žádná komedie tak razantní nástup, tak absurdní momenty jako byla diskuze na bezvládným tělem, o tom zda zavolat doktora hned nebo počkat až bude výbor usnášení schopný a povolání lékaře odhlasuje. A to kadence fórů nepolevila až do závěrečných titulků, přestože se občas v závěrečné třetině trochu zadýchávala. Skvělý intrikán Steve Buscemi, výborný Michael Palin (Stalinovi by se to líbilo.) a překvapivě zábavný Jason Isaacs (“Porazil jsem Německo, jednoho pionýra snad zvládnu.“). Oni i všichni ostatní si své role evidentně užívali a bavili se tak dobře jako já. I když v mém případě to byl často smích, při kterém současně běhal mráz po zádech. (19.07.2019)

Krutě přímočaré, chladné a bizarně děsivé. Až má jeden v kině chuť moralizovat publikum za šokovaný smích - jen kdyby se nesmál spolu s ostatními. Rušilo mě, že je snímek v angličtině a v obsazení jsou dobře známí - byť excelentní - herci. A zajímalo by mě, pod jakou záminkou mohly být některé lokace natáčeny v Moskvě. (12.04.2018)

"Chvála Svazu za takové množství oddaných manželek šukajících jak šicí stroje." Když mě chce někdo pobavit, tak mu prznění historie bez problémů odpouštím. Kdyby však Josif Vissarionovič Džugašvili nechával všechny kritiky, doktory a kamarády popravovat předvedeným filmovým tempem, tak by svět patrně přišel o několik miliard nevinných soudruhů. Ono je to asi nakonec jedno, takže intrikujme s Berijou, smějme se Chruščovovým vtipům s granátem, užívejme si návrat "zrádné" Molotovovy manželky, podezírejme všechny s "neomylným" synkem Vasilijem, skloňme svá malá přirození před alfa samcem maršálem Žukovem a truchleme se všemi ukrajinskými, moldavskými či estonskými medvíďaty. Vždyť už i soudruzi se usnesli, že zemřel vůdce, tak si to s nimi užijme. (09.02.2019)

„Mohli bychom Beriju lehce degradovat. Dát mu třeba ministerstvo rybolovu.“ Téhle filmové satiře jsem se s vidinou možného fiaska dlouho vyhýbal. Nakonec mě přesvědčil Buscemi. A viděno žánrovou optikou si s Chruščovem poradil výborně, podobně jako představitelé Beriji, Molotova, Malenkova či Žukova (největší „badass“ filmu). Samotný humor se prakticky neustále pohyboval na tenké hraně. Mezi podařenými absurdními, hrubě černými fóry a trapnými, jednoduššími frky. Navíc má člověk při sledování pořád na mysli fakt, že jde o něco, z čeho třeskutě mrazí. Iannucci a ostatní protagonisté dělali, co mohli, aby humorné a vážné momenty přetavili ve funkční mix, a já si jejich odvážné, mnohdy trefné úsilí převážně užil (dokonce i bez té ruštiny, ačkoliv mi zde chyběla). Celkově dávám slušné 4*. „Můžeme mít při hře s Maďarskem zbraně?!“ - „Od pádu letadla nemáme lepší hráče.“ - „Žádné letadlo nespadlo! Nebo ano?! Sovětská letadla nepadají a Stalinův syn nikdy nic neposere!“ - „Máme Bobrova. Ten v letadle nebyl.“ - „V jakém letadle?!“ (11.11.2018)

Vynikající politická satira je humorná i mrazivá zároveň, francouzská produkce vyzvala britského režiséra k jejímu zfilmování, proto je také snímek v angličtině. Ale nic mu to neupírá na schopnosti zobrazit intriky soudruhů Berji a Chruščova. Škoda snad jen, že jsme se nedočkali pověstného mlácení botou druhého zmiňovaného. Že je Buscemi jako vždy skvělý, nemá snad smysl ani psát, ale jeho výkon si to prostě zaslouží. (31.12.2019)