Bezstarostná jízda

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

Amerika tak, jak jí může natočit jedině američan. Stoprocentní zájezd do alternativní kulturou protknutých, marihuanovým kouřem zamlžených a absolutní svobodou volajících let šedesátých. Pohled na to, jaký rozdíl je mezi mluvením o svobodě a svobodou skutečnou, nakolik lidstvo svobodu chápe, jak přijímá projevy svobody jiných. Skvělí herci a skvělý závěr. Možná to není natolik suverénní film, aby přepsal dějiny, ale... záleží na tom, jak moc pro vás znamená pohled na dva maníky, kteří na svých harleyích křižují Ameriku, řízení striktně svou vidinou svobodného světa. (21.06.2008)

Peter Fonda a Dennis Hopper urobili doslova "Revolučný" film, akýsi štartér nezávislých filmárov, akúsi epochálnu jazdu naprieč atmosférou búrlivých 60. rokov, je mi trochu ľúto, že film vďaka tomu, že som sa narodil skoro 2 dekády po natočení filmu na druhom konci sveta nemôžem vnímať úplne komplexne a nedotýka sa ma bytostne, takže aj keď dokážem pochopiť kontext, je to sprostredkovaný pocit, no aj tak na mňa film pôsobil svojou zdanlivou jednoduchosťou príbehu, v ktorom bola skrytá bezprostredná hĺbka. Navyše jeden z najlepších doposiaľ mnou videných natočených stavov LSD . . . :) (11.02.2007)

Tak tu čtyřku teda dám, i když spíš s přihlédnutím na význam filmu než zážitek z něj. V první řadě mi nebyli sympatičtí Fonda s Hopperem. Omlouvám se, ale je to tak. A to mě pak jejich hippie cesta zrovna moc nestrhla. I když mě mile překvapilo finále, které jsem nečekal. 3 a 1/2 s tím, že když jsem dal trojku, nějak mi k to tomuhle filmu nepasovalo... (25.09.2012)

Svérázná psychedelická kultovka, která možná dobře vystihuje atmosféru své doby, ale pro mě se jedná o absolutně přežitý film. Takhle dlouhých devadesát minut bych nezažil snad ani v zubní ordinaci. Oceňuji skvělou muziku, božího Nicholsona a náročnější interpretační charakter, ale fakt je na tom občas znát, že celý štáb nonstop hulil jak Petty a Selma. Nic pro mě.. (02.08.2018)