Nepřátelé

Čistokrevný drsný western s vtahujícím a skvěle napsaným dějem, fantastickou režií a bravurními herci - zvěsti o životním výkonu Christiana Balea nelhaly, i když je diskutabilní, jestli je to výkon nejlepší (rozhodně je ale v top 3 a je úžasné Balea vidět, jak skvěle hraje očima, obočím, vráskami na čele i knírem). O nejlepší výkon Rosamund Pike jde již ale bez pochyby. Její tragická postava v sobě snoubí ženskou křehkost i sílu a odhodlání, Baleův hrdina je zas o nic méně tragickým válečníkem, kterému v nelítostném prostředí postupně docházejí přátelé-spolubojovníci. Snímek přetékající silnými a závažnými tématy od polemiky o násilí, lidské povaze a morálce a tíze svědomí po rozdíly mezi vražděním kvůli rozkazu a vražděním obecně. Majestátní atmosféra, emoce, bravurně napsané postavy, dokonalá práce s motivy, poslední čtyři minuty možná moc sladké, ale vlastně logické. Nejsou indiáni jako indiáni. Velká pecka. (02.07.2018)

Na to, jak hloubavě film rozebírá pocity všech postav, docela podcenil důležitost vykreslení pro expozici příběhu klíčového zblížení Baleovy postavy s náčelníkem. Za což možná může finalní střih, který měl zkrácením stopáže snímek udělat přistupnější širšímu publiku. Z první třetiny bych udělal první polovinu a stopáž natáhl na 150 minut. Hostiles jsou totiž natolik vtahující, emocionální a psychologicky i myšlenkově angažující, že se mohli stát (anti)westernem desetiletí, který dané fucked-up období americké historie zobrazuje nejvýstižněji ze všech žánrových btratříčků. Kazdá jejich minuta je intenzivní testament o ztrátách, trápení a smutku. (08.08.2018)

Spirituální western plný hrobečků, bolesti a zármutku, existenčních přemílání, hraje brutálně táhlý a nadějeprázdný tón, přičemž celkem úspěšně vykresluje nesmyslnost toho, co se kdysi na Západě dělo. Bale je na můj vkus moc vydřený, ale to mi u něj přijde většinou. Závěrečná Montana mě konečně probrala z letargie, ale to už bylo pozdě - duchaplná zívačka. (12.04.2018)

"Hostiles" môžem skutočne ohodnotiť pozitívne. Myslím si, že ide o veľmi dobre napísaný, veľmi dobre zahraný film, no hlavne si myslím, že jeho posolstvo z neho dokáže na človeka zatlačiť. Najmä na konci. Pretože bez toho, aby som niečo spoiloval si myslím, že záverečná metafora filmu je spracovaná dobre. Kto sú skutoční zloduchovia? Reálne sme všetci rovnakí. Len niektorí si berieme určité veci osobne. Je to samozrejme pochopiteľné, no cez dobrodružstvo, boje a veľmi dobre spracované dialógy sa dokáže aj kapitán, ktorý pociťuje voči pôvodným obyvateľom absolútnu nenávisť môže niečo naučiť a ku koncu cesty sa jeho myšlienky môžu otočiť úplne iným smerom. Okrem toho som to už myslím spomínal pri viacerých filmoch, ale tu je to obzvlášť dôležité povedať, nie som veľmi veľkým fanúšikom dejín Ameriky. Myslím si, že narobili obrovskú dávku paseky, potrebovali si spracovať svoju vlastnú anarchiu a tak si rabovali panenskú pôdu bez toho, aby im ktokoľvek mohol povedať čokoľvek. Lebo si mohli zabrať niečo, kde ešte ich noha nevstúpila. Takže si môžu robiť čo chcú. A mne to príde úprimne tak odporné, že sa nedokážem cez to preniesť. Krajina kde rasizmus bol vítaný, kde všetko bolo dovolená a bola tam tá skutočná otrokárska sloboda ešte poriadne dlho. Neviem. Skutočne sa neviem cez tieto veci preniesť, lebo dejiny Ameriky mi ukázali, že všetko čo už bolo zakázané si našlo chodníky ako byť zase dovolené. Ak ste boli v Zemi, kde žiadne pravidlá neplatili. Ale to som sa už trošku rozkecal. Pochválim ešte výkony Christiana Bala a Rosamund Pike. Obaja boli skvelí. A myslím si, že všetko čo sa vo filme udeje stojí za to. Najmä asi posledný dialóg medzi náčelníkom a kapitánom. To má hodne do seba. Film odporúčam vidieť. Hodnotenie: A- (06.08.2018)

Predovšetkým: za toto mal byť Christian Bale minimálne nominovaný na Oscara, podáva tu jeden z najlepších výkonov svojej kariéry. Po druhé: štve ma, že to u nás nešlo v kinách, na veľkom plátne mohli krásne vyniknúť tie nádherné scenérie, to skalpovanie, to strieľanie žien a detí. Putovací kavaleristický western rozpráva o nenávisti a zmierení a o mužoch, čo sa po životoch strávených najbrutálnejším násilím pokúsili nájsť vykúpenie alebo aspoň kúsok lásky. Alebo aspoň pokoj v podobe guľky vpálenej do sluchy. Je to poriadna dávka depresie ako z pera Cormaca McCarthyho, vrátane toho, že to pôsobí ako nesúvislý sled príhod a náhod a hrozby sa zjavujú rovnako nečakane, ako sú potom (často mimo záber) likvidované. Tu však nejde o rozpovedanie súvislého príbehu s jasným protivníkom a záverečnou katarziou. Ide o vývoj hlavného hrdinu a všetky situácie sú tu len na to, aby ho postupne zmenili. Po prvom pozretí mierne rozpaky, po druhom absolútne hodnotenie. (11.04.2018)