Bezstarostná jízda

Bezstarostná jízda se obvykle považuje za základní stavební kámen žánru road movie a za zahájení trendu 60. let, kdy se Hollywood začal odvracet od produkce určené usedlým měšťákům, které z kinosálů odvedlo pohodlí televizní obrazovky, k mladé generaci, co se na svět kolem sebe dívala jinak a hlavně se jinak chovala. Sex, drogy, dlouhé vlasy a sen o ničím nelimitované svobodě, to jsou typické atributy generace hippies. Pocit nevázanosti Dennis Hopper navozuje dlouhými panoramatickými záběry nekonečného amerického vnitrozemí, které střídá prostřihy na své hrdiny a jejich silné motorky. Je sice znát, že film neměl pevný scénář a Hopper místy zjevně improvizoval, ale díky přítomnosti ústřední herecké trojky se přikláním ke 4. hvězdičce. Nezanedbatelnou roli v mém hodnocení hraje i nekonformnost snímku - já ty jižanské vidláky, militaristické příslušníky domobrany a konzervativní maloměšťáky, které režisér konfrontuje se svými hrdiny, vážně nemusím. Na Bezstarostné jízdě si cením autenticity - film vypovídá o pocitech generace 60. let jako málokterý jiný kousek. Celkový dojem: 75 %. (17.03.2015)

Rozporuplné pocity. Ze začátku neskutečná bída; mezi tou bandou hipíků jsem to chtěl vypnout a dát odpad. Potom se díky Bohu ukázal Nicholson a úroveň šla o několik pater nahoru. Zanedlouho se však bohužel poroučel a zase jsme spadli. Ne přímo do bahna jako na začátku, ale přece znatelně. Potom se mi líbily "sjeté" scény, to jsem si dojem opět vylepšil. To jsem však ještě netušil, že přijde zazdění; už se asi nevědělo, jak dál, nebo scénárista netušil, jak to ukončit, tak tam připsal joudu, který oba hlavní protagonisty bez zjevného důvodu odpráskne. To mi opravdu hlava nebere. Závěr akorát kazí už tak ne zrovna dobrý dojem z filmu... Kupříkladu Svěrákova Jízda se mi líbila mnohem více; z ní na mne ta svoboda, bezstarostnost a pohoda přímo cákaly. Snad všechny hvězdy jdou na vrub Nicholsonovi, neb bez něj by to byla děsná bída... 60% (09.12.2010)

Zhulenecká, svobodomyslná road story. Dva výstřední odproštění chopperáci jedou na Mardi Gras do New Orleans, po cestě se stavují u farmáře opravit si motorku, navštěvují hippie doupě, přespávají ve vězení atd... Zápletka je vyloženě jednoduchá a nějakého všeobjímajícího pocitu jsem si bohužel neužil. Fonda je nijaký, mlčenlivý, Hopper zase iritujícně se smějící pošuk. Ti dva mě nevzali. Ale parádní byl Jack Nicholson. Někomu to sedne, mně nic moc. Na pohodovou projížďku šukézní americkou polopouští preferuji VANISHING POINT, a tady z toho beru soundtrack. "The film that announced the end of the old Hollywood." (Guardian) (08.08.2010)

Slavná road movie s huliči Peterem Fondou a Dennisem Hopperem v hlavních rolích. Jejich cesta napříč Amerikou je výborně natočená a když se k nim ještě přidá opilec Jack Nicholson, hodnocení je vysoké. Vím, že dějově je snímek slabší, ale o to tady vůbec nejde. Film nám prostřednictvím hlavních protagonistů chce něco důležitého sdělit. Když jsem ho před mnoha lety viděl poprvé ve filmovém klubu v České televizi - byl jsem doslova nadšen. Tento kousek se mi vryl do paměti a ani po čtyřiceti letech od svého uvedení neztrácí své jedinečné kouzlo. Drogy, sex, dlouhá cesta, přátelství, ale hlavně svoboda. A do toho všeho ty pěkné, staré songy a šokující závěr. Kultovní podívaná. (12.12.2009)

Není to taková jízda, jak je tenhle film popisován, ale úplná katastrofa to taky není. Hlavním problémem je, že první polovina je naprosto o ničem a vůbec nic důležitého se v ní neděje. Až po příchodu Nicholsona na scénu film trochu ožije. Až na konec, který vypadá neskutečně nuceně. Celé to ale zachraňuje skvělý soundtrack a sympaťák Peter Fonda, který má na film stejný účinek jako joint na jeho postavu. Přesto tenhle film generaci 60. let vystihuje vcelku důvěryhodně. (29.10.2009)