Cizinec ve vlaku

Překvapuje mě proč Jaume Collet-Serra vybírá tyhle špatné scénáře a pak z nich s Neesonem křešou něco jakž takž koukatelného. V podstatě jde o slabší verzi NON-STOP, kdy začátek flirtuje s Hitchcockovskou zápletkou a pak se zvrhává nelogickými uličkami až k přepálenému akčnímu finále. Sem tam se to vytasí se zajímavým nápadem, na druhou stranu to celé působí strašně uměle a digitálně. Bañosova hudba je ovšem výborná. (06.04.2018)

║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $36,343,858║Tržby Celosvetovo $119,942,387▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $4,220,929║ Tržby za predaj DVD v USA $3,134,284║ Non-Stop vo vlaku. Jaume Collet-Serra a Liam Neeson sa tak trocha stratili vo vlastnom bludisku. Kopírujú to čo už prv ponúkli, len o niečo slabšom vývare - prevedení. Miestami to padá k béčkovitosti ako sviňa. To už fakt všetkým došli nápady a už sa len bezhlavo kopírujú, sakra, sila. /60%/ (03.04.2018)

„Nabudúce pôjdem autobusom.“ Hovadina, v ktorej nič nedáva zmysel. Vykráda sa kde-čo (Nebezpečná rýchlosť, Non-Stop), Liam Neeson sa objavuje v dvoch akčných scénach (bitka + havária), ale hoci sú zručne nakrútené, predsa len je bizarné vidieť v nich vychudnutého sedemdesiatnika (čím nechcem povedať, že ak by pribral 30 kíl, bolo by to lepšie). Vera Farmiga tu má ledva dve (!) scény, čo ale nevadí, lebo ju nemám rád (len mi príde zvláštne stavať na jej prítomnosti zápletku a trailery a nakoniec tu má trápnych 360 sekúnd). Megaodhadnuteľná, ukážkovo predvídateľná linka (Sam Neill a Patrick Wilson snáď viac klišé postavy ani dostať nemohli)? Máme. Vydieranie? Máme. Prostredie vlaku? OK, vlaky sú zaujímavé prostredie pre filmy, ale tomuto chýba výraznejšie napätie resp. napätie tu je na začiatku, no v strede začnete pochybovať o tom, či to celé bude dávať vôbec aspoň nejaký zmysel... a na konci pochopíte, že nie. Okrem samotného vlaku a (evidentne slabnúceho) Neesona potešia fajn vedľajšie úlohy pasažierov a personálu. V spoločných scénach Neesona a Wilsona som si nemohol nespomenúť na skvelý A-Team. Každopádne, len 2* si to asi nezaslúži. (27.04.2018)

Hranice mezi bláznivě akčním filmem a na hlavu postavenou mongoloidní pičovinou pro Livingdedy bývá mnohdy velice tenká. Tenhle Žóm Kolem Seru je sice poměrně slušný řemeslník a dosud na ní jakž takž balancoval, avšak teď dostal scénář načmáraný pastelkama velkými kostrbatými písmeny, s ožužlanými rohy a zapatlaný kdoví jestli Nutelou, načež definitivně přepadl do slintajícího davu s rozštěpy a pokřivenýma ručičkama. A tak čím dál tím hůř předstírající děda Nýson, jako vždy ultrasprávňácký okvádrovaný tvrďák nad hrobem, s nímž se Žóm zjevně nechal partnersky zaregistrovat, tentokráte bojuje nejen s obvyklými patetickým hnusem, přiblblými klišé, artritidou, osteoporózou a stařeckou demencí, ale také s excelentními neherci a dokonale obskurní logikou toho postiženého hovada, jež patrně uteklo z klecového lůžka a nedopatřením se dostalo k tužce a papíru. Počítám, že když už bylo v ráži, tak s kompulzivním kousáním se do vyplazeného jazyka spatlalo i ten downí animák závěrečného vykolejení vlaku. Takže stačilo, a ani v nejhorším nemusí být na škodu přestat, zejména, když tahle šablona už má totálně ojeté a zubaté kontury. Prostě Dej si pohov, Lájeme, anebo aspoň příště na konci umři. Ups, kurva, bojler. Tak sorry všem, kdo doufali jako já, že to ten trapně vyčpělý, věkem sešlý, kymácející se rachitický pyjonýr konečně jednou nerozchodí. (06.04.2018)

Na záchodě najde bývalý polda po zadání záhadné ženy zálohu, která může se zbytkem peněz vytáhnout právě propuštěného pojišťovacího agenta z finanční bryndy, aby nemusel synovi oznámit, že na vysněnou univerzitu nepůjde. Nic není ovšem zadarmo, protože ve vlaku cestuje nepohodlný svědek, který má i s důkazy zmizet z povrchu zemského. Do toho manželčin snubák v obálce a s ním spojené obavy, spousta podezřelých tváří a dosti nevyrovnaný scénář, který má řadu nedokonalostí. Francouzský rutinér Jaume Collet-Serra se napočtvrté spojil se stále charismatickým Liamem Neesonem, znovu předložili zajímavou výchozí situaci, ovšem velmi rychle jim dochází dech a kupí jednu nelogičnost za druhou. Sic to působí dynamicky a diváka zajímá, co přinese další „odhalení“, jakmile ale začne nad zápletkou přemýšlet, je zle. Cestující našemu hrdinovi nesmyslně důvěřují, bad guys mají oči snad všude a když chtějí někoho odkrouhnout, udělají to tak, že si toho v plném vlaku nikdo nevšimne. Smysl to nedává a to vynaložené úsilí k nalezení svědka je úsměvné. Znovu variujeme schéma obyčejného muže, který je v pořádném maléru, občas se s někým seřeže, jindy na někoho ječí a většinou se snaží přemýšlet a držet se svých morálních zásad. Neeson v pětašedesáti pořád táhne, na kytaru ještě takhle dobře „nehrál“, Collet-Serra sympaticky blbne s kamerou á la Úkryt Davida Finchera (ač jinak mu nesahá ani po pás). Ve výsledku je to každopádně slušný žánrový standard, namísto zbytečné trikové scény s vykolejením bych nicméně zaplatil schopnější scénáristy. (01.04.2018)