Godzilla

Priznám sa, bol som zvedavý na japonskú klasiku o Godzille, a musím uznať, že som milo prekvapený. Príbeh je síce pomerne priamočiary (objaví sa príšera, vymýšľanie metód na jej zničenie, prehováranie vedca, ničenie mesta.....), ale bol zahraný s typickým japonským nasadením. Efekty boli na svoju dobu vynikajúce, aj keď niekedy vyvolali úsmev na perách :). Tiež bolo zaujímavé sledovať úroveň dobového vedeckého poznania. Nevedel som, že si vtedy mysleli, že dinosaury tu chodili pred dvomi miliónmi rokov a to aj spolu s trilobitom. Rok 1954 bol v japonskej kinematografii bohatý, priniesol dva filmy, kde každý zadefinoval svoj vlastný žáner. 75/100 (20.05.2014)

Ale áno, miestami to vyzerá smiešne; herecké výkony priemerné, príbeh takisto a Godzilla je chlapík v gumenom kostýme. Lenže ono to aj napriek tomu dokáže vybudovať tiesnivú atmosféru a to vďaka (na svoju dobu) celkom slušným trikom, samotnej Godzille a nervy-drásajúcemu sláčikovému soundtracku. Teším sa na neskoršie odviazanejšie Godzilla filmy. (08.06.2014)

Základní kámen celé budoucí mánie. Tenhle film stojí za to už jen proto, aby člověk viděl, že za demenci budoucích remaků nemůže předloha. Kritizovat přes půl století staré triky je trapné, stejně tak nelze dílko hodnotit jako monster movie (jejichž největší vlnu teprve odstartovalo). Podstatné je především jaderné téma a téma omezenosti lidských možností (jehož aktuálnost je v dnešní době snad ještě větší, než tehdy). Herecky vyčnívá tradičně Shimura, překvapivě i sám Honda se jako herec ukazuje v dobrém světle. (23.12.2007)

Takřka sedmdesát let stará, a stále neskutečně fascinující japonská vykopávka. Ačkoliv screentime pro Godzillu je pouhých 8 minut (což utváří pomyslnou temnou siluetu zápletky), jedná se o nezaměnitelný fragment japonský kinematografie a pravoslavného tatíčka subžánru tzv. kaiju filmů, který si díky své megalomanské fetišizaci destrukce zaslouží svůj status kultu.... #leguándomikrovlnkynepatří (22.04.2021)

Dnes již kultovní klasika byla ve své době velice oblíbená a stala se inspirací k natočení mnoha dalších monster filmů a pokračování v němž Gojira figuruje. Hlavním záměrem tvůrců nebylo diváky ani tak vystrašit, jako spíše poukázat na nebezpečnost jaderných zbraní, které dokáží ovlivňovat život na naší planetě neskutečným způsobem a mají nevýslovný dopad na floru a faunu nejen v oceánech. Asi největším plusem celého filmu je to, že je černobílý. Díky tomu dokázali zakrýt většinu nedostatků. Samotná Gojira se totiž po trikové stránce může zdát mnohým spíše k smíchu. Ale své osobité kouzlo neztratil ten chlapík v převleku ani poletech. Každopádně stísněnou atmosféru se tvůrcům podařilo navodit dokonale a to i díky skvělému hudebnímu a zvukovému doprovodu. (10.07.2011)