Psohlavci
Drama / Historický
Československo, 1931, 105 min
Režie:
Svatopluk InnemannHrají:
Bedřich Karen, Marie Grossová, Radola Renský, Leopolda Dostalová, Theodor Pištěk, Božena Svobodová, Alexander Třebovský, Josef Rovenský, Eman Fiala, Josef Novák, Josef Loskot, Truda Grosslichtová, Karel Schleichert, Ladislav Desenský, Otto Zahrádka, Václav Menger, Ada Karlovský, Jan W. Speerger, Jan Sviták, Karel Jičínský, Rudolf Kadlec, Jaroslav Marvan, Jan Marek, Josef Graas, Ferry Mandaus, Luigi Hofman, Emil Dlesk, Saša Razov, Ferdinand Jarkovský, Čeněk Šlégl, Josef Oliak, Václav Žichovský, Vladimír Slavínský, František Mádl, Jan Richter, Milka Balek-Brodská, Marie Oliaková, Jarmila Svatá, Anna Švarcová, Bohdan Lachman, Marie Holanová, Darja Hajská, Viktor NejedlýObsah
-
Volná adaptace motivů románu Aloise Jiráska o vůdci povstání svobodomyslných Chodů proti nenáviděnému Lomikarovi patřila k prvním historickým a kostýmním filmům zvukové éry. Výrobci vsadili na popularitu známé předlohy a na národní cítění lidového obecenstva. Do hlavních rolí byli angažováni zkušení a známí divadelní umělci. Na nákladech se nešetřilo a dobové reklamní texty mluví o zcela mimořádné částce 2 milionů tehdejších korun. (oficiální text distributora)
Volná adaptace motivů románu Aloise Jiráska o vůdci povstání svobodomyslných Chodů proti nenáviděnému Lomikarovi patřila k prvním historickým a kostýmním filmům zvukové éry. Výrobci vsadili na popularitu známé předlohy a na národní cítění lidového obecenstva. Do hlavních rolí byli angažováni zkušení a známí divadelní umělci. Na nákladech se nešetřilo a dobové reklamní texty mluví o zcela mimořádné částce 2 milionů tehdejších korun. Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
Marthos
Prozaik, historik a národopisec Alois Jirásek bezesporu náleží mezi velikány realistické prózy konce devatenáctého století a jeho romány tvoří dnes již klasickou součást domácí literární tvorby. Úvodním prologem pozdějších epopejí z období husitských válek byl román Psohlavci, dramatický obraz ze života chodských sedláků, kteří se neohroženě postavili panské zvůli. Když Jirásek v březnu 1930 zemřel, padl u vedení společnosti A-B návrh realizovat toto dílo do filmové podoby. Režií byl pověřen zkušený praktik Svatopluk Innemann, který se mezitím prosadil jako renomovaný tvůrce historických témat. Megalomansky koncipovaný projekt přesáhl magickou částku dvou milionů československých korun a stal se jedním z nejdražších filmů v historii domácí kinematografie. V hereckém obsazení dominují především výkony Bedřicha Karena v titulní roli Jana Sladkého - Koziny a Theodora Pištěka, který představoval nenáviděného Volfa Maxmiliána Lamingera, svobodného pána z Albenreuthu (zvaného lidově Lomikar). Premiéra se pak konala ve shodnou dobu s druhým Innemannovým vlasteneckým filmem o životě Karla Havlíčka Borovského (obě premiéry proběhly v září 1931). Tehdy nastala příhodná konstelace pro vznik podobných opusů, které měly v první řadě posílit vnitřní uvědomí československého národa. O barevný remake se v polovině padesátých let pokusil Martin Frič, jemuž se bohužel nepodařilo vyhnout dobově poplatné ideologizaci Jiráskova textu.(12.9.2009)
